Dračí chrám Tarukaah

Sitiris: (za chůze kývne na souhlas Vie a míří přímo do knihovny. Otevře s rachotem obrovské dveře a zůstane s úžasem stát. Zapoměla na obrovské bohatství dračího chrámu. S rozzářenýma očima chodí mezi nekonečně vysokými regály s knihami) " To je neuvěřitelné" (roztáhne ruce a se smíchem se zatočí na místě. Knihovna je sice potemnělá ale to jeímu kouzlu nebrání. Sit sklidní své emoce. Svalí svůj vak na podlahu a roztáhne paže s dlaněmi vzhůru. Zavře oči a pomaličku natažené ruce začne dávat zpátky dolů u toho si drmolí kouzelné formulky a najednou zvedne zprudka ruce směrem k zaprášeným oknům otevře oči a formuli vykřikne. Potemnělou knihovnu zaleje světlo. Sitiris se usměje pod nos a s radostí se otočí na Viu) " Takhle je to lepší" (sebere ze země svůj vak a odebere se ke stolu uprostřed knihovny. Tam ho opět položí a zapřemýšlí) " Máme dost práce" (posadí se a vytáhne čutoru s vodou napije se a nabídne i Vie)

Sitiris: (schová čutoru zpět do vaku a vzhlédne na Viu) " Jakékoliv poznatky o staré magii, jeích kořenech a o spojení magie. Chci zjistit rituál na pochopení podstaty magie. jinak nikdy Helwyra neporazíme" ( potom se rozhlédne opět po obrovské knihovně sundá si plášť a rozpustí si vlasy kterán má smotané do copu. Přejede očima po jednom z regálů a vysloví zaříkání na hledání knih o magii. Z regálu vypadne pár knih. Sit je posbírá vezme si je zpět ke stolu a začne je pročítat)

Mladá elfka se tiše vplížila do knihovny. Ani jí nepřekvapilo že je světlo, neboť věděla že sem šli i jiní Jezdci, zašla do jedné uličky, kde tušila to co si myslyslela že by tam mělo být. Když nalezla to co hledá, pohybem ruky spustila levitační kouzlo, kterým si knihu donesla až ke stolům, kde byla i Sit. Nepromluvila, jen se začte. Hlavou se jí honila stále ale to samé. Arrgan. Falka. Neznámý vrah jejího mladšího brášky, o kterém Ganovi ani raději neřekla.... A to stále dokola. Mimoděk začala kroužit zápěstím, tak že měla zdvižený ukazováček a prostředníček. Z prstů jí pak vyšel malinký plamínek, který se točil dokola.Okamžitě si toho ale všimla, prudce vstala a začala mávat prstem. "Doprčic co to zase je?" Zaječí a druhou rukou uhasí plamen bez žáru. Vyděšeně se podívá na své ruce. Nebyli popálené, ale to nebylo ani divné, ale jak to udělala?

Sitiris: (Sit vyruší hluk uvidí dívku a zamračí se) " tebe neznám... Kvetha já jsem Sitiris. Kdo jsi a co tu pohledáváš?" (když dívka přijde blíž ucítí z ní Sit draka proto se usměje) " Jsi jezdkyně?" (ověří si svou teorii a posune kousek svoje knihy aby se na stůl vešla)

Rah-Nore se jemně na Sit zamračí při poznámce jestli je Jezdec. Ona sama je na to dost pyšná a její rod je sám o sobě rodem několika Jezdců. Přes to se ale přinutí usmát. "Ano, jsem Jezdkyně. Mé jméno je Rah-Nore, mojí dračicí je Falka." Poté se znovu posadí. Na knihu se ale už nemůže soustředit, protože ji tak napadá, že se její život od dob, kdy byla nevinná malá holka, dost změnil, stala se Jezdkyní, začala se dosti učit magii a... Sama porušila několik slibů. Navíc... Toho dost ztratila. Při tomto přemýšlení sama nad sebou se více sklonila ke knize, aby nebyla vidět slza, která se jí nezadržitelně drala do oka.

Sitiris: (uviděla reakci Rah-Nore a snažila se to trochu napravit) " Nezlob se moc dlouho jsem tu nebyla a neznám novější jezdce" ( usmála se a soustředila se dále do knih. Začala hltat větu po větě a po chvíli zajikla) " Vio! mám to" (četla rychle dál a úsměv ji strnul) " todle nebude legrace. Píše se tu že je potřeba k rituálu na pochopení magiem 4 bytosti nejméně 6 ras a aby podporovaly magii a 4 druhy nadpřizoných bytostí jako drak, hypogryf a podobně. Potom je potřeba posvátné místo a hodně energie" ( Sit dočetla podmínky a zaklapla knihu) " nemáme šanci to dát dohromady" (zestmuněle sklopila hlavu)

Melancholická dívka jemně leknutím nadskočí, když Sit vedle ní zařve. Když uslyší, co vlastně našla, zamračí se. Nelíbí se jí, že si někdo chce zahrávat s nepochybně velmi mocnou magií, ale vzhledem k tomu, že Jezdci mají svět chránit, ji ani nenapadalo, že by to mohlo být ve zlém úmyslu. Proto se  zadívá na Sit. "Co tu vlastně hledáte? Já jenom, a omlouvám se že jsem poslouchala, že dost křičíš. A pak taky... Ten tvůj seznam potřeb... Mimochodem, co se mě týče, posvátné místo by mohl být klidně samotný Chrám, vždyť je to místo Jezdeckého zázraku a energie tu je nepochybně také dost, jak by jinak vejce přežila?" Pronese a trošku se zamyslí. "Jo a pokud můžu varovat, Arrgan je antimág, vlkodlaci magii snáší velmi špatně. Ale bude protestovat a chtít vám pomoct, znám ho líp jak svoje boty."

Sitiris: (usměje se na Viinym úskokem a po jejích slovech se rozzhlédne po chrámu) " to bych neriskovala....nevíme co to udělá..abychom nepoškodily vejce a chrám celkově" (potom prolétne ještě jednou seznam) " mě se to taky moc nezdá ale říkám si proč to nezkusit" (chvilku popřemýšlí a vytáhne svou knihu z vaku. Tu u které to všechno začalo) " tady píšou že jsou potřeba 3 původní rasy a 3 další" (svraští obočí a koukne na ty Viu a Rah) " Vio ty jsi elfka...že? to je původní..člověk je taky původní a která další? (napadá ji strašně moc věcí) " Anděl, kočkodlak, trpaslík, druid, Ifrit, démon, Vodní pana" (potichu si probrblává) " Hypogrif,drak,kentaur" ( zakroutí hlavou) "já už nevim...."

*spolu s Lebannenem slétá Marsyas nad chrám Tarukaah a společně přistanou na jeho střeše. Lebannen se drápky začne po strmé střeše plazit dolů, takže spadne několik tašek. Marsyas nadšeně zavýskne* To je ono! Lezeš skoro stejně dobře jako ti pavoučci! Akorát po stropě nám to asi nikdy nepůjde... *s těmi slovy se najednou střecha chrámu pod nimi zřítí a oba žuchnou na jednu hromadu, která představuje dračí klubko a uprostřed rozčepýřenou měděnohlavou kočkodlačku* No páni. Přišli jsme o něco? *zazubí se Marsyas na celé kolo*

Sitiris: (stále jí to šrotuje v hlavě když v tom se propadne strop knihovny a před ní a Viou se svrhne obrovské klubko dračích šupin a chlupů. uvidí Marsyu a Lebannona. V očích jí zazáří) " super!" (vykřikne) "Máme Elfa,kočkodlaka,Ifrita" (pak se na chvilku zarazí a opět jí svitne) " Musíme najít Gana....a Reu... Rea má odemne hypogryfa a Gan je vlkodlak..plus drak...to by s mojí sílou mohla zvládnout Kartis a já s tebou Vio ovládám Magii k tomu sííla dračího chrámu...(Odmlčí se a začne se radovat) "Vio my to zvládneme!!!" (rozhlédne se a a pozvedne ruce...strop knihovny který Marsya zničila se opět začne dávat do pořádku. Sit dá ruce dolů a pomalu zavře a otevře oči s hlubokým nádechem se podívá na Viu) " uděláme kolem Vajec ochraný obal abychom je nepoškodily...vím o kouzlu které je ochrání a našemu plánu už nestojí nic v cestě pokud tedy do toho všichni půjdou" (roztáhnu pusu do obrovského a šibalského úsměvu)

btw: začneme zase hrát ta pauza už stačila!

(už ani nevím kde mám zaparkovanou Reu s Dabem )

Rea: (Jakmile ifritka uslyšela zvuk bortící se střechy, rozeběhla se k chrámu. Hluk a velikost škody vypadala, jako kdyby dovnitř spadl drak. Jak absurdně to znělo, a přesto když Rea vtrhla dovnitř, spatřila jednoho v sutinách spolu s kočkodlačí jezdkyní. Byla tady i Sit s Viou, ovšem nezdálo se, že by někdo byl zraněn, či vůbec vyveden z míry. Sitiris naopak zářila radostí. Rea k ní vzhlédla s nechápavým výrazem žádajícím vysvětlení) Jaké kouzlo? Ochranný obal proti střeštěným drakům padajícím ze střechy? (střídavě pohlédla na Lebannena a opravenou střechu a přemítala na tím, jak se odtud teď dostane bez rozboření zdí knihovny) A co rituál, našly jste něco nového?

Sit: (rozesměje jí Rei nechápavost) " vždyť tom právě mluvíme Reo" ( Protočí oči a s hlubokým nádechem udělá Ree rekapitulaci všeho co řekla) " Na rituál potřebujeme čisté magie schopné rasy, tři magické stvoření, velmi mnoho magie a magie schopné bytosti, magické místo s velkou spoustou síly a dostatek odvahy...zní to trochu klišééé " (ušklíbne se...kdo by to byl čekal tolik magie..v duchu se zasměje sama sobě) " Via je elfka..elfové ovládají magii a nenapadá mě nikdo lepší než Via, ty jsi Ifrit.. Ifriti též dobře ovládají magii.. Marsyas je kočkodlak a pokud se nepletu ti také ovládají magii. Jestli ne, jsme v háji" (pokrčí ruce a pokračuje) " Potom jsou tu magická stvoření na prvním místě je tu drak nenapadá mě žádné lepší a díky tomu že jsem z části člověk, z části anděl, a z části elf a nemůžu se účastnit naší seance co by puclík do skládačky domluvila jsem se s Kartis že ona se stane jedním z těch tří a já jí propůjčím i více ze své síly, po té je tu tvůj hypogrif a Gan. Gan co by vlkodlak je též magické stvoření ale nevím co na to poví" (vyčerpávají monolog Sit si oddechne a vzhlédne na Reu) " Chrám je nejlepší místo ale abychom nepoškodili vejce a to co je ukryto v nich musíme kolem nich vytvořit kouzlo na ochranu" (usměje se nad svou dokonalostí) " tak co? jdete do toho?? ( povyskočí si a natěšeně čeká s rozzářenýma očima na odpověď)

Mladá elfka se velmi vyděsí, když střechou propadne Le s Marsy. Když jí ale dojde, kdo to vlastně poničil tak posvátné místo, nechá studium studiem, Jezdci Jezdcema a rozeběhne se ke své kamarádce, o které neslyšela již.... Dlouho.
Když zahlédne Reu, semkne rty, ale oči se jí stále usmívají. Když ale uslyší, co se s Arragnem chystají provádět, pevním krokem přistoupí k Sit a pevně se jí zahledí do očí. Reu zámněrně ignoruje, nicméně o její přítomnosti ví. "Sitiris? Omlouvám se, pokud budu nezdvořilá, nebo tak, ale měla by jsi si vyčistit uši. Arrgan je sice magické stvořené, ostatně vlkodlaky jsem studovala" ale už jen přítomnost nějaké jiné, než té vlkodlačí mu ubližuje. Můj bratranec a první ochránce opravdu nebude dělat někomu pokusné morče. A pokud si myslíte že mne neposlechne... Bude muset, mám k tomu své metody." Poté se uklidní. Nadechne se a vydechne. Poté se znovu otočí na Sit. "Omlouvám se. Vím že jde o dobrou věc, ale znám ho lépe než kdokoli tady." S tím se otočí vyzývavě na Reu. "Jde do všeho po hlavě a nic si nerozmyslí. Nechci aby trpěl, znovu už ne..."

Sitiris: (stojí nehnutě s tázavým pohledem na Reu když v tu kní přiběhne Rah a vyštěkne na ní. Sit si ji vyslechne a nechápavě otvírá ústa ale mlčí a nechává jí domluvit. Po té semkne rty do úzké linky a upře na Rah oči a spustí) " Asi jsi tu celou dobu nebyla nebo jsi absolutně neposlouchala co říkám. O jakém pokusném králíkovi to tu mluvíš? Gan se může rozhodnout sám jestli nám s tím pomůže. Je to totiž jedinej způsob jak porazit Helwyra když tenhle rituál neuděláme nedokážeme správně pochopit podstatu magie a získat tím správnou její moc a Helwyr dál bude vesele zabíjet draky a jejiich jezdce... bylo by ti tohle milejší?" (nadechne se) " chápu že chceš Gana chránit ale nemáš důvod ho chránit před náma. Gan je můj přítel stejně jako Rea,Via nebo ty. Tak se prosím uklidni. nedovolila bych aby se mu něco stalo ale taky nechci aby dál umírali draci a toho docílíme jen když nám Gan pomůže. Už tomu rozummíš? ( tázavým pohledem se na Rah podívá a usměje se)

Via: Stojí uprostřed toho všeho a poslouchá. Nakonec si vzdychne a dodá ,,Myslím, že pokud chce být Gan k čemu a záleží mu na dracích a jezdcích, přidá se k nám. Nikoho ovšem nutit nebudeme, jen mi to přijde jako docela logické... A mezitím co se tu dohadujeme se stává náš nepřítel stále silnější a už možná ví kde jsme a co chystáme, takže bych nic moc neprotahovala a pustila se do toho." po vyřčení svého názoru čeká na odpovědi ostatních. ,,A samozřejmě že to zvládneme, nikdo o tom přeci nepochybuje, ne?" dodá ještě s úsměvem.

Rea: Jakmile spatří Rah, zatne zuby a nijak nedává najevo znepokojení nad jejím výstupem. Sitiris s Viou řekly to co by řekla sama,a možná ostřeji. "No, kdyby Gan nechtěl, pořád máme se ségrou v Anladienu mluvící pumoveverku od Shan, ta určitě bude stačit," řekla s hutnou dávkou ironie, ikdyž, pravda byla, že co vlastně byla veverka Inkir doopravdy zač, neměla nejmenší ponětí. "Jak nejrychleji kontaktujeme Gana?" zeptala se zkušenějších - tedy Sitiris a Viany.

mimo: nevím, takový výstřelek ještě z čokla .. ještě než se Shan vylíhl Julës, tak dostala od jedné hráčky k narozeninám mluvící veverku co se umí přeměnit v pumu... tak co už

Mimo: A já si představovala nějakého křížence, proto mi to nešlo do hlavy XD

Mladá elfka se jen ušklíbne. "uvidíme." Poté se usměje. Moc dobře ví, jak nejrychleji přivolat Arrgana, Tábor přeci není tak daleko a ona stále má tu píšťalku... "K přivolání Arrgana, to nechte na mě, já mám něco, co ho požene sem bleskovou rychlostí." Poté se sehne k tlumoku, který jí leží u nohou. Chvíli se přehrabuje, čas od času vyjme lahvičku či svitek, všechno zase uklidí. "Hm... měsíční kapka, přivolání divokého zvířete... A tady je to." S vítězoslavným úsměvem vytáhne malou píšťaličku. "Vlkodlačí vábenka. Je velmi vzácná, ani nevím kde ji Gan sehnal." Poté zapíská. Zvuk není slyšet, jen elfové by mohli slyšet něco jako kvílející vítr, ale jen velmi slabě. "Mno, když vezmu vzdálenost tohoto místa a Tábora... Dejte mu pět minut." S tím zvedne svůj tlumok a vyjde z chrámu ven. Zde svoje zavazadlo vloží do brašny, která je na sedle a s knihou kterou místo toho vyndá si sedne k Falce.