Okraj Anladienu

Rea: Ifritka koukala na Sitiris s vykulenýma očima. "Máš pravdu, kdo jiný než Viana by to mohl vědět. Arachmyd je pryč." Ruff znali přeci jen starší jezdci a dokonce i Shandris o ní pouze slyšela. Přesto to znělo tak slibně..a zároveň se Rea bála. Nebyla jí příjemná představa, že stane v tváří v tvář nejstarší jezdkyni, když sama ovládala pouze základy magie a s bojem také pouze začínala. Musela by se stydět za to, jak dávná sláva jezdců opadla. Rea sledovala, jak Sitiris hledá knihu o něčem, co Rea ani nevěděla co znamená, ovšem měla to velmi brzo pochopit. Než se nadála, Sitiris držela její ruku a chystala se jí píchnout do prstu. Kapka krve vínové barvy skápla na knihu a Reu náhle přepadly pocity závratě...až se vědomím ocitla někde jinde, kde to určitě poznávala...

Dabaran: *Také to cítím,* odpověděl Dabaran ohnivé. *Rea jako kdyby se mi... ztratila z dosahu. Jako kdyby tu byla a zároveň nebyla.* řekl trochu vyděšeně. *Co jí Sitiris dělá?* zeptal se, ovšem jeho pozornost mezitím upoutalo ještě něco jiného. Cosi se mihlo vzduchem kdesi po jeho pravé straně. Něco malého, pískové barvy. Dabaran měl najednou tušení, co to bylo zač, ovšem odmítl to vzít za fakt, až dokud se návštěvník nerozhodl ukázat sám.

Inkir: Veverka krémově pískové seskočila ze stromu přímo před dva dračí velikány. To zvíře se nějakým způsobem dozvědělo o přítomnosti Rey a Dabarana v Analadienu; pokud to bylo zvíře. Veverka otevřela tlamku a začala artikulovat písklavým hlasem: "Velký zubatý, proč jste nedali vědět Rue?" byla to Inkir, podivné stvoření, které kdysi darovala dívka jménem Eolin jezdkyni Shandris. Po zmizení Shan Inkir utekla do lesů, a při poslední návštěvě Rey v Anladienu se znovu z ničeho nic objevila. Ani drak neví, co je to stvoření zač.

**projekční přesun s reou z tábora**

Sitiris: (soustředila svou sílu na ukončení přesunu. Kartis jí napomáhala empaticky a o to to bylo snažší. Sit stále opakovala formuli na ukončení a jejich obraz z tábora se pomalu vytrácel. Když byli obě zase ve svých tělech Sit otevřela oči a pustila Reu. Trochu se jí zamotala hlava a sedla si rychle na židli. Vzala sklenici s vodou co jim přinesla Laonis a celou ji vypila) "to bylo něco" ( oddychla si a podívala se na Reu jak je na tom ona. Jestli se jí neudělalo z toho špatně) " jsi v pořádku?" (chtěla se ujistit jen otázkou a potom sebrala pár knih ve kterých bylo to co hledaly a uložila je do svého vaku který nosila stále sebou) " je čas vyrazit zpět do tábora s našimi těly " (usmála se protože jí to přišlo vtipné a přitom se v duchu snažila spojit s Kart) *Kartis? jste odpočatí? vyrazíme zpátky do tábora* (potom se vrátila zase do přítomnosti Reii) " můžeme vyrazit?" ( zeptala se a podala ree druhou sklenici s vodou)

Kartis: *Našly jste to co jste potřebovaly?* (chtěla se Sit ještě zeptat ale Sit už ji nevnímala proto se Kartis zvedla a pohlédla na Daba který si líně odpočíval v její blízkosti) *Sit a Rea se chtějí vrátit do tábora máme na ně čekat na nádvoří* (strčila do něj jemně ocasem aby ji vnímal a pomalu se šourala k východu)

Dabaran: Rudý přiblížil hlavu k veverce. *Nesmíte se zlobit, jsme tu jen tak dlouho, dokud Rea se Sitiris něco nezjistí,* odmlčel se a zvedl hlavu, když zacítil, že Sitiris přerušila kouzlo. *A zdá se, že už se stalo.*

Rea: Konečně se ocitla zpátky ve svém těle a nějakou chvíli jí trvalo, než si uvědomila, co se stalo. Trochu se jí z toho motala hlava. "Jo.. jo, bude to dobré, dej mi chvilku," snažila se získat pro sebe čas, aby se vzpamatovala. S vděkem přijala sklenici vody a ještě chvíli seděla na zemi. Až po několika minutách se zvedla se slovy "Můžeme." Doufala, že Dabaran si mezitím stačil dobře odpočinout.

Dohrávka:

Kartis: (vyšla ven a rozhlédla se všude byla tma) *Sitiris poletíme zítra. musíte si také odpočinout*( řekla rozhodně a zašla zpět dovnitř. Stráže zavřeli dveře a Kartis si opět lehla položila hlavu na přední nohy a jen tiše zamumlala) *Dobrou noc Sit* ( a potom mrkla na daba) *Dobrou noc můj malý rudý příteli* ( spokojeně zavřela oči a usla)

Sitiris: (Když jí Kartis poslala svoje rozhodnutí usoudila že je to dobrý nápad a tak se podívala na Reu) " Kartis chce letět až zítra a má pravdu musíme si odpočinout" (usmála se a zvedla jí ze země. Laonis pro ně poslala služebnou aby je odvedla do pokojů. Sit vedla ještě trochu omámenou Reu za sebou) " Nějak tě to vzalo" (ušklíbla se trochu unaveně. po té se zastavila před dveřmi pokoje a řekla) " tady se prospi já budu vedle tak dobrou noc" (řekla a zašla do pokoje)

Dnes:

Sit: (jakmile vyšlo slunce a ptáci začali cvrlikat Sit vylezla z postele a rozhlédla se po pokoji. Oblékla se a seběhla dolů po dlouhých schodech přímo do jídelny kde byla připravená honosná snídaně. Laonis,Pyr a Anabel už seděli u stolu. Sitirisina teta Deriver měla se svým manželem Melandem Coolem tři děti Pejrydes Takthyles Cool,Carmen Takthyles Cool a Irapoda Coola byli to sestřenice a bratranec Sit. Pejrydes si vzala Arkena Surela a s ním měla dvě děti Atose Takthylese a Rísel Takthyles Surel sestřenice a bratranec Laonis, Carmen Takthyles Cool zemřela už před dlouhou dobou i se svým synem Aarotem Takthylesem při přepadení a Irapod Cool si vzal Elisu de Dark (nemanželskou dceru Sajtes Gaboret --Sitininy babičky z matčiny strany takže vlastně Sitininu tetu) a s ní měl Dahomu Dark Cool a Ikara Coola. Dahoma si vzala Thoma Tuoma a s ním měla právě Pyra a Anabel takže vlastně pravnoučata Deriver. Sitina rodina je veliká a velmi složitá ale to se teď netýká naší situace. Sit letmo pozdravila a vzala kus pečiva a trochu šunky. Rychle to spořádala a napila se vína) " neviděli jste Reu?" (obešla stůl a políbila Laonis na vlasy)

Pyr: "dobré ráno Sit" (pokračoval nevnímaje ve snídani. Pyr byl vysoký a statný, měl dlouhé modrobílé vlasy a hodně protáhlé uši. Byl to totiž čistokrevný elf což vlastně skoro celá rodina z otcovy strany. jeho oči byli jasně zelené. Byl to skvělý bojovník ale moc toho nenamluvil ani magie mu nic neříkala. )

Anabel: " krásné ráno Sit" (usmála se a mrkla na ní svými velikýma modrýma očima. Potom hodila hlavou aby jí její blonďaté vlasy nepadali do očí. Byla oproti svému bratru velmi drobounká a vždy se usmívala. Uměla zacházet s elementem země a také se podle toho chovala. Když se prošla po trávě pomalu ani stéblo se neohlo. Byla ladná a neuvěřitelně ohleduplná. Ovšem jako každý mág uměla i zacházet se svou mocí. Dokázala tvořit i ničit)

Laonis: " Reu jsem ještě neviděla asi ještě spí" (řekla a usmála se když ji Sit políbila na vlasy. Milovala to už od malička. POšlu služebnou aby ji vzbudila a ukázala jí kde jsme. Hned jak to řekla tak to i udělala. vyslala služku k Ree)

Sit: " děkuji" (sedla si a nervózně poklepávala nohou. Nemohla se dočkat až vyrazí. Mezitím v duchu burcovala Kartis která sotva otevřela oči a už jí v hlavě žvanila Sit) * Kartis vstávejte, posilněte se a vyrazíme jen co se Rea dostaví* (nechala poslat pro Kartis a Dabarana velkou snídani v podobě jelena a divokého prasete s plnou dávkou vody a krve. což Kartis milovala)

Kartis: (otevřela nevrle oči. vstávání a burcování od Sit nenáviděla)*Však už jsem vzhůru* (sykla protivně a ocasem šťouchla i do daba aby se probudil) * Je čas vstávat* (Jen co to dořekla otevřely se dveře a dovnitř vešly sloužící a nesli snídani) *To si nechám líbit* (řekla Kart a olízla si mlsně tlamu)




btw: už mi ten den také přišel dost dlouhý dobrý nápad

Rea: "No to víš, tohle se mi nestává každý den," zamumlala. Potom poděkovala za pokoj a šla si lehnout.

Dabaran: Sledoval, jak Inkir peláší pryč, a pak se otočil na Kartis. *I Tobě, Ohnivá.* řekl, položil si hlavu na tlapy a pozoroval Kartis, dokud mu víčka neklesla únavou.


Další den:

Rea: K Ree dorazial služebná. Ifritka by byla spala daleko déle - ačkoliv odpočatá byla dost, jednoduše se jí nechtělo z vyhřáté postele. A tak se dala dopořádku a loudavým krokem dorazila k ostatním. "Dobré ráno," popřála všem.

Dabaran: Otevřel oči tak, jak je předešlý den zavřel. K jeho nozdrám se linula vůně masa. *Hmm.. příjemné probuzení,* spokojeně zamručel a pustil se do jídla.

Mimo: s takovou rodinou bys mohla psát telenovelu :D

btw: :D:D:D:D:D:D:D:D to je ale jen zlomek toho co jsem si kdysi sepsala na obrázku to vypadá jednoduše :D


Sitiris: (vystřelila ze židle jak šíp z kuše) " No hurá to je dost. šup šup něco si vem k jídlu musíme jít" (řekla a hnala reu kupředu. Nalila trochu vína do čutory a strkala Reu ke dveřím. Lemot zamávala a už už se hnala ze dveří. byla jako malé dítě o narozeninách) " musíme jít Via na nás čeká" (řekla a v myšlenkách zalarmovala Kartis)*BUďte připraveni na nádvoří vyrážíme*

Kartis: (dožvýkala sousto a s pocitem nasycení vstala a olízla si krev z tlamy) * delikátní* (pochválila si a zamířila ke dveřím)*Pojď Dabe Sit má za zadkem oheň* ( a šouravým krokem vylezla ze síně přímo na nádvoří kde se opět uvelebila protože čekala že to Sit bude trvat nejmíň půl hodiny ovšem spletla se)

Sitiris: (vyšla ze dveří a rychle zamířila ke Kartis. Stále se ohlížejíc jestli jí Rea následuje) " Pospěš Reo!" (pobízela svou rudovlasou kamarádku. Nasadila kartis sedlo. ta jen nevrle zavrčela ale spolupracovala) " Nechceš letět semnou? Kartis s tím nebudem mít problém... Viď že ne?" (podívala se na ní a byla si jistá svou úvahou)

Kartis: * Sit spomal.. jsem po snídani. samozřejmě že mi to nebude vadit ale nevím kam se ženeš..máme celý den * ( brukla a zavrčela na ní. Po té si protáhla svůj dlouhý krk a zívla) * dala bych si dvacet* (zamlaskala a narovnala se aby jí Sit mohla dát sedlo)

Sit: " nespěchám...ale máme hodně práce" (když nasadila Kart sedlo nevnímaje její vrčení nasedla a podala Ree ruku) " Letíš?" (usmála se )

Rea: "Ale jo, vždyť už jdu," bránila se ifritka s úsměvem. "Ty dvě minuty navíc už počká," snažila se upokojit Sit. Naházela do sebe jídlo a následovala ji ven.

Dabaran: Spořádal svou porci a také si jídlo pochválil. Nad slovy Kartis se hrdelně zasmál a pomalu se zvedl, aby došlapal na nádvoří. *Je tím úplně posedlá,* vzkázal své dračí kamarádce a když Sitiris Ree nabídla, aby letěla na Kartis, Dabaran si úlevně odfrkl. Ne, že by Reu nezvládl nést, ale bezesporu to byla dlouhá cesta a Rudý by se závažím navíc určitě nestíhal tempo Kartis.

Rea: Následovala Sit až na nádvoří, kde ochotně přijala nabídku k letu na Ohnivé. "No, bude to tak rychlejší," řekla a vyšvihla se do sedla k Sitiris.


mimo: Rea není plavovlasá, ale rudovlasá

Sitiris: (pomohl Ree se usadit a pak jen přes rameno prohodila) " Být tebou pořádně se chytnu" (řekla a potom dala Kart znamení že jsou připraveny)

Kartis: (Kývla a protáhla si krk po té se pomalu rozběhla a vyskočila do vzduchu.. zamávala křídly a vzlétla. Snažila se co nejladněji ale s jejím štěstím se Sit jen trochu zhoupl žaludek. Byla však zvyklá tak to neřešila. Kartis přidala tempo a letěla jako výtr)

**přesun do tábora**