Okraj Anladienu

Electra: (Unaveně se rozhlédne kolem sebe.) *Tak kam?* (Zeptá se unaveně všech, snad někdo ví kam.) *Potřebuji už přistát, jsem unavená.* (Dodá ještě.)

Arrgan: (Pohladí dračici.) "Jsi šikovná, moje milá dračice, jsi velmi dobrá. " (Pochválí dračici.)

Rea: (Ifritka měla rozbolavělé nohy z dlouhého sezení v sedle, zároveň cítila že Dabaran se také necítí nejlépe. Když se však dostali nad lesy Linniel, Rea bedlivě pozorovala svůj domov z výšky. Někde dole ji s její sestrou našla Allassante, když byly malé. Mohlo to být kdekoliv, pomyslela si, když hleděla na moře stromů, kam jen oko dohlédlo. Časem se začaly objevovat stále větší a větší stromy. Rea odhadla, že se blíží k Anladienu.) "Myslím, že už tam budem," (řekla hlasitě, aby ji bylo slyšet.) "Je to na jihovýchodním okraji Anladienu. Měla by tam být přistávací plocha pro draka, tak doufám, že to půjde vidět i z výšky." (vzkázala hlavně Electře. Bude Rua doma?)

Dabaran: (nejprve se během cesty pokoušel usnout, ale velmi brzy to vzdal. Tak jen nečinně koukal z bedny ven a nudil se.)

Electra: (Zahlédne přesně to místo, o kterém mluvila Rea a také tam přistane, Přičemž si ihned lehne na břicho a usne vyčerpáním. Cesta byla dlouhá a ona měla navíc náklad a pasažéry.)

Arrgan: (Při dopadu Electry to s ním zahoupe a on děkuje jen Praotci Vlků že se připoutal. Rychle odpoutá sebe i Reu a hlavou naznačí Dabovi že již může slézt. Sám seskočí z dračího hřbetu a podá Ree ruku.)

Rea: (Když Electra poněkud divoce přistála, Rea si povzdechla a byla vděčná, když ji Gan odpoutal a pomohl jí dolů. Byla celá ztuhlá a trochu se jí podlamovala kolena. To, že se ocitla doma ji však vhnalo novou sílu do žil. Usmála se na svého milého.) "Vítej v Anladienu." (řekla a opřela se o něj. Poté mu věnovala krátký polibek.) "Můžeš tu počkat, prosím? Vyndej si mezitím věci, odsedlej Electru... jdu jen najít sestru, abych vás mohla představit." (řekla a svižným krokem se vydala do zahrady. Nikdo tam nebyl, a tak vešla k domu - vchod byl z opačné strany, tak veliký strom nejprve obešla. Potom vyšlapala všechna patra, ale našla jen hořet svíčku v patře druhém. Určitě nebude daleko. Co nevidět se vrátí, protože slyšela..a možná viděla přistát draka, pomyslela si. Nechtěla sice Gana nechat dlouho čekat, ale přesto neodolala na chvíli se rozvalit na velkou dřevěnou postel. Tam hodnou chvíli jen tak ležela a užívala si pocitu, že je doma.)

Dabaran: (Když přistáli, Dabaran vděčně vyskočil ven a otřel se myslí o tu Electřinu. nejspíš to mělo být něco jako poděkování, ikdyž příjemná cesta to pro něj rozhodně nebyla. Pořádně si protáhl křídla a potom si stoupl vedle Gana a pozoroval, co dělá, zatímco Rea šla hledat svou sestru.)

Rua: (Z lesa se vynořila mladá ifritka v plášti. Byla zadýchaná a rozcuchan od větru, ovšem navlas stejná jako její dvojče - Rea. Pouze Argetlam jí chyběl na dlani. Prošla kolem obrovského těla Electry a její tvář vypadala poněkud sklesle, snad zklamaně z toho, co vidí. Potom spatřila druhého draka, o poznání menšího a vedle něj elfa s neobvyklou barvou vlasů. Podívala se na něj s výrazem "co tu pohledáváš" - který však byl více zvědavý, než nepřátelský. Slova zatím nepromluvila.)

Arrgan: (Po odchodu Rey se pustí do sundávání několika věcí, které nebyly připoutány okolo břicha spící dračice. Usměje se na mladého dráčka, sehne se a lehce ho pohladí. Když se začne zvedat, uvidí ohnivý záblesk něčích vlasů.) "A, už jsi ta..." (Dál se nedostane, protože mu padne zrak na dívku, která je velmi podobná Ree, ale dle pachu to není ona a navíc má jiný šat a nemá přívěšek. Když pohlédne do ifritčinýho obličeje, spatří nevyřčenou otázku.) "Eh... Já tedy, tady... Ty budeš jistě Rua, že?" (Vykoktá. Poté se usměje, je snad na vlas stejná jako jeho láska, ale i tak by Reu poznal kdykoli.) "Já... Já jsem Arrgan řečený Vlčí oko... A... No... Já..." (Stále je lehce v šoku, protože nečekal sestru Rey u sebe, spíše u ní. Prosebně se podívá na malého dráčka po svém boku, jako kdyby ho prosil, aby urychleně zavolal Reu, je mu velice nepříjemně v takové situaci.)

Electra: (Když přijde jiná osoba, ucítí to a otevře jedno oko, blíže k nim. Odfrkne si. Poté si začne ifritku prohlížet, ale když zjistí, že vlastně není co, jelikož tuto osobu viděla již mnohokrát, ale pod jiném místě, znovu usne.)

Rua: (zastavila se kousek od elfa a rudého dráčka) "Kvetha," (řekla potom) "Odkud mne znáte a proč jste tady?" (zeptala se zdvořile svým sametovým hlasem, který byl o něco jemnější, než ten její sestry, ovšem byl to pouze malý rozdíl. Hned ji napadlo, že by mohlo jít o nějaké zprávy ohledně její opatrovatelky, když ji navštívil sám dračí jezdec. Proto se jí na tváři objevil dosti znepokojený výraz.)

Dabaran: (stejně jako Arrgan, spatřil přicházet dívku, která vypadala přesně jako jeho vyvolená. Ale mysl měla jinou. Podobnou, ale jinou. Dráček vypadal zmateně a tázavě se podíval na Arrgana, co je to za hru. Nakonec sáhl na mysl Ree, aby se ujistil, že se nachází na jiném místě.)

Rea: (jakmile ucítila znepokojený dotek dráčkovy mysli, vyskočila z postele a rozeběhla se po schodech dolů. Určitě se objevila Rua! Ifritka běžela a brzy se objevila u ostatních. Tentokrát stejně zadýchaná, jako předtím její sestra.) "Ruo!" (vykřikla a obě dvojčata si skočila do náručí. Muselo jít znát, že pouto mezi dvojčaty bylo silné, a snad i umocněné vzájemným odloučením. Konečně když objetí skončilo, Rea se trochu omluvně podívala na Gana) "Ruo, dovol, abych ti představila svého.. milého, Arrgana." (stydlivě sklopila zrak, ještě stále si nezvykla, že je s mužem, hned potom se však na Vlka zaculila zpoza ohnivých kadeří.)

Rua: "Takže ses vrátila!" (na tváři jí hrála čirá radost.) "Moc mě těší," (řekla pak Ganovi a podala mu ruku. Potom stočila pohled k dráčkovi.)

Rea: "A to je...Dabaran," (oznámila své sestře) "Můj drak.."

Arrgan: "Já... Já protože..." (Začne zkoušet vysvětlit, jak to že ji zná, ale v tom přijde Rea a obejme sestru. Podívá se na Ruu lehce žárlivě, nicméně mu výraz z tváře ihned zmizí. Když se Rea podívá na něj, usměje se. Poté přijme ruku druhé ifritky.) "Už jsem se představil, tuším..." (Řekne již jistějším a pevnějším hlasem. Poté přejde ke své vyvolené a položí jí ruku na rameno, aby dal váhu svému vstahu, navíc se tak cítí lépe. Po představení Dabarana pak nejistě dodá.) "A tahle velká krasavice je..." (Více ale nestihne říci, neboť se Eelctra zrovna zvedne. Ví že se mileráda představí sama.)

Electra: (Jakmile se začne s představováním, otevře znovu oko. Když ale uvidí, že se její jezdec chystá představit i jí, zvedne se, stoupne si, zvedne hlavu a mocně zařve. Při tom roztáhne křídla.) *Mé jméno je Electra, někdy známá jako Divoká temnota.* (S tím propustí trochu elektřiny okolo svého těla, aby dala najevo, že její jméno má smysl.)

Rua: (ifritka vykulila oči, když jí sestra oznámila, že se stala jezdkyní. Ještě než však stihla cokoliv říct, spatřila a uslyšela představení dračice blesku) "Uh, řekla bych, že tvůj přídomek je na místě, Electro." (řekla, plná dojmů z toho co viděla. Z dračice šel opravdu strach.) "Já jsem Rua," (stručně se představila. Potom se otočila zpátky ke své sestře a elfovi, který ji však v něčem přišel jiný, než ostatní elfové, netroufala se však zeptat na Ganův původ.) "Pojďte dál!" (vyzvala je a ukázala na stromový dům. Potom se omluvně podívala na Electru.) "Také tobě bych ráda poskytla přístřeší, ale bohužel, nejvyšší patro je určeno jen pro menší draky. Tady na mýtině snad budeš mít dostatek prostoru." (potom se sama vydala k domu, a pokoušela se v hlavě vstřebat nové informace. Tiše zatnula zuby. Tolik, tolik změn.)

Rea: (usmála se, když opět uviděla Electru v akci. Potom stiskla Ganovi ruku a vedla jej ke stromovému domu. Dabaran šel těsně za nimi. Když byli všichni uvnitř, zavřela dveře a posadila se na lavici u velkého kulatého stolu. Potom vybídla Gana, ať se usadí vedle ní.)

Rua: (posadila se naproti Ree) "Takže jsi teď dračí jezdkyně," (začala.) "Ukážeš mi svůj Argetlam?" (žadonila jako malé dítě a v očích jí žhnuly jiskřičky)

Rea: (natáhla k sestře ruku) "Co by jezdkyně, ale koho. Pozorně se na Dabarana zadívej, nepřipomíná ti někoho?" (tajemně se pousmála a také se podívala na Gana, neboť zkrátka chtěla zjistit, v jakém je rozpoložení.)

Dabaran: (pokusil se vecpat na lavici vedle Gana, ale nakonec usoudil, že je to nepohodlné a tak zaujal místo na zemi. V tomhle prostředí se cítil příjemně - bylo tu teplo a útulno. Hrdě zvedl hlavu, když o něm sestry začaly mluvit.)

Rua: (pořádně si prohlédla Rudého) "Ten mi může připomínat snad jen Rubeus."(konstatovala. Dabaran jí hned na to prozradil, že je to jeho matka) "Opravdu?" (zírala) "Takže tvůj otec... je"

Rea: "Julës," (doplnila) "Těžko se tomu věří, já vím." (stáhla ruku, když si ji Rua doprohlížela)

Rua: "Tak tomu se říká štěstí.. nebo snad osud?" (prohlédla si dráčka a pak dvojici) "Jak vy jste se poznali?" (položila otázku hlavně Ganovi, aby se necítil zle, že jej nepustí ke slovu. Poté vstala a začala cosi hledat v malých skříních. Vytáhla sklenice a jakousi láhev a všechno to pak položila na stůl. Přitom gestem dávala najevo, že poslouchá)

Electra: *Mně tráva a zima nevadí.* (Odpoví a ihned si zase lehne a usne.)

Arrgan: (Usměje se, protože jediný, kdo je schopen vystoupení, jaký podala jeho dračice a ihned usnout byla právě Electra. Následuje sestry do domu a začne si to tam prohlížet. Poté se posadí vedle Rey, uvolní i Dabovi místo, ale i jemu došlo, že by bylo lepší, kdyby dráček zůstal na zemi. Poslouchá rozhovor sester, je mu jedno, jestli mluví, či ne, ale při otázce jak se potkali, se zamyslí, než odpoví.) "Hm... Nevím, mám pocit že se Rea tak nějak objevila v táboře, nevím už kdy. A tak nějak..." (Poté se zamyslí. Kdy vlastně poprvé ucítil něco jiného, než jen přátelství k ifritce? Prosebně se podívá na Reu, přeci jen má zřejmě lepší paměť. Vše po noci úplňku mu zase nějak začalo splývat, což byl vedlejší účinek, který ale tak do tří dnů pomíjí.)

Rea: (vesele se zasmála, když Gan řekl svou odpověď. Všimla si jeho pohledu, ale neměla v úmyslu téma nějak zvlášť rozvádět, stalo se to přece tak náhle! Sama ifritka nevěděla, že má Gana ráda, dokud jej nespatřila s Feyou) "Ano, v táboře. Gan mě potom vzal do chrámu." (pohodlně se opřela Vlčímu muži o rameno a chvíli zkoumala jeho rysy z blízka. Přitom se usmívala, jako by něco měla za lubem a Vlk mohl cítit zrychlený tlukot jejího srdce.)

Rua: (otevřela láhev a její obsah rozlila do tří sklenic. Jednalo se o elfský nápoj, jakousi obdobu alkoholu, jenže slabší a s jemně povzbuzujícím účinkem. Také vytáhla jakousi misku a do ní nasypala elfské sušenky s příchutěmi různých bylin. Nakonec se zeptala dráčka, zda je žíznivý a když odpověděl že ano, nalila mu vody. V jejich domě fungoval kouzlem poháněný vodovodní systém, který zabudovala Shandris. Kouzlo se aktivovalo, jen když bylo potřeba přivést vodu ze studny a proto neubíralo příliš energie. Ta se navíc čerpala z několika kamenů, do kterých někdo pravidelně musel energii dodávat. Od té doby, co dům opustila Shandris, sestry vždy požádaly nějakého elfa znalého v magii. Rua se zadívala na sedící pár a poznamenala ke Ganovi) "V druhém patře je malá umývárna, kde je možné si dát teplou koupel. Usteleme ti v patře třetím." (potom znovu přišla ke stolu a pozvedla svou číši. Poté počkala, až to stejné učiní i Gan a Rea) "Na dračí jezdce." (usmála se)

Arrgan: (Je rád že to nějak dala dohromady Rea a že nemusí dále hovořit tak dlouho, protože poté by ten, jenž zná alespoň trochu elfy, dle jeho řeči, chování i pohybů poznal, že není čistokrevný elf. Podívá se na Reu, poté lehce skloní hlavu a políbí jí na čelo. Sám cítí její tlukot srdce, nejen cítí ale i slyší, jelikož měl o něco ostřejší sluch. Jeho srdce bije o něco rychleji stále při dotecích s ifritkou, ale začíná si zvykat. Pak nad koupelí a patře.) "Děkuji." (Usměje se, pozvedne svou číši a lehce přičichne, což byla automatická reakce na nabízení nápoje od tvora kterého neznal, i když to byla sestra jeho milované. Reakci se naučil od dob otrávení jednoho z předních mágů jeho rodu. Sám po čichu rozeznal většinu látek a s uspokojením taktéž řekne stejný přípitek. Poté se napije lahodného nápoje.)

Rea: (přidala se k přípitku a věnovala významný pohled svému dráčkovi. Ten spokojeně ležel a jen po očku sledoval, co se děje. Poté se napila - musela přiznat, že byla dosti žíznivá, ale pokoušela se nápoj nehltat - věděla přec, co je vychování.)

Rua: "Nějaké nové zprávy z Tábora?" (zeptala se, tato otázka byla určena oboum)

Rea: (na tváři se jí objevil neutrální výraz) "Mnoho starších jezdců je pryč. Poznala jsem jich několik, kteří se jezdci stali po tom, co jsme odešly do Analadienu. Včetně Arrgana. Ale vrátila se Sitiris, a Ormalin. Bohužel o Shandris nikdo nemá žádné zprávy." (v jejím hlase bylo znát trochu smutku. Pokud Gan chtěl něco říci, nechala jej mluvit. Potom se však sama zeptala) "A tady v Anladienu?"

Rua: "Vždyť víš, že elfské životy plynou velmi pomalu. Nevšimnou si ničeho, co se jim neobjeví přímo před branami." (řekla, ale vzápětí si uvědomila, že před sebou jednoho elfa má. Najednou se cítila trapně) "Ah..o..omlouvám se, nemyslela jsem to tak, to jen ten..eh. věkový rozdíl." (bylo zkrátka znát, že je stejně horlivá, jako její sestra. Bála se však, že urazila elfa, dračího jezce a milého její sestry v jednom. Najednou měla chuť vzít roha.)

Arrgan: (Usměje se, když Rua "urazí" elfy a poté se začne omlouvat.) "Klid. Nejsem jeden z nich, tedy... Ne tak jak se sluší a patří. Je mi jen něco kolem 24 let. Nejsem zase tak starý. Jinak, taky nejsem úplně elf..." (Řekne, protože se rozhodne, že bude uřímný.) "Jsem elf jen po matce, otec byl vlkodlak. A neboj, nekoušu." (Dodá se smíchem. Znovu se napije.) "Já patřím k odrůdě těch lepších." (Dodá a dopije co má v číši.) "Navíc... Můj elfí rod je z Temného lesa."

Rua: (její stydivý obličej náhle přešel ve smích. Nebyl myšlen špatně, jen Rua zkrátka nechtěla věřit, že je Arrgan tak mladý. Když se však zmínil, že je poloviční vlkodlak, už jí všechno došlo) "Vlkodlak, opravdu? Tak to mě překvapuje, Rea vždycky byla spíš na kočky," (zasmála se, když si rýpla do sestry.)

Rea: (zahanbeně probodla sestru pohledem) "To si vypiješ, sestřičko!"

Rua: (vzala svou číši a vypila ji do dna) "Takhle ti to stačí?" (vyplázla na ni jazyk a chvíli to mohlo vypadat, že se ty dvě do sebe pustí, ale bylo to jen sourozenecké škádlení. Obě dívky propukly ve smích.)

Rea: (zasmála se a potom se omluvně podívala na vlka) "Kočky a také veverky," (ušklíbla se) "nebo spíše veverku a kočku v jednom. Možná se to těžko chápe, ale přesně takového tvora měla naše opatrovatelka Shandris." (uvedla situaci na pravou míru, aby si snad o ní Gan nemyslel kdovíco. hned ji však začaly napadat různé věci jak téma rozvést) "No jen si představte, že ve světě žije plno veverek, které se dokážou měnit v pumu. Jdete si tak po lese a najednou vám spadne ořech na hlavu, jaký vás napadne viník? No přece veverka! Ale co když se chcete pomstít a najednou je před vámi místo veverky puma. Nikdo by si neměl zahrávat se zvířaty, možná mají na svědomí víc životů než všichnni banditi dokupy..." (nasadila silně přemýšlivý výraz) "Třeba sou zlí jen proto, že veškeré zločiny veverek jsou připisovány jim, ale.." (najednou se zasmála) "uff, myslím, že už mi došly argumenty."

Arrgan: (Usměje se nad škádlením sester. On sourozence nemá, nebyl na ně čas, otec mu umřel ve velmi mladém věku. Při tématu veverka a kočka se rozesměje.) "Na mě by si ani puma co je veverkou netroufla. Já jsem nejhorší predátor lesa. Říkám lesa. Jinak je největší predátor samozřejmě drak." (Dodá honem, protože z venčí slyší mručení.) "No, já se půjdu opláchnout a spát, jsem unaven a moc mi nepřidá že moje dračice chce taky spát... No... Reo, mohla by jsi mě doprovodit?" (Řekne a sám se zvedne.) "Rád jsem tě poznal, Ruo, ale jsem opravdu unaven a včera byl úplněk... Dobrou noc." (Poté vysmekne úklonu skoro až k zemi, jak se na něj, jakožto elfího šlechtice, patří. I když není přímo z hlavní větve rodu, stále tento titul může nosit, což ale nerad dává najevo.)

Rea: "To je pravda, o vlkodlacích se toho povídá dost," (mírně zvážněla) "A jak říkáš, ty jsi z těch lepších." (to už se znovu usmívala. Na Ganovu otázku odpověděla:) "Samozřejmě" (a zvedla se. Potom se zlehla dotkla mysli Dabarana. Dráček zvedl hlavu, už skoro spal.)

Rua: "Jistě, měli jste dlouhou cestu. Dobrou noc." (když se ti dva zvedli, začala uklízet nádobí)

Rea: (šla za Ganem do druhého patra. Kdesi za ní se pak trmácel i rudý dráček - na noc chtěl být své jezdkyni co nejblíže.)

//Dohra z minula:

Arrgan: (Svlékne si veškeré svršky a opláchne si tělo. Jestliže šla Rea s ním do místnosti, mohla by vidět svalstvo a několik velkých jizev. Poté se znovu oblékne do svého oblečení a vydá se tam, kde má přespat. Svlékne se do košile a nohavic, oblečení složí na zem. K nim přiloží o boty a poté si lehne a přikryje se vlastním pláštěm. ) "Dobrou noc." (Praví, jestliže je Rea s ním, jestli ne, řekne to sám sobě i své již spící dračici.)

Dohrávka

Rea: (šla za Ganem a počkala, až se opláchne. Když se svlékl, otočila zrak, ale semtam jí oči nenápadně vystřelily ke svalnatému tělu. Když byl Gan hotov, odprovodila jej i do třetího patra, kde mu také popřála dobrou noc a také mu dala pusu. Potom se šla sama úmýt, už se koupele nemohla dočkat - zde si mohla vodu snadno ohřát a proto jí voda neubírala tolik energie, jak ovoda studená. Ovšem pocítila, že s nárustem jejích schopností ve vodě nevydržela tak dlouho, co dřív. Do postele v druhém patře si nakonec lehla úplně vyčerpaná. Dabaran se složil do klubka hned vedle, poté přišla i Rua a zaujala své místo v druhé posteli v místnosti)

Nový den:

Dabaran: (zatímco ifritka ještě spala, dráček už byl na nohou a prozkoumával dům. Taky dostal docela hlad, a tak se myslí dotkl Electry, zda nejde lovit.)

Arrgan: (Když vyjdou první paprsky slunce na obzor, probudí se. Oblékne se a vyjde ven. Tam Pohladí Electru a pak se porozhlédne. Usměje se, jelikož zjistí, že je opravdu okolo samý les. Vběhne do lesa, přemění se aběží si něco ulovit. Z domu se pokud možno vyplížil tak, aby nikoho neprobudil. Vychutnává si běh, přičemž stopuje zvíře, zřejmě nějakou lišku.)

Electra: (Paprsky slunce probudí dračici. Když ucítí malého dráčka, s úsměvem mu pošle obraz běžícího Arrgana.) *Asi jsi ho minul. Nicméně mě se nechce, jestli chceš, pomůžu ti ho na dálku najít, ale toť vše.* (Řekne líně a zívne. Poté se protáhne a znovu si lehne.)

Dabaran: (vyběhne ven) *Ne, děkuji, vyhledat zvěř zvládnu i sám.* (hrdost zkrátka byla jeho druhé jméno. Rudý se rozběhl do lesa a myslí prohledával okolí, zda nenajde nějakou vhodnou kořist. Sice měl hlad, ale nechtěl dnes lovit žádného jelena - to byla stále moc velká kořist. našel však jakousi noru se zvířetem, které ještě neznal. Jednalo se o velkého jezevce. Dabaran začal hrabat a kyž se jezevec pokusil utéct před sesuvem, čekala jej rychlá smrt v dračích čelistech. Tvor zrovna dvakrát nevoněl, ale velikostně odpovídal tak akorát hladu. Zřejmě to byla nějaká šelma, ale drak byl zkrátka lepší predátor.)

Arrgan: (Před ním se zjeví liška. Dvěma mohutnými skoky lišku zcela dohoní a při třetím na ní skočí. V letu jí stihne zlomit vaz, aby netrpěla. Když veškeré kosti ohlodá, uloví si ještě dva zajíčky, kteří se schovávají v noře poblíž vlkodlaka. Po jídle se vrátí do domu, již jako elf. Jelikož jedl celkem slušně, od krve není a ústa si před tím opláchl lesní rosou. dojde do druhého patra a dle čichu ihned pozná, kde je jeho vyvolená. Usměje se. Přikývne, protože se mu rýsuje v hlavě plán. Potichu, což mu dá docela práci, se přikrade k spící ifritce a políbí jí na tvář.)

Electra: (Zamručí a pokusí se usnout, ale nějak jí to nejde. Mrkne na pozdrav svému Jezdci a potom zívne.)

Rua: (vstala a šla do zahrady, kde sice v tuto roční dobu nic nerostlo, ale bylo tam příjemně. Cestou pozdravila Electru. Přemýšlela, kam zmizel Rein drak, ale nakonec usoudila, že šel buď na průzkum, nebo na lov.)

Dabaran: (dojedl své sousto a zůstal odpočívat v lese. Snad nebylo kam spěchat.)

Rea: (Když se přikradl Gan k její posteli, ještě stále pobývala v říši snů. Při polibku se zavrtěla a párkrát zamrkala. Chvíli jen tak rozespale koukala na Gana, to když se snažila rozpomenout si, zda se jedná o sen nebo skutečnost. Nakonec se lehce usmála.) "Dobré ráno, můj milý." (nepřestávala se usmívat, když položila svou ruku na jeho tvář. Do jejího těla se začalo rozlévat sálající teplo, které jí ve spánku scházelo.)

Arrgan: "Dobré ráno, moje milovaná ohnivá krásko." (Pronese a vychutnává si ten dotek. Sám Reu pohladí po vlasech.) "Spalo se ti dnes dobře?" (Optá se a sám se zamyslí nad svými sny z předešlé noci. Nebyly nijak příjemné, bylo tam mnoho ledu i ohně, boj a... Už si ale přestává vybavovat co bylo dál. Dvakrát zamrká a potřese hlavou.) "No... Můžu se zeptat, kde je vhodn místo v tomto domě, abych si mohl oholit vous?" (Zeptá se. Poté si promne bradu, skutečně tam již znovu raší malé namodralé vousy.)

Rea: "Možná až moc dobře," (uchechtla se. Opravdu spala jako dřevo, a své sny si nepamatovala. Zvedla se a ještě chvíli se dotýkala jeho tváře. Potom ruku nechala sklouznout podél svého těla.) "Byl jsi na lovu?" (zeptala se. Potom odpověděla na otázku.) "Přímo pod námi. Nevím, zda sis včera všimnul, ale pomocí kouzla se tam dá načerpat voda. Jen ti donesu zrcadlo." (To bylo ve třetím patře, a nebylo velké, ale dostačující. Rea vyskočila a doběhla pro něj. Zanesla jej až dolů k nádobě na vodu, kam čekala, že se přemístí Gan. Tam se rychle opláchla a pročísla si vlasy, pak jej pustila, aby se mohl oholit. Pátrala, kde je její drak - ačkoliv nebyl příliš vzdálen, na jejich spojení to však šlo dosti poznat. Budeme potřebovat výcvik, pomyslela si v tu chvíli. Poté si v domě našla něco, co by mohla sníst.)