Ave-Durn

Laivindil: Sledoval jak Sit podává Wyrdeně jeho tašku a na chvíli se zamračil, protože nechápal proč jí tu tašku dává. Wyrdena mu řekla ať se posadí což se Laimu zrovna nechtělo, a proto dál postával. Když obě dvě odešli rozhlédl se a vzal jednu z knih, která se válela na policích. Otevřel jí a začal si jí prohlížet. Ovšem ničemu v knize nerozuměl, a proto jí zas odložil. Přestávalo ho bavit čekat na Sitiris a tak několikrát přešel místnost sem a tam. Když už konečně obě dvě vyšli. Sit jen poděkovala a vyšla ven z krámu. "Tak zas někdy na viděnou," řekl rychle Wyrdeně a vyšel za Sit z krámku. "Dozvěděla jsi se všechno co jsi potřebovala?" Zeptal se jí a přitom se na ní díval.

Btw// =D to nebyla tvoje taška :D:D to byl sášek s obsahem tobě neznámím :D v dalším psaní mám že tvou tašku se svým báglem mám u nohou =D //


Sitiris: (stále se opírala o zeď a snažila se si srovnat v hlavě vše co jí Wyderna řekla. Lai na ni začal mluvit a tak se na něho podívala) " Dozvěděla jsem se víc než jsem měla v úmyslu zjistit" ( usmála se ale místo do očí se mu dívala na vejcovitý zelený přívěšek na krku) " odkud máš ten přívěšek Lai? " (narovnala se a přistoupila blíž. Opatrně ho vzala do ruky a prohlížela si ho. Mezitím druhou rukou sundala jeho tašku z ramene a podávala mu ji) " Děkuji ti za doprovod. Teď už je jen na tobě jestli zůstaneš dál v mích službách" (na chvilku se podívala vzhůru do jeho obličeje a pak dál študovala co je na tom přívěšku tak zajímavého že má spojitost s chrámem) " Víš něco o dračích jezdcích?" (opatrně se zeptala a trochu ztlumila hlas)

btw// Pardon Když jsem to psal pospíchal jsem.. Takže jsem si to ani pořádně nepřečetl

Laivindil: Přikývl hlavou a podíval se někam pryč. Začínalo se stmívat a Lai věděl, že v takovích to hodinách vychází teprve ti praví zlodějové, kteří se nebojí ani nikoho zabít. Když se zeptala na jeho přívěsek poškrábal se na hlavě a začal přemýšlet. Bylo to už nějakou dobu co ho má, ale teď si zrovna nepamatoval odkud. "No ano.. Patřil jednomu obchodníkovi. Byl docela bohatý a mě se ten přívěsek líbil, tak jsem mu ho vzal," odvětil a pokrčil rameny. Kdyby se ho, zeptala na to jak obchodník vypadal, nepamatoval by si ho. Možná kdyby ho viděl, ale protože okradl spoustu lidí všechny tváře se mu vždy míchali dohromady. Když se zeleného kamene dotkla, ucukl. Neměl rád když někdo šahal na něj nebo na jeho věci. Když mu podávala tašku, vzal si ji, ale nepoděkoval za navrácení. "Rád zůstanu v tvích službách, dokuď budeš ve městě. Až se rozhodneš odcestovat z města, stane se ze mě zas zloděj. Dokuď budu v tvích službách, nic neukradnu," slibuji vynechal, kdyby to stejně porušil. Když se ho Sit zeptala na dračí jezdce vzpoměl si na Dabarana a na Tábor. "Ne nic o nich nevím, nikdy jsem žádného neviděl," Prohlásil nakonec. Nikdy nemluvil o svích cestách pryč z města, a proto se rozhodl, že ani teď nebude dělat vyjímku.

Sitiris: (Když Lai ucukl tak trochu zaváhala) " Neboj..já ti ho neštípnu" (popichovím tónem si rejpla) " vážně si nikdy nebyl třeba v táboře? nebo nevíš co je chrám tarukaach? " (Pustila přívěšek a poodstoupila. Venku už bylo celkem šero) " Půjdeme k hostinci? " (nechtěla komentovat Laiovu loupežnou historku. Neměla ráda když někdo krade jak straka, bere lidem kteří dřou a neumí si sám ani vydělávat) " To doufám. Jestli ano.nezaplatím ti " (Přidala výhružný podtón a šibalsky se usmála. Přehodila si ká pi přes hlavu. Líbilo s ejí být v jeho společnosti a tak navrhla) "není tu někde jiná putika kam si můžeme zajít a najíst se a napít???"

Laivindil: "Nemám o ten kámen strach, to ne, ale nesnáším když lidé šahají na mé věci," odvětil jí a změřil si jí pohledem. Pochyboval totiž o tom, že by se jí někdy podařilo něco ukrást. "Ne nikdy jsem tam nebyl," zakroutil rychle hlavou. O svích výpravách nikdy nikomu nic neříkal a teď to nehodlal měnit. "Klidně doprovodím tě," když se zmínila o tom, že když něco ukradne, nezaplatí, rozchechtal se, sám nevěděl proč. Když se přestal smát rozhlédl se. "Jedna by se našla, ale schází se tam samí zvláštní lidi. Většina jich tam jde za nějakým obchodem a vždy divně koukají a ta druhá většina se tam chodí jen opít. Mají tam, ale dobré pivo a medovinu, to se musí nechat, ale s jídlem je to horší..." Zamyslel se co tam naposledy jedl, ale napadl ho jen maso, které sám ukradl. "Myslím, že tam žádné jídlo neprodávají," zakončil to nakonec.

Sitiris: "promiň" (zaraženě se dívala do blba. tolerovala že to nemá rád, ale stále mu neveřila že nikdy nebyl v táboře.Jak by v tom případě mohl mít spojitost s chrámem. Pak uslyšela ty dvě kouzelná slova ) " Medovina? Pivo?...zní to lákavě. jdeme!" (rychle vyhrkla a hnala se opačným směrem než přišli ikdyž nevěděla kam vůbec jde. V Ave-Durnu byla asi 2×v životě) " Jídlo máme svoje to nemusíme řešit" (hodila na něho přes rameno úsměv) " poslyš Laii...nechtěl by jsi jet semnou do tábora dračích jezdců? myslím že tam budeš mít větší budoucnost než tady" (Doufala že jde za ní jelikož jinak by vypadala jako cvok co si brebentí sám pro sebe)

Laivindil: "To nic," odvětil jí. "Jo lákavě to zní," přikývl a díval se za ní jak odchází opačným směrem než přišli a přitom kroutil hlavou. Bylo vidět, že se tady nevyzná, proto jí rychle doběhl a rukou jí šáhl na rameno, aby jí zastavil. "Ne nechtěl, protože nikdy z města neodcházím. A pokuď ani do měsíce se vrátím. Možná bych tam měl větší i lepší budoucnot než zde, ale líbí se mi jak žiji, proto to nehodlám měnit.. A jdeš špatným směrem," nejdříve ji odpověděl na otázku, a poté jí upozornil, že má jít jinudy. "K té hospodě se jde tudy," rukou ukázal na levou stranu. "Tudy by jsi jen došla ke konci města a možná by jsi po cestě potkala několik zlodějů," pousmál se a rozešel se pomalejším krokem tím směrem, který před tím ukazoval.

Sitiris: " Ani kdybych tě poprosila? tak by jsi semnou nejel???" ( zmateně se otočila a vydala se správným směrem) " Jak daleko je ta hospoda? " ( jeho úsměv se jí líbil. byl zajímavý a v jeho přítomnosti čas plynul jako voda)




btw: Asi to nestihneme dohrát. jelikož já už se dneska k pc nedostanu. kdyžtak zítra dopol okey??

btw: jo jasně když tak to dohrajeme zítra Taky nevim jak se tady už dneska ukážu, ale zítra bych tady měl být už od rána

Laivindil: "Ani kdyby jsi mě poprosila, nesnáším když jsem z Ave-Durnu moc dlouho. Z nám to tady jako boty a v cizím kraji se vždy cítím.. No cítím se takoví ne svůj," vůbec nechápal proč ho tak přemlouvá. Pokračovali dál cestou, ale za chvíli se Lai zastavil u tmavší uličky. "No už projdeme jen tu uličku a jsme tam," odpověděl jí na její otázku a pokračoval dále v cestě. Přitom se rozhlížel, jestli neni někdo v jejich blízkosti, ale nikoho neviděl. Za chvíli se znovu zastavil, před dveřmi. Když je otevřel, začalo svítit do tmavé uličky světlo. Lai vešel a počkal až vejde i Sitiris a poté dveře zavřel. Rozhlédl se a vydal se k volnému stolu kde se i usadil.

Hostinský: Všiml si nově příchozích a uculil se. Lokál už byl dost přeplněný, ale i tak se noví zákazníci hodili. Zvlášť když to byla nějaká krasotinka. Několikrát si Sit prohlédl. Když se ti dva usadili, upravil si ušmudlanou bílou tuniku a prohrábl si těch pár posledních, štětinatých vlasů a vydal se k novím hostům. Když přišel ke stolu, upřel na Sit pohled svích, zapadlích, hnědých očí a prohlédl si ji. Poté se podíval na Laivindila. "Starý známí, tak co Lai jak jdou kšefty? Jak vidím tak tě pořád nechytili," zeptal se ho hostinský a ušklíbl se na něj. Pak se otočil k dívce a usmál se na ní. Odhalil přitom zuby. Tedy zbytek zubů, většina z nich byla pryč nebo byli zkažený. "Jmenuji se Alasseon, a vy drahá?" Uklonil se až se málem bouchnul do hlavy, ale to neřešil. Pak se podíval na Laie. "Co si dáte?" To byla hned jeho druhá otázka, která ale byla více mířená na Sitiris než na Laivindila.

Laivindil: Čekal až k nim hostinský přistoupí, poté ho pozdravil a probodl ho pohledem. "Jdou velmi dobře. No snažím se neupoutávat moc velikou pozornost," zamumlal tiše. Nechtěl se zrovna teď bavit o zlodějině. Kdyby tam Sitiris nebyla bavil by se o tom mnohem radši. Když viděl jak se snaží udělat na Sit dojem, musel se zasmát. Vždycky když si sem někdo přivedl nějakou ženu, začal se jí hned dvořit. "Dvě medoviny a dvě černá piva, samozdřejmě ty nejlepší co zde máš," zazubil se na Alasse. Když viděl, že se hostinský nemá k odchodu i s jeho obědnávku, probodl ho pohledem a rukou mu naznačil ať si hledí svého.

Hostinský: "To jsem také čekal, už dlouho jsi mi sem, ale nic nepřinesl," začal znovu hostinský a ušklíbl se. Když Lai obědnal zůstával dál u stolu a snažil se na Sit nějak zapůsobit, když mu ale naznačil ať odejde něco si pro sebe zamumlal na nesouhlas a odloudal se pro jejich pití. Za chvíli byl zpět a na stůl jim položil čtyři korbely. Dva s medovinou a dva s pivem. Poté dál zůstával u stolu dokuď ho znovu Laivindil nevyhodil.

Laivindil: "Teď jsem byl docela dlouhou dobu pryč," zamumlal směrem k hostinskému, který ne a ne přestat i když viděl, že se Lai do rozhovoru vůbec nežene. Když odešel oddechl si a sledoval jak na to zareaguje Sitiris. Doufal, že se ho na nic nebude vyptávat. Stejně by jí nejspíše nic neřekl. Když před ním přistálo pitivo, i hned si pro sebe ukořistil dva korbely. Jeden s medovinou a druhý s pivem. Zbylé dva pošoupl blíže k Sit. Jak si všiml, Alass se rozhodl dále okupovat jejich stůl tak že ho znovu musel vyhnat. Když odešel s dalším nesouhlasným mumláním, otočil se Laivindil k Sitiris. "Omlouvám se za něj.. On už takoví je a prostě se nezmění," řekl směrem k ní a upil ze svého piva. Rozhodl se, že medovinu si nechá na později.

Sitiris: (byla trochu naštvaná že Lai maří každou její snahu oto aby ho dostala do tábora.Když ale vešli do uličky hodila to za hlavu. Medovina moudro noci . řekla si pro sebe. Když vešli do putiky, tak ji v nose zaštípal odpornej smrad. Byla už ale zvyklá.Následovala Laie k volnému stolu. Posadila se naproti němu.moc se nerozhlížela bylo tam dost lidí, zvláštních lidí. Málo kdy asi do toho lokálu zavítala žena. Jelikož se k jejich stolu stále někdo otáčel. Hostinský se přišoural a začal se na Sit dívat jako hypnotizér. Byl dost nechutný ale to si Sit nechala pro sebe. Když se otočil k Laovi. Sit si potichu oddechla pak se ale opět na ní podíval a usmál) " Sitiris" ( Sit mu opatrně oplatila úsměv. Jeho zuby ji příliš neokouzlili. Když se jí ale ukláněl decentně se zasmála. Už totiž viděla jeho hlavu rozpláclou o stůl. Zabrousila pohled k Laiovi. Se zájmem si ho prohlížela a o hostinským dělala jako když tam není. Byl dosti dotěrný ale Lai ho vždy odpálkoval a on odešel) " Dost velký otrava" (ledabyle prohodila a přisunula si svoje dva žejdlíky. začala pír horkou medovinu. Venku bylo ještě poměrně chladno a tak jí to přišlo k duhu) " Jak často sem chodíš? Vypadá to že tu dobře znají. Řekneš mi i důvod proč na mě tak zírají?" ( Rozhlédla se na čumily okolo a na slídícího hospodského který už jí začal lézt na nervy. Pomalu pod stolem svírala Sitakart. Věnovala ale pozornost i Laiovi) " Proč nechceš semnuna cesty? " (opět začala) " Poznáš alespon nová místa, lidi, nabereš skušenosti. vyděláš si nějaké peníze. Někdo jako ty by se mí vážně hodil. Si rychlý, bystrý, trochu víc drzý ale to mi nevadí" ( poslední slova sit trochu vytáhla do výšky aby je zdůraznila ale ne zas moc)

Kartis: ( už byla noc. Kart nenápadně létala nad Ave-Durnem a přemýšlela kam by přistála. Náměstí. Neviděla žádný pohyb a tak rychle přistála. Uviděla ležet na zemi obrovskou plachtu, která byla hozena na půl přes nějaký vozejk. Stáhla ho přes sebe aby její ohnivé šupiny tolik nezářily. Po té začala cupitat městem a po čichu i po mysli hledala Sit)

Laivindil: Dál upíjel pivo a přitom sledoval Sit. Ani se nerozhlížel i když cítil pohledy ostatních. Někdo na Sit sem a tam písknul, nebo zakřičel na Laivindila. "To on vždycky. Snaží se ze všech dostat různé informace a tak," odvětil jí. Jak si všiml hostinský se díval pořád k jejich stolu a hledal příležitost jak se k nim zas přiblížit. Ta se naskytla hned jak Lai dopil pivo. Hned přicupital k jejich stolu, sebral korbel, ale neodcházel dokud ho Hnědovlasý nevyhodil. "Jak často? Jsem zde skoro každý den. Za to, že hostinskému přinesu vždy nějaké informace dá mi zadarmo napít. Je to pro mě dobrá výměna. No ano znají a velmi dobře. Jediný důvod proč na tebe tak koukají je, že sem ženy moc nechodí," pokrčí rameny a pustí se do medoviny, která v něm za chvíli zmizí. "Nejsem moc rád když musím na dlouho z města. Cítím se tady bezpečně když to tady tak dobře z nám. O lidi se ani tak nezajímám a o místa taky ne. Líbí se mi tu a to je pro mě to hlavní. Že si vydělám peníze? Znám hodně způsobů jak si je vydělat, a to teď nemyslím kradením," na její poslední poznámku nijak nereagoval jen pokrčil rameny.

Sitiris: (ohlédla se na toho slyzkého hospodského a pak zase na Laie) " hm hm hm........" (přitakávala k jeho vyprávění) " Jak myslíš" (byla z toho trochu skleslá hlavou jí stále běhala spousta myšlenek. Medovinu měla již za sebou a už se k nim hrnul ten otrava. Lai ho naštěstí opět vyhodil a tak odpajdal zpět za pult) " to nemá nic jiného na práci než tu oxidovat? " (povzdechla si)

Kartis: (nenápadně se přesouvala po městě kdykoliv zbystřila pohyb přitiskla se ke zdi a dělala velkou haldu bordelu. Ikdyž spíš obrovskou. Měla štěstí nikdo si jí zatím nevšiml. Cítila Sit blízko. Věděla že se přibližuje a podívala se jejíma očima kde je)

Sitiris: (najednou ztuhla a po chvilce se oklepala) " Kartis" (sykla vztekle a okamžitě se zasoustředila na Kart. Viděla sebe... To je divné.. rychle se rozhlédla a a uviděla Kartisininu hlavu v okně jak nakukuje. Sit trochu zpanikařila. Rychle pobrala svoje věci a hodila před Laie peníze. Dost velkou sumu za ně za oba) " musím jít" ( řekla a beze slova zmizela z putiky. vyběhla ven a uviděla obrovskou horu přikrytoou plachtou. zespod vyčuhovaly jen nohy a kousek ocasu) " Kartis!? co tu k čertu děláš? neříkala jsem ti že máš zůstat v táboře???" (rozčertila se ale hned na to se začala smát nad Kartisinou maskovací metodou. Byla ovšem stále ještě naštvaná) " co to máš na sobě?" ( začala se hlasitě smát)

Kartis: *Maskování* (stále před sit a zpod přehozu jí čouhala jen hlava) * co ty tu děláš* ( mrkl na ní a drcla do ní hlavou)

Sitiris: * Byla jsem za Wydernou. Zjistila jsem toho spoustu* ( poslala Kart vše co jí Wyderna řekla) " potkala jsem tu jednoho zlodějíčka. Je docela milý ale hodně ulhaný* ( usmála se) * musíme ho dostat do tábora. Myslím že je to další dračí jezdec* ( a mrkla na Kart. Pohladila jí a opět se začala smát. Vypadala hodně roztomile)

Laivindil: Začal si hrát s prázdným korbele a přitom sledoval Sit. "No nemá, má hodně lidí, který zde obsluhují," odpověděl jí. Jeho hlas zněl trochu přiopile. Podíval se k vedlejšímu stolu kde obsluhoval docela mladý kluk a poprosil ho ještě o jedno pivo. Hned jak mu ho mladík přinesl, zas odešel obsluhovat jinam. Lai pivo hned vypil a utřel si rukávem tuniku pusu. "Kartis? A to je kdo?" Zeptal se Sit trochu nechápavě. Když vstala, položila na stůl peníze a zmizela venku, díval se za ní a přitom kroutil hlavou. Hned k němu přistoupil hostinský, zeptat se co si ještě Lai dá. Ten mu odpověděl, že už nic a také vstal. Rozloučil se s ním a zmizel také venku. Když si všiml Sitiris stojící u hromady něčeho přišel k ní blíž a položil jí ruku na rameno. "Proč si tak rychle zmizela?" Zeptal se jí s trochu povytaženým obočím. Bylo vidět, že dračí hlavy si nevšiml a pokud ano byl dost opilí na to, aby přišel na to co to je.

Kartis: (zamručí a rychle schová hlavu pod plachtu)

Sitiris: (ucítí ruku na svém rameni a s leknutím se otočí) " O Laii..co tu no..vlastně ehmm...děje se něco? " ( nevěděla jestli mu má kartis ukázat nebo ne a trochu se zakoktala. Dívala se na něho a pak se podívala na Kart. teda spíš na obrovskou hroudu) *Kart? chceš seznámit?*

Kartis: * ani ne ale jak chceš* ( stále byla schovaná. vypadala velice vtipně to na ní sit milovala. její smysl pro humor a občasné dětinské výstřelky. viz. přemisťovaní pod plachtou po městě)

Sitiris: " Asi bych ti možná měla osobě něco prozradit" ( začala si pomalu rozvazovat šátek na levé ruce) " Jsem dračí jezdkyně...a tahle velká hrouda předemnou ..je moje dračice Kartis" ( natáhla před něho ruku s Argetlamem . v mihavém světle z putiky bylo houby vidět a tak Sit zašeptala a natáhla druhou ruku) "garjzla" (druhá dlaň se jí rozsvítila a ona ji dala nad levou aby Lai viděl argetlam) " toto je můj argetlam který mě spojuje s Kart" ( jen co na něj posvítila hned zaklepala rukou aby světlo zmizelo a oni se zas propadly do tmy)

Kartis: ( vystrčila hlavu spod plachty a slušne pozdravila) *kvetha. Jsem Kart* ( hodila na něho svůj nejpřátelštější úsměv jaký uměla. Kart byla oproti nim obrovská a tak doufala že ho nevyplaší)

Sitiris: (čekala na Laiovu rekaci. V duchu se modlila aby nezačal řvát a utíkat) " je to ohnivá dračice. Pocházíme z tábora a po Liokkë se toulá šílenec co zabíjí draky. proto jsem zde. proto jsem byla u Wyderny a proto semnou Kartis nepřiletěla rovnou" (hodila na Kart vražednej pohled jelikož ji opět neuposlechla) " akorát moje dračici je paličatá a absolutně mě nerespektuje" ( hodila na ni ironcký úsměv. Na druhou stranu ale byla ráda že je u ní)




Garjzla> světlo

Laivindil: "Ne nic se neděje.. Jen mě zajímalo proč si tak rychle zmizela. Vím, že se po městě moc nevyznáš.. Tak jsem tě.. Jen jsme tě chtěl doprovodit k hostinci, aby se ti nic nestalo," odpověděl jí na její otázku. Přesně jak říkal Dabaran, ale.. Neříkal, že se zdržují jen v Táboře? Začal přemýšlet, a proto mohl vypadat nepřítomě i když dál poslouchal každé její slovo dokud mu neukázala argetlam, jak tu věc na ruce Sit nazvala. Draka už viděl, proto nebyl vylekaný a ani nezačal křičet. "Šílenec, který zabíjí draky?" Znovu začal přemýšlet, jestli někde někoho takového neviděl, nebo o něm neslyšel, ale taková novinka, že někdo takoví existuje, byla pro něj nová, proto jen pokrčil rameny. "Lai," představil se zkráceně a blesk pohledem po Kartisině hlavě.

Kartis: (schrnula ze sebe celtu. Sit a Laie osvítil plamen na jejím ocasu)

Sitiris: * leť za město a schovej se v lese do rána. vrátíme se domů* (řekla Kart v myšlenkách. Kart jen kývla hlavou) " dávej na sebe pozor" (řekla jí a pak Kart vzlétla a zmizela ve tmě) " doprovodíš mě k hostinci?" ( mrkla na Laie který stál duchem nepřítomný) " děkuji za hezký večer" (mile se na něho usmála a pohladila ho po tváři) " nejsi takový morous za jakého jsem tě považovala" (ušklíbla se a pak se vydala ven z uličky ve které stáli)

Laivindil: Sledoval jak si dračice ze sebe sundavá celtu a jak poté odlétá pryč. "Jistě doprovodím," odpoví ji a otočí se k druhému konci ulice než oni stáli a vydal se pryč. "Já také děkuji," nic více neříkal a na její poznámku o morousovi se jen ušklíbl. V ulici byla veliká tma a na náměstí také takže se tam dalo těžko orientovat, proto se Lai otočil k Sit. "Je už hodně pozdě a je tma, chytni se mě, kdyby si náhodou o něco zakopla, aby si nespadla," počkal až se ho chytne za ruku a teprve poté pokračoval k hostinci. Volil kratší cestu a to přes náměstí. Tato cesta se mu zdá lepší, kvůli bezpečnosti. Takhle by museli chodit o kolo domů a to se Hnědovlasému nelíbilo. Když došli před dveře hostince, zastavil se a pohlédl na Sit. "Pospěš si než zamkou, pak by jsi musela nocovat venku," už několikrát viděl takové, které se vraceli pozdě do hostince a nakonec odešli spát někam do tmavích uliček.

Sitiris: ( Usmála se na něho a vzala za ruku. Nechala se jako slepá vést k hostinci. Byla jako slepá, jelikož všude okolo byla tma jako v pytli. Došli až před hostinec. Zastavili se) " děkuji za doprovod. Máš pravdu měla bych už jít" ( Zadívá se na něj ikdyž v té tmě toho moc nevidí. Po té se k němu nakloní a letmo ho políbí na tvář a zašeptá) " spi sladce průvodče" (otevře dveře do hostince a zastaví se ve dveřích. Naposledy s ena něho podívá a zajde dovnitř)

Dohrávka:
Laivindil: Přikývl a když ho políbila na tvář trochu se začervenal. "Ty se také vyspi sladce," pronesl k ní, trochu šeptem a když vstoupila dovnitř obrátil se a vydal se pryč. Za chvíli zaběhl dojedné z tmavích uliček kde došel až na její konec. Sundal brašnu z ramene a položil jí vedle přikrývek, do kterých se hned za chumlal a chvíli na to usnul.

Dnes:
Když se ráno probudil bylo hodně brzo. Vstal, vzal brašnu a vydal se pryč. Zastavil se až na kraji ulice, tak aby dobře viděl na hostinec, odkud měla vyjít Sit až bude potřebovat průvodce.

Den 4.

Sitiris: ( další den ráno vstala Sit z postele a podívala se do malého zdcadla nad umyvadýlkem ve kterém byl oložený džbánek s vodou. Nalila do umyvadla vodu a opláchla si obličej. Oblékla se a cupitala dolů do hostince. Tam zaplatila hostinskému za ubytování a ustájení. Sedla si a dala si něco málo k snídani. Když to dojedla. Zaplatila za snídani a pokračovala do stájí pro Darkese. Vyvedla ho před hostinec a rozhlížela se jestli neuvidí Laie. Zahlédla ho na rohu opřeného o dům) " Laii " ( zavolala a zamávala. Darkes sebou leknutím trhl) " klííd Dare klíííd " (pohladila ho sit po hlavě a podala mu jablko aby se uklidnil. Darkes s chutí jablko slupl. Ten hnusnej oves z hostince mu moc nevoněl a tak byl rád za spravení chuti)

Laivindil: Opřený o zeď jednoho z domů, kde se on schovával, sledoval dveře hostince. Když si všiml Sit, přestal se opírat a vyrazil k ní. "Dobré ráno," zamumlal k Sit a podíval se na koně, kterého Sitiris uklidňovala. "Vyrážíš na zpátek do Tábora?" Zeptá se jí a podívá se jí do očí.

Sitiris: " Dobré ráno" (usměje se) " Ano...asi ano. Vyřídila jsem co jsem chtěla a ted musím tu zprávu sdělit ostatním jezdcům. Nerozmyslel sis mou nabídku?" ( vážně a trochu smutně, s nadějí v hlase se na něho podívala. pohladila Darkese který byl trochu neklidný)

Kartis: (čekala za městem a rozhlížela se kdy uvidí Sit)

Laivindil: Přikývl. "Ne nerozmyslel, pořád trvám na tom, že zůstanu zde. Myslím, že si poradíš i beze mě. Na jiných místech bych ti byl stejně k ničemu, když se tam ani nevyznám," odpověděl jí a rozhlédl se po městě, které se začínalo pomalu probouzet k životu.

Sitiris: " a co kdyby si nejel jako můj průvodce" ( mrkla na něho významně) " co kdyb jsi jel jako můj společník a přítel" (pohladila opět darkese) " Nemusíš tam být dlouho můžeš se pak opět vrátit"

Laivindil: Poškrábal se na hlavě a zapřemýšlel. "No.. Možná.. Já nevím," pokrčil rameny. "Nedávno jsem upustil město a vrátil jsem se teprve před pár dny.. Nevím jestli se mi takhle rychle chce zas opouštět město," dodal a podíval se na Sit.