Ave-Durn

Sitiris: (smála se na Zara) * ty jsi teda predátor* ( rejpla do Zara kterého stále držela při zemi a zasmála se . Když lai přistoupil mihotavě se na něho podívala a pak vážným hlasem pronesla) " Kvetha Lai" (řekla a přestala se smát. Pak pustila Zara. otočila se čelem k Arach) " Tak kdy vyrazíme?" ( odhodlaně se na ní dívala zatím co se protahovala) " ten syčák potřebuje dostat lekci, co se smí a nesmí! " (procedila se vztekem mezi zuby)

Zaradyn: Když ho Sit pustila vstal, protáhl si křídla, které pak složil zpět k tělíčku, vztyčil hlavičku, vyplázl jazyk a přimhouřil očka. *Já jsem velmi skvělí predátor!* Odvětil Hnědovlásce a pak docupital ke své druhé-duši. Sedl si mu k nohám a odtud sledoval Sit. Byl od ní v bezpečné vzdálenosti takže se nemohl bát, že se mu něco stane.

Laivindil: Dívka ho pozdravila a více si ho nevšímala. To ho velmi zarazilo, ale rozhodl se dělat jako by si toho nevšímal i když v hlavě mu vířilo spoustu otázek, které nakonec zahnal kvůli Zaradynovi, který se mu napojil na mysl. I když věděl, že většinu jeho myšlenek stejně zjistil, zrovna teď to neřešil. Rozhodl se býti zticha a jen poslouchat rozhovor mezi dívkami. To ovšem ještě nevěděl co provede Predátor..

Zaradyn: Vycítil pocity i myšlenky svého jezdce a zvědavě se na něj podíval. Najednou, ale všechny myšlenky byli pryč, a proto se znovu začal dívat na Sit. Protože mu nedalo se zeptat dívky, proč jeho jezdce tak přehlíží došel k ní na zpátek, drcl jí čumáčkem do nohy, aby si ho všimla a pak začal. *A kam razíte?* Zeptal se nejdříve zvědavě. *Já a Lai se taky vydáme na nějakou cestu. Budeme hledat jednoho člověka, já osobně si myslím, že to bude super. A to mě dovedlo na myšlenku, že vůbec nevím kdy se vrátíme zpět do tábora.* Dodal další větu a vycenil zoubky v úsměvu. *Proč mou druhou-duši tak přehlížíš? Udělal ti snad něco? Nebo ty jsi něco udělala jemu? Proč když přišel sem jsi se přestala smát?* Zahrnul jí tolika otázkami a doufal, že na všechny dostane odpověď. Všechny říkal pomalu, jako by vážil slova. Všechny otázky byli řečeny jen do Sitiny mysli takže nikdo o kolo(a ani Lai ne) ho nemohli slyšet. Pokud se mu Sitiris rozhodla neodpověděl začal jí pořád šťouchat čumákem do nohy a pokud ani to nerozmluvilo Sit pokusil se na ní dělat nálety.

Sitiris: (lehce se usmála na Zara a rolovala si přikrývku do ruksaku. Když se k ní, ale Zaradyn vrátil podívala se na něho a usmála se znovu) *Jdeme zabít zléhzo pána co zabíjí nevinné dráčky* (snažila se to říct co nejšetrněji ale moc se jí to nedařilo. Nad jeho dalšími slovy si trochu povzdechla) * To bude jistě fantastické* (něvěděla jestli se má na Zaradyna usmívat či ne. Zaradyn ovšem stále mluvil. když se zmínil o laiovi Sit zdvihla hlavu a podívala se Laiovi do jeho modrých očí. Ovšem hned pohledem uhnula a podívala se na Zara. smích jí zmizel z tváře) * na to aby jsi to pochopil jsi ještě moc maličký Zare* (řekla a dál už se otom nechtěla bavit. Nechtěla to v sobě dolovat. Nerozuměla sama svým pocitům a vysvětlovat to maličkému ji přišlo jako začarovaný kruh. proto když na ni Zar začal dělat nálety ho rukou usadila k zemi a přísně se na něho podívala. Pak se zvedla a vydala se k lesu,. dostala hlad)

Laivindil: Dráček svou mysl uzavřel před myslí své druhé-zamyšlené-duše takže Lai si toho ani nevšiml. Teprve když uviděl, že Predátor začal dělat nálety na Hnědovlasou spojil se znovu s ním a v mysli ho pokáral, že to dělat nesmí. *Tak vyrazíme nebo počkáme až do zítra?* Optal se ještě Maličkého a ani si nevšiml, že Sit se dívala do jeho očí. Jako by byl pořád někde jinde a myslel úplně na něco jiného než na to, co se děje zrovna teď. To také byla pravda, plánoval jaké město navštíví jako první.
Nakonec se rozhodl počkat do dalšího dne. Už věděl i do jakého města bude mířit a rozhodl se, že se na to budou muset ještě posílit a nechtělo se mu hlavně ještě chodit. Koukl na Zaradyna a usmál se. Pak si sedl a začal se dívat na oblohu.

Zaradyn: Ta dvounohá-co-dříve-dávala-kusy-masa mu odpověděla na první otázku. Moc to nechápal. Proč by někdo měl zabíjet dráčky? Vždyť jsou roztomilí, a hlavně ty dračice. *Ani to bude, navštívíme spoustu měst a vesnicí! Už se na to moc těším,* podotkl Maličký Sit. Dívka mu na jeho další otázky odpověděla, že by to nepochopil, ale v tom se mýlila. Chtěl to vědět, a proto na ní naléhal dál i když se rozhodla odejít do lesa. Pořád jí v mysli říkal, že to určitě pochopí a že by to stejně rád věděl. Nakonec se, ale posadil vedle své druhé-duše a hleděl na Hnědovlasou.

// moc se omlouvám, problémy ve škole

Ärneus: (vydal se střemlah za Kartis a hlasitě zařval když byl nad stádem, to se vyplašilo a dalo do běhu, zpomalil tak aby byl stále nad nima, bavilo jej je takhle prohánět, máchal křídly, semtam zařval nebo udělal výpad ale jinak se za nimi jenom hnal, pohybem a změnamy letu určoval on kudy stádo poběží. Podíval se na Kartis, po dračím se smál, jeho mysl byla naplněná radostí ze zábavy. Pak koenčně vyrazil a chňapl do spárů jednoho jelena, máchl křídly a tlapama mu zlomil vaz, pak se zase snesl a hodil jej dolů, takhle podobně ulovil další tři, měl dnes hlad.)

Arachmyd: (když všechny pozdravila vstala a vydala se pryč, nejdříve se tedy omluvila za svou nepřítomnost, po svém výkonu byla vyčerpaná ale také zpocená a proto se šla umýt, když se teď vracela s lehkostí v těle i duši, kterou jí zajistilo odplavání špíny, vlasy se jí zkoutily do prstenců, vždycky se jí kroutily když je umyla. Dokonce se usmívala o něco více než před tím, v jedné ruce měla nakousnuté jablko a v té druhé dvě další, když dorazila, zavolala na Sit aby jí jedno jablko hodila a druhé hodila Laiovy)

Dohrávka:
Laivindil: Poděkoval Arch když mu hodila jablko a celé ho i hned snědl. nechápal co se teď se Sit děje, ale rozhodl se to neřešit. Pokud bude chtít řekne mu to sama. Nebude přeci na ní naléhat. Bylo už vcelku pozdě a Hnědovlasý se rozhodl jít spát. Měli přeci před sebou dlouhé hledání jisté osoby proto hned vzal Maličkého do náruče a i když protestoval vrátili se do města.

Dnešek:

Zaradyn: Dneska se probudil dříve než jeho druhá-spící-duše. Měl nejen hlad, ale chtěl si i hrát proto se opatrně, aby Laie nevzbudil vymotal z dek, které přikrývali jeho tělíčko a i jeho druhou-duši a vydal se pryž z uličky kde byli schováni. Brzy na to vyšel a rozhlížel se. Město žilo už nějakou dobu, ale protože šli včera tak pozdě nevzbudil ho ani rámus, který zde panoval. Proto vstával teprve teď. Někomu to sice mohlo připadat ještě hodně brzy, ale je mu to naopak připadalo strašně pozdě. Obzvlášť když chtěli dneska vyrazit na tu dlouhou cestu za hledáním nějakého člověka o kterém jeho hnědovlasá-duše prohlásila, že je to jeho bratr. Nějak se v tom ještě nevyznal, ale to mu bylo teď jedno. Měl hlad a snažil se najít něco k snědku. Začmuchal tedy a brzy svou pozornost obrátil na stánek kousek od něj. Bylo tam vystavěno maso. Pečený maso, které tak miloval. Rozťapkal se k tomu stánku a zastavil se až u něj. Sice si ho prodavač nevšiml, ale u ostatních lidí působil docela veliký rozruch. Vypadal totiž jako veliký had s křídlama. Sice draka viděli, ale ne takového. Proto někteří čekali se zatajeným dechem co se bude dít. Maličký to nejspíše z ostatních vycítil, a proto roztáhl křídla. Věděl, že je jiný než ostatní a to si také vychutnával. Hlavně ta barva na něm byla zvláštní. Sice byl světlounce zelený, ale měl na sobě i červené pruhy a to se mu velmi líbilo. Dvoubarevného draka snad ještě nikdo neviděl. Když křídla složil ke svému tělíčku otočil hlavu na jednu krásnou pečeni. Žlutá očka zabystřila a on přemýšlel zda ji má vzíti nebo ne. Mohl se zeptat Laivindila, ale ten ještě spal a on ho nechtěl budit. Zvlášť když si to mohl zařídit sám. Svou myslí šťouchl do mysli dvounohého-s-tím-krásným-voňavým-masem a teprve potom k němu promluvil. Prodavač se zdál býti kapku vystrašený když se díval dolů ke stánku kde zrovna teď Predátor seděl a vyžadoval snídani. Nakonec dvounohý sebral ze stánku jednu krásnou pečeni(musím upozornit na to že to nebyla ta kterou si Zelený vyhlédl proto se na prodavače obořil, že tuto nechce a chvíli se s ním dokonce i hádal než dostal svou snídani). Nakonec jí sebral do zoubků a nemotorně se pustil směr ulice kde leží jeho druhá-spící-duše.

//moc se omlouvám..neodkladné povinosti!//

Sitiris: ( Zaradynovi otázky byly k nevydržení proto se rozhodla že mu odpví) * Protože mám Laie ráda! Chápeš?* (odcekla mu a pak chytila jablko od Arach) " Děkuji Arach" (usmála se a pokračovala dál do lesa. S pomocí kouzel se jí podařilo ulovit dva zajíce a tak je donesla zpět a opekla na ohni. rozdělila se s Arach a i s Laiem než zmizel zpět do města. Popřála Laiovi i Arach dobrou noc a uložila se opět ke spánku)

Kartis: ( Skromně letěla za Ärneusem. Nebyla až tolik hladová proto si ulovila dva menší Jeleny a usadila se vedle Ärneuse. už se stmívalo. Kartis se oblízla a došla se napít k napajedlu kousek od nich. vrátila se k Ärneusovi a otřela se o něho bokem. Po té ho obešla z druhé strany a ulehla. Už se stmívalo a začaly vycházet hvězdy) *dneska bude krásná teplá noc. Miluji Jaro* (řekla a stáhla křídla k tělu a ocas si omotala okolo těla)*Doufám že o nás Sit a Arach nemají starost. jsme už dlouho pryč* (řekla zamyšleně a poslala Sit pohled svých očí kde se nachází a že je v pořádku. Sit jí hned odpověděla že je klidnější a že Kart přeje dobrou noc.Kartis už ovšem byla líná se zvedat. měla plné břicho a u napajedla se jí líbilo)* Jsem unavená* (zívla) * Dobrou noc * (popřála Ärneusovi a ulehla ke spánku)


Nový den


Sitiris: ( Jakmile začali cvrlikat ptáčci Sit otevřela oči a rozhlédla se. Arach byla tam kde předtím ale Kart a Ärneus nikde. Sit se rozhodla vzbudit Arach. Došla k ní a s citem s ní zatřásla aby i probudila) " Arach? Arach vstávej" (řekla a čekala až otevře oči) " Kart s Ärneusem tu stále nejsou mám o ně starost" (řekla a snažila se napojit na Kart. Bezúspěchu ovšem)

Laivindil: Probudil se a i hned si všiml, že něco, tedy někdo vedle něho neleží. Pozvedl hlavu a všiml si dráčka, který přežvykoval kus masa o kousek dále. Pousmál se a zakroutil hlavou. *Ani kousek mi nenecháš nenažranče!* Pošle mu myšlenku a mrkne na něj. Pak už jen vstane a pořádně se protáhne. Nezapoměl na to co chtěl udělat, ale Zarovi se zde líbilo. Hlavně kvůli lidem, kteří byli z Malého trochu vystrašený, ale líbil se jim. Hlavně některým. Oba se rozhodli, že o nechají až na další den, ale už to musí udělat. Laiovi se znovu nechtělo opouštět rodné město, ale chtěl ho na jít. Nakonec pokrčil rameny a rozešel se i s Predátorem ven z města. Hnědovlasý prošel i kolem Sit a Arch. Jim věnoval jen jediný pohled a bez pozdravení pokračoval dále. Teprve se zastavil na začátku lesíka a otočil se jestli ho Zelený následuje. Tam si poté sedl a opřel se o kmen jednoho ze stromů Svůj špinaví obličej(nějak se přes noc stalo, že se zas ušpinil a rozhodně si to nehodlal umýt) opřel k nebi. Vzpomínal na své dětství a také na tu dobu co už byl dospělí, ale ještě bez Zaradyna. Ten malí dráček mu hodně změnil život!

Zaradyn: Někdo se probral a navázal s ním kontakt. Vycenil zoubky a rychle do sebe hodil zbytek pečeně. Nehodlal se dělit, vždyť to dostal on a ne jeho druhá-rozespalá-duše. *Promiň, ale bylo to dobré,* odpověděl mu Maličký a koulel na Hnědovlasého své žluté oči. Když se Lai vydal pryč rozeběhl se za ním. Rychle ho dohnal, nedělalo mu to žádné potíže.
Když vyšli z města šel těsně za ním. Všiml si Sit, která byla vzhůru a vzpomínal na její slova, která řekla jen jemu. Nakonec jí rychle pozdravil a uháněl za Hnědovlasým. Když se jeho druhá-duše zastavila a sedla si pod strom, lehl si vedle něho a hlavičku položil na jeho klín.

Sitiris: (ohlédla se na Laie který bez pozdravení prošel a kousla se do rtu. Myslela si že mu Zaradyn vše řekl a proto na malého hodila zlý pohled. Zaradyn se na ni jen podíval a pelášil k Laiovi. Sit to bylo jasné určitě mu to řekl...ten zrádce... pomyslela si. myslela jsme že je to jen mezi nimi. rozhodla se že si s Laiem promluví. Vstala od Arach a zamířila si to k němu. v hLavě přemýštala co mu řekne. Došla až k němu a uviděla jak je Lai zase ušmudlaný. Hrozně jí to vadilo a tak jen mávla rukou vzhůru) " Adurna" (LAi měl okamžitě mokrý obličej. ale čistý) " Že t to baví být pořád takový šmudla" (ušklíbla se a podívala se na něho a pak přísně na Zaradyna. Sedla si a začala) " Laii....já...vím že sem to měla říct tobě" (myšlenky se jíb zaplétaly do chomáče. Sit byla zmatena jelikož to co si v hlavě uspořádala do vět se jí najednou spřeházelo do nesmyslů) "ale...bála sem se ...tvoje...no..ti to říct" (odmlčela se...jelikož si uvědomila že říká hlouposti)

Laivindil: Dál se díval k nebi když mu někdo smáčel vodou obličej. Nebyl to nikdo jiný než Hnědovláska Sit, která k nim přišla. Utřel si zbytek vody, která nestekla pryč do rukávu takže se stejně trochu ušpinil, ale nebylo to tak hodně jako před tím. Sitiris mu začala něco říkat a on vůbec nechápal o co tu jde. Všiml si ještě předtím jak hodila na Zaradyna přísný pohled a to už vůbec nechápal. Co ti dva mezi sebou mají? Neudělal jí Zar něco? Vůbec nic nechápal a to bylo také znát na jeho výrazu v obličeji; byl celí zmatený a vykulený. "Co jsi měla říct mě?" Zeptal se nakonec nechápavě, hledíc na ní.

Zaradyn: Ležel v klidu, s hlavou položenou na kolenou své druhé-zamyšlené-duše když je někdo vyrušil a Zar hlavičku zvedl. Byla to Sit a vypadala trochu naštvaně. To se potvrdilo když se podívala na Predátora. Stejně jako nejdříve nic nechápal, teprve když začala tak trochu zmateně mluvit si vybavil její slova. *Ale já mu to neřekl!* Ozvalo se dívce v hlavě. Nejspíš si musela dívka myslet, že to Laivindilovi řekl, ale to nebyla pravda. Málem na to dokonce i zapoměl.

Sitiris: (strnula když uviděla Laiův zmatený pohled. Zar jí řekl že mlčel a tak se Sit začervenala) " Oups" ( zvedla se a snažila se to zamluvit) " aha no nic jen.....nic se neděje" (zavrtěla hlavou a omluvně se na Zara podívala) * Promiň maličký* (sehnula se aby ho pohladila. Pak se opět podívala na Laie) " nezlob se .....neřeš to co jsme povídala" ( řekla a pak se opět postvvila..otočila se k odchodu. Bylo jí trapně)

Laivindil: Dívka se začala červenat a nakonec Hnědovlasému řekla ať to co před tím říkala neřeší. Teď byl však zmatený ještě více. Nejdříve mu něco chce říci. Poté zas nechce. Když dívka vstala i on se vybelhal na nohy(i když mu to chvíli trvalo protože pod stromem už přeci jen chvíli seděl a nohy měl přeležené). Podíval se na Zaradyna jestli ten to chápe, ale ten jen uhnul pohledem. Věděl že kdyby se ho na něco Lai zeptal musel by mu to říci. Takhle by to tajemství neudržel, a proto se odpojil od mysli svého dvounohého a pronikavím pohledem sledoval Sit. Laimu samozřejmě došlo, že ti dva něco tají a že v tom mají prsty oba dva. "No dobře tak to řešit nebudu," zamumlá pak k dívčině, hledíc na ní.

Arachmyd: (probudila se později, někdy jí byl její spánek k neprospěchu, ale poslední dobou se jí stávalou častěji, že byla rohloužená do snové říše tak hluboce, že ji z nich nic nemohlo vytrhnout. Mělo za to odpovědnost pár zkušeností, když kdysi odletěla pryč.) "Omlouvám se." (řekla když se zvedla ze země a protáhla, načež se vydala trochu si omýt obličej.)

Ärneus: (Probudil se a rozhlédl, bylo krásné ráno, trošku pozdní. Roztáhl křídla, aby se protáhnul. Znovu se rozhlédl, jeleni byli pryč, ale místo nebylo prázdné, jezero žručelo a v korunách stromů hvízdali ptáci, a přesto mu přišlo, že něco není v pořádku. Podíval se na Kartis, která ještě dřímala. Pak zvedl hlavu a zavětřil, pak očima slétl mezi stromy, kde spatřil, jaks e něco zablýsklo. Okamžitě pochopil.) *Kartis! Pozor!* (vykřikl jí trochu nevybíravě do mysli a vrhl se na ni, aby ji tlapama strhl pryč. Přesně v tu chvíli jej do zadní nohy zasáhl blesk, který vyšlehl ten známý kdosi mezi stromy, Ärneus hlasitě zařval)

Arachmyd: (právě šla k vodě, když jí najednou od nohy do celého těla projela ostrá, bodavá a pálivá bolest, skácela se na zem, jako pyramida z karet, do které někdo fouknul a křičela bolestí, byla to taková bolest, že čekala, že za chvíli ji nevydrží)

Helwyr: (zaklel, když spatřil velkého zlatého draka, jak zmařil jeho plán. Blesková rána byla účinná, pokud se trefí na určitá msíta, jedno z nich je v okolí hlavy. Měl namířeno na Kartis, ale teď se všechno změnilo. Okamžitě vystoupil zpoza stromů, připravený je tedy dorazit oba dva)

Sitiris: (otočila se na Laie. v očích jí běhal hněv. zlobila se na něho že je tak lhostejný. Jenomže jak se na něho otočila najednou jí tělem projela palčivá bolest sit se se sehnula pod tím náporem a chytila se za břicho. Uslyšela Arachmyd jak křičí) " Laii" (zasýpala) " utíkej za Arach. něco se děje.. Kartis..Ärneus! "(snažila se zakřičet. bolest jí běhala od nohou do břicha) * Kartis!* (zakřičela své druhé duši)

Kartis: (Bylo skoro dopoledne. Kart se probudila . Zvedla hlavu a otřela se o Ärneuse který ležel vedle ní. Najednou ärneus strnul. jeho pohled zamířil mezi stromy. kartis nic nepoznala. nepřišlo jí nic divné když v tom na ni ärneus s hlasitým výkřikem skočil. Kartis dostala vysokým výbojem elektřiny ale věděla že Ärneus to schytal víc. V tom se jí v hlavě ozval Sitin výkřik. kart došlo že Sit a Arach to schytaly taky) *Helwyr!u napajedla* (zmohla se na jediné pak převalila Ärneuse ze sebe jeho obrovské tělo ji trochu drtilo) *Jsi v pořádku?* (starostlivě se ho zeptala. Uviděla však jeho zraněnou nohu. došlo jí že to nebude moc dobré.Ovšem ten chlap se k nim začal blížit. Kartis rozzuřeně vzplála. Její náprsenka po celém těle začala hořet) *Táhni ty bídáku* (poslala helwyrovi do mysli a zuřivě zařvala. Pak se nahrbila..natáhla svůj dlouhý krk a zaujala bojovou pozici. Snažila se chránit Ärneuse. Z tlamy vyplivla před sebe silnou čáru síry. Tu pak mocným plamenem který jí vyšel z tlamy zapálila. získala tak trochu času ale ne moc)

Laivindil: Dívka vypadala naštvaně, ale Hnědovlasý-dvounohý-muž za to nemohl. Takovou měl bohužel povahu a to už se nedalo změnit. I kdyby cokoliv cítil k Hnědovlasé-dvounohé nedal by to najevo jako první. Najednou dívka něco zakřičel, ale Lai stál jako skaměnělí na místě. Nikam se mu nechtělo. Bylo hezky a už dosti svítilo sluníčko. Chtěl být ve stínu ne lítat někde na sluníčku proto se opřel zády o kmen stromu a dále zůstával na místě. I kdyby mu to Sitiris poručila, neposlechl by jí. Zrovna se tak rozhodl, a tak to i muselo zůstat. Hold je tvrdohlaví a to velmi. Ani Zar není tak tvrdohlaví jako jeho druhá-skoro-naštvaná-duše.
Zaradyn zůstával u nohou Laivindila. Rozhodl se že zůstane sám a i kdyby mu odporoval, nepomohlo by to.

Arachmyd: (podepřela se o ruce a popadala dech, bolest by u ní mohla i ustat, kdyby ji do sebe nevstahovala schválně. Ärneus byl zraněný a ona o něj měla strach. Jediná šance byla utlumit hlavně jeho bolest. Svíjela se klečíc na zemi,ruce se jí třásly.)*Prosím! Vrať se!* (vykřikla jen do vzduchu, doufajíc, že ji Ärneus uslyší, ale věděla, že na to byla její boelst příliš silná)

Ärneus: (snažil se vydržet bolest, což se mu dařilo, věděl, že to co cítí on cítila i Arach a cítil vlnu provinění a viny. Pak ale ucítil, že bolest nepulzuje, drží se jedné roviny, Arach! Ta bláznivá holka! Snažil se nohu nezatěžovat, čím méně ji využije tím méně boelsti si přivodí a tím méně jí bude vtahovat jeho jezdkyně, podíval se na Kartis, sám pak velkým plamenem vytvořil vělko ustěnu plamenů, aby Helwyra zastavil) *Běž!* (řekl jí, sám se také připravil, aby mohl co nejrychleji odletět, oni sami by asi proti němu neměli šanci, křídla měl v pořádku a ocas taky, létat tedy mohl bez problémů, rozlet pro něj sice byl trochu namáhavější, ale do vzduchu se dostal snadno díky svým mohutným křídlům. Když se ujistil, že Kartis letí také rychle vystoupal na rychlé větry, aby se dostal domů. Prosbu Arach, neslyšel ale cítil její potřebu, potřebovala ho a on, i kdyby byl na druhém konci světa, by věděl, že se má vrátit)

Helwyr: (zastínil si ruku před ohněm, mocné dračí plameny byly těžkou zkouškou i na něj a on nidky neviděl draky vytvořit takový oheň, vlastně jen málokdy spatřil tak velké draky. Když se dostal skrze stěnu plamenů, jen se díval na vvzdalující se těla draků. Podle toho kam letěli, tipoval, že letěli k městu) "Hmm, tak takoví jsou draci jezdců"(řekl si pro sebe a pousmál se) "Tuhle výzvu rád přijmu" (načež se otočil a odešel pryč, je na čase změnit území svého působiště)

Sitiris: (vrhla na Laivindila vražedný pohled) " ty seš takový hlupák! " (rozlítila se) " nechápu jak k tobě můžu něco cítit! Sněz si svoje ego a udus se s ním!" (vykřikla a snažila se co nejrychleji dostat k Arachmyd. Jakžtakž k ní doběhla. Kartis asi dostala menší zásah jelikož když se Sit podívala na Arach pochopila že cítí menší bolest než ona.)" Arachmyd"" (zhrozila se.když uviděla svou přítelkyni v křečích na zemi..sklonila se a pohladila jí po vlasekch po té k ní přiložila ruce a začala zaříkávat) "Waíse heill! " (zopakovala to asi 10× ruce jí začaly zeleně zářit. vtahovala bolest kterou si Arachmyd brala z Ärneuse a ulevovala jí. Léčila Ärneuse přes arach. Naučila se to na cestách u elfů. Vyslala Kartis myšlenku a pohled na Arach s prosbou ať nemarní čas bojem že tohle musí zvládnout společně a že má o ni strach)

Kartis: (zatímco couvala k Ärneusovi stěna z ohně se zvýšila. Ohlédla se a vyděla že ji zvedl Ärneus. Kývla na něho a podívala se mu zpříma do očí) * k Arach a Sit* ( Kartis počkala až Ärneus vzlétne a pak přidala do stěny ještě trochu ohně aby vydržela než budou bezpečně daleko. po té máchla křídly co nejsilněji uměla. Chtěla být co nejdříve pryč. Zamířila si to přímo za Ärneem k Ave-Durnu)

Zaradyn: Tak trochu se odpojil od své druhé-rozčílené-duše. Nechtěl cítit to co cítí on, ale kontakt s ním chtěl stále udržovat, aby si náhodou něco neudělal. Toho byl mladík schopný. Dívka byla na něj dosti rozčílená, ale copak nevěděla jaký Lai je? Maličký se ho rozhodl bránit proto si stoupl před Hnědovlasého rozepjal křídla a několikrát s nimi mávl, tak aby dívce dal najevo ať přestane nebo rovnou odejde. Dívka poté vykřikla to co Predátor už dávno věděl. A to že má Lai ráda. Hlavičku otočil na Laivindila. Vypadalo to že nic z toho neslyšel, nebo tedy neslyšel nějakou část, to ale dráček nevěděl přesně, protože Lai se tvářil pořád stejně. Stál na tom samém místě a nic nedělal, bál se že se mu něco stalo, ale když se pohnul domyslel si že mu nic neni.

Laivindil: Mladík byl velmi zamyšlený. Přemýšlel o slovech co dívčina vyřknula. Jak to že jsem si toho nevšiml dříve? Vždyť jsem s ní trávil tolik času! A co jsem zas udělal, že je na mě tak naštvaná? Vadí jí to, že jsem nešel k Arachmyd jak mi nakázala? A proč bych jí také měl poslouchat vždyť to není má matka, nemá mi co přikazovat co mám dělat! Probíhalo mu pořád dokola v hlavě. Aby ani Zaradyn netušil co si myslí, odpojil se od něho. Ani si nevšiml, že dívka už se dávno sklání nad Arachmyd a pomáhájí. Přestane se opírat o strom a podívá se někam před sebe.

Ärneus: (držel se rychlého proudu vzduchu a máchal zběsile křídly, Hnán bolestí, hnán strachem, hnán hněvem. Konečně dole pod sebou spatřil město. Přitiskl křídla k sobě a prudce se řítil k zemi, teprve téměř těsně nad zemí svůj střemlavý let zpomalil, aby se neroztříštil na zemi, silně dosedl na zem, jindy by mohl dosednout skoro jako vánek, tak eleganstně by to dovedl, teď se na zem dostal orpavdu rozzuřeně, ale i to vypadalo velmi působivě a úchvatně, když se v celé dračí síle, i když měl zraněnou nohu zaryl do země a zanechal za sebou šrámy svých drápů v hlíně, roztáhl své křídla v celé parádě, z očí mu šlehaly blesky, atáhl hlavu k Arach a Sit, zavrčel a následně zařval) "Okamžitě to kouzlo zruš!" (procedil skrze své tesáky lidskou řečí, což bylo v celém kontextu dění ještě úžasnější. Jeho slova patřila Arachmyd.) "Dělej!"(zakřičel hlubokým dunivým hlasem, občas mu z tlamy vyšel i sykot)

Arachmyd: (pohédla na draka, kterého kdysi znala jako malé dráče, připadalo jí, jakoby to bylo včera, co jej viděla maličkého, byl sotva velký jako kočka. I teď, kdy převišoval mnoho velkých draků mocných jezdců měla sklony k tomu jej chránit. Nidky nikoho doopravdy neměla, jen jeho, byla k němu spjata tak hluboko, že to skoro převyšovalo normální vztah draka a jeho jezdce. Ona byla drakem a on byl člověkem, když teď před ní stál naštvaný, byla více než zmatená, ale nechtěla přestat, bolelo ho to, když však na ni zařval znova, trhla sebou a magické spojení přerušila, bolest, co ji zahrnovala tělo zmizela. Teď však sklonila hlavu a trásla se, byla v šoku z Ärneusovy zlosti, která naplnila její mysl)

Ärneus: (pokývl hlavou, jeho zlost pramenila ze strachu o ni, byli si tak blízcí, že oba dva dělali pro toho druhého to nejlepší. I on si pamatoval, když ona byla mladá a nezkušená, pamatoval si všechno a teď, dkyž byl věší už měl možnost ji chránit. Tak podobné bylo jejich smýšlení a pouto. Jeho zlost vyprchávala, věděl, jaký šok jí způsobil a působilo mu to bolest, kterou nepřekonala ani ta, vycházející z ošklivé hluboké po okrajích spálené rány bleskového útoku. Otočil se na Sit, jindy by požádal Arach, ale ta teď nebyla ve stádiu, kdy by mu mohla pomoci) *Byla bys tak hodná a vyléčila mne, propůjčím ti svou sílu* (požádal ji, tentokrát již v mysli. I tam jeho hlas něl provinile a starostlivě, věděl co cítí jeho druhá duše, ale nemohl jí nijak pomoci, tohle musela zvládnout sama. Stále byla malou holkou, tam někde uvnitř sebe jí nidky nepřestala být.)

Sitiris: (ohlédla se ještě na Laie a procedila skrze zuby) " a když je přítel v nesnázích měl by jsi mu jít na pomoc...ovšem jestli víš jaký význam to slovo má" (řekla a opět se věnovala Arach a uvolňování její bolesti)

Kartis: (nesla se co nejrychleji to šlo za Ärneem. Chvilkama ho nadzvihávala hlavou a vracela mu rovnováhu kterou mu trochu narušovala bolest která vycházela ze zraněné nohy. Když v tom se před nimi otevřel Ave-Durn. Kartis se ulevilo když uviděla Sit,Arach a Laie s predátorem v pořárdku. Ärneus dosedl na zem a ona hned za ním)*Díky bohu jsem tu* ( jak to dořekla Ärneus vystartoval na Arach Kartis se polekala. Myslela že Ärneusoi přeskočilo když v tom začal řvát lidskou řečí a to ji šikovalo jestě víc. Dívala se nevěřícně a s překvapením na Ärnea ale neřekla ani slovo)

Sitiris: (když Ärneus s Kartis přistái byla štěstím bez sebe. Ärneus se vrhl k Arach a ona s úlekem odskočila. Přestala Arach léčit a běžela ke Kartis. pohladila jí a objala její dlouhý krk) * Jsem tak ráda že jsi v pořádku! todle už mi nikdy nedělej!* (řekla a opět ji objala pak se k ní Ärneus naklonil a ona kývla. postavila se k jeho zraněné noze a začala ji pomalu léčit. u toho si potichu přeříkávala slova) ""Waíse heill! " "Waíse heill! " "Waíse heill! " "Waíse heill! ""Waíse heill! "(říkala to tak dlouho dokud noha nebyla scela zahojena. Moc síly jí to nestálo. Kartis ji podporovala takže od Ärnea nepotřebovala ani trošku. věděla že ji potřebuje víc než ona. Pohladila ho po kdysi zraněné noze a pak ho obešla aby mu viděla do obličeje) * moc ti děkuji za záchranu kartis. Kdyby tebe nebylo...* (řekla smutně se skloněnou hlavou a s levou rukou na srdci před ním poklekla)

Laivindil: "Tak to nejspíše nevím jaký to slovo má význam. Lidi se nedají jen tak změnit Sit," odpoví jí a otočí se směrem k městu. Skloní se pro Zaradyna, které ho vezme do náruče a rozejde se k Ave-Durnu. Ani pohledem nezavadí o Sit, Kart, Ärneuse a Arch a dále pokračuje k městu. Když už je uvnitř začne se proplétat uličkami a nadále v rukou drží svou druhou-duši. Nakonec dojde do jedné uličky kde před tím spal a položí Zara na zem. Začne hledat svou zelenou tašku, kterou po chvíli najde. Zkontroluje jestli v ní jsou všechny věci. Poté si jí přehodí přes rameno a rozejde se i se Zaradynem pryč z města. Znovu prošel o kolo Sit, Arachmyd i draků bez po všimnutí a vydal se pryč odsud. Rozhodl se, že to, že najde svého bratra uskuteční dříve. Zaradyn šel vedle něj. Už se těšil jak si užije toto dobrudružství.

***Přesun do Ghül-Dranu***

Ärneus: (jen pokynul hlavou) *Udělal jsem to, co by udělal každý drak, jezdec či kdokoliv. Nikdy bych nenechal Kartis a ani nikomu jinému ublížit.* (s tím se posmutněle podíval na Arach. Udělal něco co, mělo hluboké následky. Jejich spojení bylo přerušeno, jelikož Arach nechápala význam toho, proč to udělal. Ale zasáhl ji svým vztekem tak hluboko, že teď měla mysl ošklivě pochroumanou.) *Ale myslím, že ani tak čestná věc, jako byla záhrana Kartis nepřevíší tu strašnou věc kterou jsem učinil teď.* (jeho mysl se naplnila zármutkem a lítostí, nejraději by si za to něco udělal) *mohla by sis s ní promluvit? Ona, já...* (po dračím si povzdechl, poslal jí pocit prázdnoty odtržení jejich spojení)

Sitiris: *ne každý by to udělal*(smutně se podívala na Ärnea a pohlédla na arach a zase na Ärnea) * trošku jsi to přehnal..snažila se tě jenom chránit* (řekla a pohladila Kartis po noze. Měla neskutečnou radost z toho že je zase u ní a holavně že je v bezečí po té se podívala na ärnea) * promluvím s ní* (pak se ovšem zamyslela. neměla tušení, co jí má říct) *jen nevím...o čem s ní mám promluvit*

Ärneus: *Jsem si plně vědom viny a jsem ochoten ji přijmout... ale ona by si Ublížila. Už takhle sama pocitovala stejnou bolest jako já, tím, že si převzala i mou bolest ohrozila se. Mohlo se jí cokoliv stát, mohla si nohu schromit, mohla si pocrhoumat i mysl, a celou nervovou soustavu. Proto jsem zasáhl, vím, že jsi pomáhala, ale věř mi, že ti nedovolila si vzít takřka ani zlomek bolesti na sebe, je tvrdohlavá, co se mé bezpečnosti týče, bere to jako své poslání. A navíc byl můj rozum ovládán vášněmi.*(Povzdechl si, náhle se zdálo, že jeho zlaté šupiny, které při odlescích slunce získávaly barvu bronzu zstratiyl lesk i velkolepost) *Jen chci, abys ji vytáhla z toho transu, zkusila jí číct, proč jsem učinil, to co jsem učinil...* (odmlčel se, bylo toho trochu víc.) *A skontrolovala, jestli si nepchroumala mysl, ať už kvůli bolesti, nebo kvůli šoku, jenž jsem způsobil.*

Sitiris: (smutně se ohlédla uprostřed Ärneusovi řeči na Laie který mlčky dvakrát prošel tam a zase pryč. bolelo jí srdce při pohledu na jeho lhostejnost k jejím citům a k neuctivosti, k poutu dračích jezdů. Ovšem ted měla na práci něco jiného a to byla Arach a Ärneus. Sit si přebrala po svém vše co ärneus řekl. kývla mu na to co jí pověděl a po té přistoupila k Arach, a přiložila jí ruce k hlavě. Její magické schopnosti vzrostli od té doby co se nepohybovala v okolí působnosti dračích jezdů, ale stále na to potřebovala dost síly, proto požádala Kartis, jestli by se na ní nemola napojit a propůjčit jí trochu energie, jelikož z předešlého léčení byla dosti vyčerpaná. Kartis samozřejmě kývla a dodala že její energie je i Sitina. Sit se podívala se na Arach jestli jí to dovolí) " smím Arach??" (řekla a vyčkala si na odpověď. nechtěla s ní manipulovat bez jejího dovolení)