Ave-Durn

Arachmyd: (pouze pokrčila rameny, pask se na ni podívala s uslzenýma očima) "Co jsem udělala špatně?" (vzlikla, zněla jako malá holka, která právě dostala výprask od otce) "Já...Já se snažila, já chtěla pomoct." (zavrtěla hlavou a utřela si slzy, od kterých měla mokrý celý obličej, ačkoliv její mysl se zdála stažená, neměla okolo sebe žádnou bariéru)

***Přesun z Ghül-Dranu***
Laivindil: Ubíral se lesem zpátky k jeho rodnému městu. Zaradyn byl v jeho náruči, ze které pozoroval své okolí i když neviděl nic zajímavého než stromy. Lai se zastavil na kraji lesa a uzavřel svou mysl. Úplně to samé udělal Maličký. Nechtěl totiž, aby si ho Sit nebo kdokoliv jiný všiml. Věděl, že dokud bude v lese nevšimnou si jich. Predátor sletěl z jeho náruče na zem a uvelebil se u jednoho keře a tak úplně splynul s okolím. Lai se posadil pod strom. Byl velmi unavený, ušel toho až moc. Několikrát zívl a zavřel oči. Viděl úplně vše co se za dnešní den stalo. Rychle začal kývat hlavou, aby to zahnal.

Sitiris: (Usmála se na ARach. POhladila ji po vlasech a pak vzala její bradu do rukou a řekla) " Nic si neudělala" ( řekla a pak přiložila opět ruce k její hlavě a začala přeříkavat) "Waíse heill! Ristvak’baen"( její ruce začaly zářit ) " ethgrí slytha" (řekla a Arach začala pomalu usínat. Sit ji zachytila aby sebou nepraštila a jemně ji položila. přikryla ji a pak přešla k Ärneusovi) " Vyhojila sem její zármutek a uspala jsme ji. Až se ráno probudí nebude si nic pamatovat. bude si myslet že to byl jen ošklivý sen. Teď jsi na řadě ty. Pamatuj si že ti chtěla pomoci aby jsi tolik netrpěl. Je tvou součástí co bolí tebe bolí i ji. Už nikdy tohle nedělej " (přísně se na Ärnea podívala a pak dala ruce k jeho tlapě. v rychlosti přeříkala vše co před chvílí u Arach a Ärneus okamžitě usnul. Sitiris sebou zakymácela ale Kartis rychle přispěchala a čumákem ji podepřela. Vysílilo jí to na doraz a tak se hned uložila ke spánku. Podívala se předtím ještě na kart. Usmála se a přitulila se k její tlapě) *Dobrou Kartis*

Kartis: (zmateně vše pozorovala. když se Sit zapotácela rychl ji podepřela a položila. Sit se uvelebila na její tlapě. Kart foukla do zbytku roští na ohni aby se rozhořelo a po té se taky uložila) *Dobrou Sit..snad to zabere* ( povzdechla si a zavřela oči)




///Omlouvám se měla sem pracovní a školní povinosti nějako ted něstíhám vůbec nic...... Arach zahrála jsem to takhle jestli se ti to nelíbí nebo jsi to chtěla jinak či ti vadí že sme hrála tak trochu za tebe tak se omlouvám napiš mi do zpráv kdyžtrak to pozměníme...já zase letim do práce tak se mějte/// Sit

Dohrávka:

Laivindil: Byl už unavený a nechtělo se mu čekat až ti čtyři usnou, a proto se rozhodl přespat v lese. Pohodlně si lehl, tak aby ho nic netlačilo. Pousmál se když vedle sebe cítil tělíčko Zaradyna. Položil na něj jednu ruku a brzy na to usnuli.

Dnešek:

Laivindil: Probudil se brzy, protože se mu nechtělo spát. Na to co se stalo minulí den jako by úplně zapomněl, protože se usmíval. Vstal a protáhl se. Zaradyn už byl také na nohou a zrovna proháněl nějakého zajíce, kterého si chtěl dát k snídani. Po malé chvilce ho konečně chytil a pustil se do něj. Lai se zašklebil a od své druhé-duše se odpojil. Poodešel k začátku lesa kde se posadil. Byl nádherný den a Lai sledoval slunce.

Arachmyd: (zavřela oči a prohloužila se do snů, jenž ji následovaly, na tváři měla lehký úsměv)

Ärneus: (přikývl, že věděl, věděl co udělala) *jednal jsem, jak jsem jednal, a vím proč jsem tam jednal.* (řekl nakonec) *Děkuji však za tvou pomoc.* (když se jej pak rozhodla uspat, pozastavil její kouzlo, jen na tu cvhíli, aby se stočil svým velkým tělem kolem Arachmyd a přikryl ji křídlem. Pak už nakonec usnul, jeho duše se pak spojila s duší jeho jezdkyně, propletly se s polu jako kořeny stromů a tak spolu sdílely stejné úpocity, myšlenky a sny)

*Ráno*

Arach: (probudila se dřív než Ärneus, Kartis nebo Sit, posadila se a její rudé vlasy vypadaly, že zahrnují celé její tělo. Protáhla se a jeden neposendý pramínek si shovala za ucho. Nakonec se protáhlas podekřídlem Ärneuse. Pohladila jej něžně po šupinách.) "Miluju tě" (zašeptala tiše, pak se rozhlodla projít trochu k lesu a k potoku, aby si mola propláchnout obličej)

Zoey: Když už pro Zoey vypadalo nadějně,že se dostane někam,kde by všichni mohli obdivovat její krásu a společně s její i krásu jejích mazlíčků,tak jí místo,kam se dostala asi zklamalo.Její kůň,který byl vyplašený z malé dračice,která spala Zoey za krkem, dojel na pokraj lesa, za kterým se skrývá město AVe-Durn.Trochu zklamaně si povzdechne a pohladí svou malou dračičku po hlavě. Dvakrát jí jemnou ručkou přejede po malé hlavičce,ale pak se zasekne.Zjistí že jí chybí Calime.Chvilku se začne zmateně rozhlížet,což probudí malou Palëdis. Nakonec přeci jen Zoey zjistí,že Calime je v sedle a schovaná pod její sukní,tak si oddychne.

Palëdis: Palëdis si pohodlně spala už od doby co vyjeli z chrámu. Když se se svou chaotickou jezdkyní seznámila a vydala na cestu,tak jí usnula v náručí,ale tam moc dlouho nevydržela,jelikož je Calime neustále dráždila.Pak se přestěhovala Zoey za krk, kde zůstala až doteď. Když se Palëdis začala zorkoukávat,tak si všimla,že je kolem nich všude les,proto se rychle seškrábala z krku a začala pozorovat okolí ze sedla,což se ale nelíbilo koňovi, na kterém jeli,proto zastavil.Palëdis využila proto toho,že zastavili a seskočila ze sedla a začala pobíhat mezi stromy a spokojeně poskakovala.

Zaradyn: Polehával u své druhé-velmi-zamyšlené-duše když v tu chvíli něco, tedy někoho ucítil. Cítil nějakou dračici, ale Kartis to nebyla. To poznal, protože Kartis znal až velmi dobře. Podělil se o své pocity s Hnědovlasým a poté se už hned vydal pryč. Lai to ani nějak moc nepostřehl. Zaradyn se ubíral lesem dále. Zastavil se teprve když jí uviděl. Nejdříve si, ale myslel, že je to jen pobíhající sklo, ale když znovu zavětřil, poznal, že je to dračice. Začal se plazit tak, aby ho ta nádherná dračice neuviděla. *Kvetha!* Křikl jí i hned do mysli a jeho žluté oči se zabodli na jejím proskleném těle. Byl o hodně větší než dračice před ním, ale na to nedbal. Slunce, které trochu probleskovalo mezi stromy se odráželo od jeho plazího těla. Dodávalo mu to větší vzhled nějakého hada než draka, ale křídla, která roztáhl světšila o opaku. Takže i hned bylo vidět, že je to drak i když trochu jiný než ostatní.

Palëdis: Spokojeně poskakovala od květiny ke květině a čuchala ke každé.Nakonec doběhla-doskákala až ke stromu,na který začala dorážet a vrčet na strom,ale když nijak nereagoval tak jí to omrzelo a ona se od něj trucovně doloudala k dalším květinám.Když už se měla bláhově,tak zaslechla prasknutí větvičky,ale kdyžý pak už zase nic neslyšel tak to nechala být,avšak to byla chyba,protože když jí do hlavy zaječel někdo,o kom ani nevěděla kde je,tak se lekla.Nejdříve si myslela že zůstane,ale když si ho pak všimla,tak se s rychle a přesto ladně začne škrábat ke své jezdkyni. I když se normálně nebojí,tak je poprvé jinde než v chrámu,proto se ho hodně lekla. Při běhu se jí od šupinek dokonce i odráželi sluneční paprsky a ona zářila-doslova.

Zoey: Pozorovala krajinu se znechuceným výrazem.Nebyl ráda že je tu,protože zde neměl kdo obdivovat její krásu. Jak tak byla zabraná myšlenkami o sobě,tak si skoro ani nevšimla že malá Palëdis seskočila ze sedla a začala se prohánět po lese.Instikntivně seskočila ze sedla,avšak podařilo se jí neshodit dolů Calime, a rozběhla se směrem k Palëdis. Po nekolika krocích běhu,se k ní však Palëdis přiřítila sama a skočila jí do náruče,na což Zoey stihla zareagovat tak rychle,že jí dokonce i chytila a začala jí konejšit jemnýma slůvkama.

Zaradyn: Ta Nádherná se nejspíše lekla a začala utíkat pryč. Zaradyn neváhal a začal utíkat za ní. *Co se děje? Vylekal jsem tě snad?* Začne se jí ptát. Prudce zastaví když si všimne ke komu se to začala lísat. To, že by byla její druhá-duše? Ptal se sám sebe Predátor. Posadil se kus od nich, tak aby si ho všimla i Černovlasá, ale aby mu nic nemohla udělat. A hlavně, aby mu nic neudělala ta čtyřnohá věc, které ti dvounohý říkali kůň. *Kvetha,* řekl, tentokrát i do mysli dvounohé, ale i do mysli Zrcadlové. *Já jsem Zaradyn, druhá-duše Laivindila, Hnědovlasého muže, který je zrovna teď kousek odsuď a přemýšlí,* Představí sebe a rovnou i svou druhou-ještě-pořád-zamyšlenou-duši a vycení zoubky v úsměvu- Jeho zoubky i šupiny jsou velmi lesklé. Je vidět, že zmíněný Hnědovlasý muž se o něj velmi stará. Dokonce je i dobře živený.

Laivindil: Ušklíbne se nad tím co udělala ta zrcadlová dračice, která před Predátorem začala utíkat. Viděl úplně vše a to díky tomu, že se Zarem byl celou dobu spojený. Nějak se mu nechtělo zakročit, a proto dále seděl na kraji a pozoroval oblohu. "Dneska bude nádherně," zašeptal si jen tak pro sebe a s úsměvem se rozhlédl. Sit a ostatních si nevšímal. Neměl chuť na žádný rozhovor.

Zoey: Ani ona není tak nevšímavá a zahleděná do sebe, aby si nevšimla draka,který jim řve do hlav a kouká na ně.Zoey si hned ochranitelsky přivine svou dračici k sobě a pak upře rozzlobený pohled na Zaradyna."Jestli mojí maličký jenom ublížíš,tak si mě nepřej!!A teď jí nech být než jí vystrašíš!!!!"Ani na chvilku z něj nespouštěla pohled,ale trochu mhouřila oči,jelikož jí byl trochu nepříjemný lesk její maličké.

Palëdis: Na to,že je ještě tak mladá,tak si docela rychle zvykla na své okolí,nicméně jí stále děsí ten drak,který asi každou chvíli donutí její malou hlavičku k tomu,aby vybouchla. Chvilku pozorovala hadího vetřelce,který pozoroval i jí.Nic mu neříkala,protože jí stále děsil. I když se v objetí své jezdkyně cítila bezpečně,tak jí její pevné objímání skoro připravovalo o dech,a proto jí jemně stiskla zoubky prs,aby jí upozornila.

Laivindil: Cítí pocity své druhé-hadí-duše, a proto se rozhodne jít za ním. Zvedne se ze země a rozejde se tím směrem kde cítí Zaradyna. Zastavil se až u stromu, pod kterým seděl Maličký. "Kvetha," pronesl aniž by se pořádně podíval na černovlasou dívku a její zrcadlovou dračici. Sehne se k Predátorovi a pohladí ho po hlavě. Poté se zas vztyčí a upře své modré oči na dívku. Když pozná tu z chrámu, povzdechne si. Ovšem teď z ní něco cítil. Byla to vůně dračice, která jí obklopovala. Lai nevěděl jak se má zachovat. Minule dívka nařkla Zaradyna z toho, že jí chce sežrat. "Zdravím.. Ehm já jsem Laivindil, druhá-duše-hadího-dráčka-Zaradyn, představí se jí i když ví, že to už Zar udělal. Rozhodl se začít znovu, tentokrát po dobrém. Ovšem pokud by to dívka nepřijala ani on už se nebude snažit se udobřit. Neměl by to totiž zapotřebí.

Zaradyn: *Já si tady můžu dělat co chci. Je to i můj les, ne jenom váš,* odpoví Černovlásce a vyplázne na ní rozeklaný jazyk. *A ne neměl jsem v plánu jí ublížit, jen jsem se chtěl seznámit, nic více, nic méně.* Dodá tak, aby to slyšela i Zrcadlová. *Chtěl jsem se jen se Zrcadlovou seznámit, nechtěl jsem jí vyplašit,* řekne ještě rychle a hlavu skloní v menší úkloně. V tu chvíli se odněkud vynořila jeho druhá-dvounohá-duše, a proto vycenil zoubky v úsměvu a když ho Lai pohladil, pozvedl více hlavu.

Zoey: Je celá podrážděná,jak na ní a její dračici upírají ti dva oči.A nejen to,ale navíc i nerozumí tomu slovu,které neustále opakují,dohání jí to k šílenství. Při jemném stisku jejího prstu málem svou maličkou upustila,ale naštěstí jí udržela v náruči a nestiskla jí.Po dobu co tu naháněla svou Maličkou,úplně zapomněla na Calime,která se teďka objevila u jejích nohou a začala vydávat zvuky,které vydávají splašení lemurové,když vidí nebezpečí.

Palëdis: Její pohled je zaměřený na hadího dráčka,který jí ale stále děsí.Chvilku ho sleduje,ale pak se otrká a seskočí Zoey z náruče. S hrdě vztyčenou hlavou a ladnými krůčky se začne loudat k hadímu dráčkovi.Při chůzi trochu mrská svým ocáskem, na jehož konci se nachází rozkvetlé poupátku.

Laivindil: Dívka mu neodpověděla. Ani nepozdravila a ani se mu nepředstavila. Proto se rozhodl, že si jí tedy taky nebude všímat. Když se maličká dračice rozešla k nim ušklíbl se. *Sice je hezká, ale měj se na ní na pozoru,* řekl rychle svému maličkému dráčkovi, který upíral zrak na Nádhernou. Už chtěl něco Černovlásce říci, protože se mu nelíbilo jak se na ně dívala, ale nakonec se rozhodl to neřešit. Proč by taky měl? Prostě si jí nebude všímat.

Zaradyn: *Nevypadá nebezpečně,* zdělí své druhé-opatrné-duši i když ví, že má nejspíše pravdu. Zdání prostě klame. Rozhodne se býti tedy na pozoru, a proto se mírně nakrčí. Tak, aby kdyby se na něj pokusila skočit, aby buď to odskočil pryč nebo, aby vzlétl. Bylo tolik možností jak utéci. Zaujmula ho květina na konci ocasu té Zrcadlové dračici. Jeho žlutá očka jí sledovali. Každý krok co udělala bylo velmi sledováno. Vycenil zoubky v úsměvu. *Chceš si hrát?* Zeptá se jen a pouze dračice, jen jeho druhá-duše to mohla slyšet, ale Černovláska ne. Před tou svou mysl uzavřel.

Zoey: Zoein pohled i pozornost byly upírány na toho přerostlého hada s křídly,proto nevěnovala pozornost jeho jezdci. Když jí však malá Palëdis vyskočila z náruce,tak se trohcu lekla, že jí ten přerostlý had s křídly něco udělá.NEspouštěla oči z těch dvou,pro případ že by jejímu maličkému zrcátku něco hrozilo."Zoey"Odbyde ho jedním slovem a dál pozoruje ty dva. Kdyby snad hrozilo jejímu malému zrcátku něco od toho přerostlého hada s křídly,tak by možná dostala takový vztek,že by ho snad i chtěla rozcupovat a mini kousíčky.

Palëdis: Jakmile doťapká Palëdis alespoň na metr od přerostlého hada s křídly,tak se posadí a kolem svého malého tělíčka si ovine ocas. Hrdě se napřímí a pozoruje ho. *Já jsem Palëdis a jsem nejhezčí ze všech*řekne naivně. Při vyslovení svého jména se znovu napřímí a vypne dlouhý hubený krček. Pohledem zajede ke své jezdkyni,na kterou se zazubí. Když už se přestavila,tak stále ještě zůstala nezodpovězená otázka,proto se překrčí k zemi,vyšpulí zadek a začne vrtět ocáskem ze strany na stranu,pak skočí k Zarovi blíž a znovu čeká co udělá.

Laivindil: Dívka se mu nakonec představila, ale mladík se už na ní ani nepodíval. Neměl proč. Spíše sledoval se zájmem svou druhou-hadí-duši a zrcadlovou dračici, která se představila jako Palëdis. Hnědovlasý musel uznat, že je to hezké jméno a že i dračice je pěkná, ale stejně se mu více líbil jeho hadí dráče Zaradyn. Když slyšel nabídku na hraní, ušklíbl se. Dračice mu odpověděla jen tím, že se k němu přiblížila blíže takže se usmál. *Hlavně neudělej něco co bude Zoey pokládat za útok* Pronese k Predátorovi a mrkne na něj. "Jezdkyní nejste moc dlouho, že Zoey?" Zeptá se jím, ale nepodívá se na ní.

Zaradyn: *Každý je něčím hezký, Palëdis. Nikdo ovšem není nejhezčí i když musím uznat, že tvé šupiny jsou pozoruhodné,* pronese Maličký k Zrcadlové a mrkne na ní jedním žluťoučkým očkem. I on vypne svůj krk a narovná se takže je ještě více vyšší než Maličká. Nakonec se Zrcadlová příblíží k němu a on se přikrčí takže je vidět, že něco chystá. *Neboj se, Lai má druhá-hnědovlasá-duše. Nemám v plánu jí ublížit,* odpoví mladíkovi a vyskočí do vzduchu. Několikrát máchne křídly a začne se vznášet nad Maličkou. Nakonec střemhlav letí proti ní a teprve těsně nad zemí svůj let vyrovná a ladně přistane vedle ní. Potom do ní strčí čumáčkem. *Máš babu!* Vykřikne a vycení zoubky v úsměvu. Pokud Zrcadlová tuto hru přijala začal utíkat pryč, ale byl jen na to plácku kde byli i dvounohý. Pokud ovšem tuto hru nepřijala sedne si vedle ní a ocásek si obmotá o kolo tlapiček.

Zoey: Nemá ráda toho chlapíka,který je jezdcem toho přerostlého draka s křídly,proto ani neni nadšená z toho,že se na ní opovážil už jen promluvit,avšak ze slušnosti odpoví. "Máš pravdu,není tomu moc dlouho."Řekne,ale ani o něj pohledem nezavadí. I když by se měla smát naivitě své maličké,tak se mírně pousměje,ale hned jí to zase přejde.Jak to tak vypadá tak si budou v mnohém podobné.Teprve vlastně až teď zavadí pohledem o Laie a usoudí že je to docela fešák,ale raději pohledem znovu uhne,aby si svou maličkou pohlídala.

Palëdis:*Takže říkáš že nejsem nejhezčí?!*Zeptá se ho a uraženě se k němu otočí zády.Rozhodla se,že si ho nebude všímat do té doby,dokud neuzná že ona je nejhezčí.Když je k němu otočená zády,tak začne odcházet směrem od něj ke všem různým květinám a začne je očichávat. Pak dojde ke stromu,na který začne dorážet jako předtím,ale tentokrát u toho mi mává křidélky i když ještě létat neumí.

Zaradyn: Zrcadlová se urazila po jeho slovech. Nad tím se musel Zar zasmát. *Ano to přesně říkám,* odpoví jí. *Znám ještě jednu dračici Kartis, ta má barvu ohně. Poté jednoho draka Ärneuse, ten má barvu zlata. Všichni tři jste moc hezcí a máte jiné vlastnosti a tak, ale nejhezčí není nikdo,* dodá ještě. Neví jak by jí to měl přesně vysvětlit, ale na tom co řekl si trvá a trvat bude. Každý je hezčí něčím jiným ať se chová jak chce nebo jak vypadá, ale nikdo není nejhezčí. Zaradyn znovu vzlétne a tentokrát přistane na větvi, která je přesně nad Palëdis a sleduje jí svýma žlutýma očkama.

Laivindil: Pobaveně sleduje oba dva dráčky. Poté s všimne, že Zrcadlová se urazila a od Predátora odešla pryč. Proto na něj mladík hodí pohled naznačující, že chce vědět co se stalo, a proto mu dráček rychle vše řekne. Hnědovlasý jen pokýve hlavou. "Takže to moc neznáte zvyklostí dračích Jezdců, neřekne to jako otázku prostě jen něco řekne, aby hovor nevázl. Poté by byl nucen odejít, protože tam kde hovor vázne ho to nějak nedrží a on se nudí.

Palëdis: Jak to tak vypadá,tak jí jeho slova moc nezaujala a není vlastně jasné,jestli je poslouchala a nebo je ignorovala. Bude to asi na dlouho,jelikož je tvrdohlavá jak beran. Když Zar přistane na větvi nad ní,tak se ani neobtěžuje podívat nahoru,protože zaslechla křupnutí té větve.Z vesela si to začne pajdat směrem ke Calime,která si tam hrála s kamínkem.I když se Calime Palëdis trochu bála, tak stála byla větší než ona a na Palëdisinu výzvu na hrátky odpověděla jasným souhlasem,proto se tam začali honit.

Zoey: Jak tak pozoruje svou maličkou,tak usoudí,že to bude na dlouho, proto se rozhodne že se usadí pod stromem.Když se posadila na zem,tak si nahrnula své havraní vlasy na rameno a začala z nich plést jednoduchý cop."Myslím že to bude na dlouho," řekne Zoey Laimu,protože Palëdist za tu krátkou dobu poznala už natolik, že pokud nebude po jejím,tak ona bude naštvaná. "Jak dlouho už jsi vlastně jezdcem?" Zeptá se,protože se nudí.

Arachmyd: (seděla u potoka a dívala se na svůj odraz ve vodě, přemýšlela a meditovala tady už nějakou chvíli. Při té přiležitosti si také rozčesala dlouhé rudé vlasy. Teď zrovna přemýšlela nad snem či realitou, které nešlo rozlišit ani spojit, bylo to ošklivé a přesto jí to připadalo vzdálené. Když se s ní však Ärneus spojil a ona pocítila jemný dotyk jeho duše s tou její, měla pocit, že by dokázala cokoliv, jen za pomoci síly propojení.) *Kvetha Přízraku* (pozdravila draka jeho přízviskem, který mu dali za dob velkých válek)
Ärneus: *Kvetha moje malá dámo* (odpověděl potěšeně, cítil se dnes, tak jako vždy, jako by se nidky nic nestalo, bylo to po pro něj jako hlazení na duši. Když se probudil, ona u něj nebyla. A přesto věděl, že je zcela nadosah a v bezpečí, byl to cit, který mu dával příjemné povznesení osobnosti. teď zrovna se natáhnul a promnul si tělo. Svou mysl rozprostřel po okolí. Nebylo pro něj nijak těžké zaregistrovat dva lidi, Laie už znal, Zaradyna též, ale byli v přítomnosti někoho dalšího, jezdkyně a její dračice) *Máme tu novou dračí společnost, chceš je navštívit?* (zeptal se Archmyd)

Arachmyd: *Nejspíš, jdi napřed, já si musím ještě popravit pár svých cest mysli* (oznámila Ärneusovy, její občasná meditace byla velmi podivnou, ve slova smyslu, proč a jak s ní zacházela)

Ärneus: *Jistě, jistě* (řekl a poslal jí příjemný pocit, ona mu jej stejnou měrou oplatila, pak roztáhl křídla do impozantních rozměrů. Stačilo se jen mohutnýma zadníma nohama odrazit, křídly jednou máchnout a byl ve vzduchu. Jen za pomoci plachtění pak, jako již kdysi se ve vší parádě svých zlatých, místo do bronzova zabarvených šupin přistál nedaleko osazensta. Možná jeho zjev mírně děsil, ale také samozřejmě vždy uchvátil) *Kvetha vám všem* (podravil je myslí)

Zaradyn: Hadí dráče zašvihalo několikrát ocáskem. Byl naštvaný, že si s nim Palëdis nechce hrát, a proto jí sledoval celou dobu. Když zde přistál Ärneus, lekl se až spadl z větve, ale naštěstí to vyrovnal do normálního letu, a proto přistál na zemi. *Kvetha i tobě Ärneusi, Veliký-Zlatý-bratříčku,* pozdraví ho mírně zvesela a žďuchne do něj čumáčkem. Už ho to tady nebaví, a proto nakonec přijde ke své druhé-zamyšlené-duši a lehne si jí k nohám. Přitom sleduje své okolí, aby věděl co se kde děje.

Laivindil: Nejdříve jen přikývne. Nečekal, že mu odpoví, a proto se usmíval. "Jak dlouho jsem Jezdcem? No myslím, že je to 15 dní, mezitím Zaradyn velmi vyrostl. Vás tipuji Jezdkyní tak dva nanejvíš tři dny," pronese k Černovlásce a mrkne na ni. Když zde přistane Zlatý protočí oči v sloup. "Kvetha Ärneusi. Kde jsi nechal jezdkyni?" Zeptá se ho s mírně povytaženým obočím. přitom se nadále usmívá.

Zoey: Chvilku toho člověka pozoruje a pak se trochu upřímně a trochu nuceně usměje svým oslnivým úsměvem,kterým se vždy usmívá na sebe samotnou v zrcátku."Máš pravdu,jsme jezdkyní teprve tři dny,avšak trochu se obávám toho,že by malá Palëdis mohla jiným drakům říci něco nevhodného"Prozradí mu své obavy,ale zase se pak uzavře pod neprůhlednou ledovou masku.Nejde si nevšimnout příletu velkého nádherného draka,avšak stále ještě neví co za slovo to neustále říkají,ale nemá v úmyslu dávat najevo svou nevědomost."Zdravím tě."Odhadne a usměje se na něj,avšak úsměv rychle zase zmizí.

Palëdis: Palëdis si Calime docela oblíbila a zatím ani necítí žádnou touhu si jí dát jako předkrm,což je jí také docela zamlouvá.Jejich hrátky na babu však přerušil přílet velkého draka,ze kterého začala Calime šílet a vrhla se k Zoe.Palëdis to ale neudělala,protože jí zvědavost nedala se k velkému drakovi přiblížit.*Kvetha*Přivítá draka slovem,kterým přivítala svou jezdkyni,když jí poprvé viděla.Začne se k drakovi plížit a pak se před ním posadí jako kočka,která čeká na pamlsek a začne si ho prohlížet.*Já jsem Palëdis a jsem nejhezčí*řekne pyšně a po dračím se zazubí.

Laivindil: Na dívku se nedíval takže jejímu úsměvu se vyhnul. "To se nejspíše bojí každý. I já jsem se dříve bál, ale Zaradyn je velmi chytrý drak takže když něco provede omluví se. Takže se nebojím, že by se na něj někdo vážně naštval," odpoví jí a pousměje se. Přitom, ale celou dobu sleduje Zaradyna. "Pro začátek by stačilo kdyby všem neříkala, že je nejhezčí. To také může naštvat hodně draků. A když to nenaštve je naštve to jí, protože jí mohou odpovědět, že ne ní jako to před tím udělal Zar, dodá ještě a teprve teď se na dívku podívá s menším úsměvem a mrkne na ní. Doufá, že tím pochopí co myslí. "Také vás musím upozornit, že se zde vyskytuje jakýsi muž, který zabíjí draky pro zábavu, a proto si svou druhou-duši velmi hlídejte, aby se jí nic nestalo," varuje jí pro jistotu. Jeho varovala Sitiris, aby Zaradyna poctivě hlídal, a od té doby co se o tom muži dověděl si začal více Zaradyna všímat.

Zaradyn: Protočí oči v sloup když i malá Palëdis přijde k Velikému-Zlatému-bratříčkovi a řekne to samí co řekla před tím jemu. Teď čeká co jí Ärneus odpoví, protože ho to velmi zajímá.

Zoey: Trochu jí vezme to,že říká že by její maličká něco nesměla,ale sama dobře ví,že její maličká si o sobě myslí více než ona sama o sobě.Trochu se tomu zasměje melodickým smíchem,který je upřímně od srdce,ale pak se zase začne tvářit nepřístupně. "Myslím že si o sobě myslí víc než já o sobě,což už je co říct" Jak je zamyšlená,tak si ani neuvědomí to,že to řekla nahlas.Pohled upírá na svou maličkou.*Palëdis,miláčku když budeš všem říkat že jsi nejhezčí,tak tě některý z velkých draků brzy zašlápne* Trochu jí postraší ale je vidět,že se při tom usmívá.

Palëdis: I když ona si myslí že je nejhezčí,tak to ráda všem říká.V hlavě se jí ozvou slova její jezdkyně a trochu jí vystraší ale pak se nahrbí a začne dělat uraženou.*Ale já jsem nejhezčí.*řekne,avšak už to dál nerozvíjí. Její tvrdohlavost a trucovitost vůči Zarovi už trochu pomine,takže se vydá k němu s dračím úsměvem a veselým pohupováním ocásku.*Nsučím se taky létat ve vzduchu?*zeptá se ho a zakmitá svými křidélky.

Zaradyn: Zrcadlová na něj promluví, ale on o to nejeví žádný zájem. Před tím se urazil když si s ním nechtěla hrát, a proto jeho oči utkvěli na Velikém. *Každý drak se naučí létat. Ať už dříve nebo později. Někteří proto mají lepší předpoklady někteří menší, ale i tak budeš jednou létat a dokonce i jednou poneseš na zádech svou Jezdkyni. Já už se těším na den kdy se poprvé s Laivindilem proletíme,* pronese k ní nakonec, aby se dračice znovu neurazila a konejšivě do ní drcl čumáčkem. Poté si lehl a hlavu položil na před ní tlapy. Přitom cenil zoubky v dračím úsměvu. Tím dával na jevo pobavení když viděl jak dračice kmitá křídly.

Laivindil: Přikývne. Tato dračice věřila v to, že je nejhezčí a to byla ta chyba. Její jezdkyně by jí měla co nejdříve poučit o tom, že každý je hezký a nikdo není nejhezčí. Lai upíral zrak na Ärneuse, doufajíc že Sit mu o včerejším incidentu nic neřekla. Bál se totiž, že to řekla Arch a ta, že to řekla Ärneovi i když to vypadalo, že ne. [b]"Byli už jste v Táboře?"[b] Zeptá se Zoe a pousměje se.

Ärneus: (pohlédly na Laie) *Arachmyd medituje, myslím že se pojí s duchy jenž ji obklopují* (řekl tajemně, pak se podíval na Zaradyna) *jak ti jde lov malý bratře?* (zeptal se jej se zájmem, ale pak se podíval na malou Palëdis, dračí úsměv jí oplatil a mrkl na ni zlatým okem) *Já jsem Ärneus, a máš pravdu jsi velice krásná malá dračice a nemohu se dočkat, až tě uvidím jako velikou a obávanou lovkyni* (lichotit rozhodně uměl, dokud je malá, podle něj nidky neuškodí s ní někdy souhlasit. Pak se podíval na Zoey) *I tobě se osobně představím, já jsem Ärneus, zlatý drak jezdkyně Arachmyd. Chci tě vřele přivýtat mezi dračími jezdci, vím jak je pro některé velmi těžké začít, když já si vybral svou jezdkyni musela projít velmi dlouhým vývojem,a by se z ní stala osoba, kterou dnes je* (usmíval se)