Ave-Durn

Sitiris: (Dívala se jak Lai odchází a trochu jí to mrzelo. Nejdřív si myslela že se urazil ale když ho pak viděla sedět u hlavní brány tak jí to tak nepřipadalo)

Kartis: ( Dívala se na Odcházejícího se Laie a Zara. Poslala maličkému pár štastných pocitů a rozloučila se s nimi pak se v duchu zasmála tomu co řekl Ärneus) * Motýly už pro tebe nejsou ale něco většího...to by šlo ne?* ( pak chvilku zapřemýšlela) * ale už by jsi nebyl tak nenápadný* ( pohladila Ärneuse v mysli)

Sitiris: (zarazila se a s vyvalenýma očima se podívala na Arach) " Chceš dát návnadu???" (zakroutila hlavou) " to je hrozně nebezpečné Arach" ( řekla a pustila její ruce. Sedla si na zem a otevřela čutoru s pitím. Napila se a po té nabídla Arach) " Jak by jsi to chtěla udělat? Nikdo neobjetuje svého draka. Jelikož pokud do toho někdo pujde tak je to jasná sebevražda..." (snažila se si představit jak by to Arach chtěla udělat...tak aby se nikomu nic nestalo)

Laivindil: Hnědovlasý se díval do dálky jako by čekal, že se tma něco nebo někdo objeví. Zaradyn měl hlavu položenou na jeho kolenech a vypadalo to, že spí. přtiom, ale číhal na ptáčka, který seděl na větvi nedaleko nich.
Za chvíli vstal nehledíc na to, že Zarova hlava spadla na zem. Ten k němu něco naštvaně zabručel a sebral se na všechny čtyři. *Promiň,* broukl Hnědovlasý k Zelenému a pousmál se. Něco ho napadlo a on to chtěl uskutečnit. *Nevadilo by ti kdyby jsme se ještě někde zdrželi než se vrátíme do tábora?* Zeptal se Predátora a mrkl na něj.

Zaradyn: *No to nic,* Zabručel k němu a probodl ho pohledem. Za švihal několikrát ocáskem ze strany na stranu a vydal se na zpět ke skupině. *Podle toho kde a co by jsme tam dělali. Tábor a jezero jsem si docela oblíbil,* odpověděl Maličký své druhé-duši a zazubil se.

Laivindil: *Chtěl bych na jít svého bratra, omluvit se mu za to co jsem udělal když jsem byl malí a naše vztahy mezi sebou nějak urovnat.* Odpověděl mu a šibalsky na něj mrkl. O svém dětství maličkému nikdy nic neříkal a teď to nehodlal měnit.

Zoe: Jak tak sedí pod stromem a pozoruje se,tak si všimne že za tu dobu, co byla tak trochu mimo, se to tu zaplnilo. Calime, která jí z vlasů vyhrabávala bordel, který tam naházela jí slezla z hlavy zase zpět na rameno a začala se drbat na své pidi-midi hlavičce.Nějak nemá co dělat, a proto začne zkoumat okolí.Jakmile si všimne nějakých přerostlých ještěre, tak začne okamžitě vřískat jak na lesy.Zoe pokračovala ve vzhlížení se až do doby,než z jejího ramena spadla Calime, která vyváděla natolik, že spadla na zem.Zoe jí okamžitě sebrala ze země a začala jí prohlížet,jestli jí nic není.Nakonec usoudila že by bylo lepší kdyby odešli jinam, proto vstala a vydala se cestou pryč. A i když to vlastně neví, tak se vydala směrem k malému drakovi,kvůli kterému minule vyváděla.

Laivindil: Byl zamyšlený, protože nevěděl kam se má jako první vydat. Zaradyn souhlasil, že půjdou hledat jeho bratra, aby si to mohli spolu vyříkat a to pro Hnědovlasého hodně znamenalo. Ani si nevšiml, že proti nim někdo míří. Přesněji, že proti nim jde ta Černovlasá, kterou minule potkal v chrámu a ona začala vyvádět kvůli Predátorovi. Byl tak zamyšlený, že do ní vrazil, ale neomluvil se jí, jen pokračoval v cestě dál a zastavil se až u Sitiris. Ani se neohlížel jestli Zelený jde za ním nebo ne.

Zaradyn: Šel skoro celou dobu vedle své zamyšlené-duše. Ovšem když si povšiml nějaké opice na rameni té ženy zastavil se a mlsně se olízl. Dostal na ní takovou chuť! Proto se schoval do trávy a začal se k nim blížit. Úplně splýval s trávou o kolo něho takže se nepozorovaně dostal až k nim. Teď to musí vyjít! Říkal si v duchu. Ještě moc dobře létat neuměl, ale doufal, že teď mu to vyjde a ve vzduchu se udrží delší dobu. Vyskočil v tu chvíli kdy jeho druhá-zamyšlená-duše vrazila do Černovlasé. Vypomohl si křídly a tentokrát to doopravdy vyšlo! Držel se ve vzduchu jako větší drak. Několikrát obkroužil hlavu Černovlasé a pak už se chystal chytit opičku.

// pardon za delší neaktivitu

Ärneus: *Jistě, jistě, ale to už není taková legrace, si myslím... prostě máchnu křídkl a popadnu, kde jsou doby lovu těhle malejch mrštnejch věciček* (na chvíli si posteskl po mládí, ale hned ho to přešlo, v duchu byl se vším spokojený)

Arachmyd: (zavrtěla hlavou) "to přímo ne, ale díky tomu, že máme draky, mohli bychom ho nalákat někam, kde bychom jej mohli zlikvidovat."(řekla jí svůj plán) "Nesmí hrát podle svých pravidel, tady jsme páni my"

Sitiris: (dívala se chvíly jak Lai odchází a zase dívala na Arach. Po chvilce co s ní mluvila uviděla Laie se Zarem opět u brány. Pak se vydal k nim. Všimla si i té černovlasé s opicí. Zaťala zuby jelikož stále nezapoměla na to předváděla v chrámu. Lai se vydal přímo k nim a když se před ní zastavil jen se na něho podívala a usmála se. Ohlédla se mu přes rameno a spatřila co zaradyn vyvádí) " Zaradyne to ne! " (zakřičela a doufala že Lai neohluchl. pak si teprve uvědomila co viděla) " Laii..Zaradyn létá" ( radostně vypískla a potom se na něho přísně podívala) " měl by jsi ho lépe hlídat a začít vychovávat. Nesmí napadat lidi..ani jejich mazlíčky" ( Pak se podívala na Arach a vrátila se k jejich rozhovoru)) " To se mi líbí, ale měly bychom ale dát vědět i ostatním jezdcům. Bude lepší když nás bude víc. Feya s Creyou, Argan s Electrou, nevím jestli Rea s Dabaranem, ale určitě i Nanja a Hai" (zapřemýšlela jestli někoho nevynechala. Očima uhnula na Laie. Ten jí ovšem ani nenapadl. Nemohla riskovat jejich život. Zaradyn byl příliš malinký) " Kdy se do toho dáme?" ( mrkla na Arach. Byla natěšená že toho neřáda zprovodí ze světa)

Kartis: * Víš že s jídlem se nahraje* (pousmála se) * ale když už jsme u jídla. Mám docela hlad* (posteskla si a přemýšlela jestli je vhodné se odplížit a něco ulovit)

Dohrávka:

Laivindil: Někdo na něj promluvil a teprve teď si uvědomil, že byl mimo. Ohlédl se tam kam se dívala i Sit a když uviděl jak Zaradyn dělá nálety na opičku Černovlasé dívky, která minule v chrámu tak vyváděla musel se usmát. *Zare přestaň,* promluvil k němu a ušklíbl se. Několikrát zívl, už bylo pozdě a chtělo se mu spát. Proto se rozhodl, že se vrátí do města a přespí na svém starém místě. Popřál dobrou noc oběma dívkám a poté i Zlatému a Ohnivé. Pak už vzal Predátora do rukou a odešel do města.

Zaradyn: *Tak dobře, ale chtěl jsem si na tom divném stvoření pochutnat,* jak bylo vidět Zelený dívku asi nepoznal, protože se doopravdy snažil jen chytit opici. Nakonec tedy přistál a počkal až si pro něj jeho druhá-unavená-duše přijde a odvede ho na místo kde bude moci spát. I když se to nezdálo byl velmi unavený, a proto hned jak ho Hnědovlasý vzal do náruče usnul.

Dnešek:

Laivindil: Probudil se docela pozdě. Byl přikryt dekou a připadalo mu jako by nikdy nebyl spojení se Zarem. Jako by se mu to jen zdálo, ale jen jediný pohledem na Dvoubarevné tělo vedle něho ho přivedlo zpět do reality. Nechtěl Maličkého budit, proto se co nejpotišeji posadil.

Zaradyn: Něco vedle něho se pohnulo a on instinktivně otevřel oči a hlavičku pootočil na svou druhou-duši. Nakonec vstal, protáhl si křídla a přivřel očka. *Mám hlad!* Bylo první co řekl když se zas posadil a oči otevřel, aby na Hnědovlasého lépe viděl. Počkal až mu odpoví a vstane a nakonec se vydal za ním.

Laivindil: "Tobě taky přeji dobré ráno," odpověděl s úšklebkem a pohladil ho po zelené hlavě. Pak vstal a pokýval hlavou. *Já docela také tak pojď,* promluvil k němu a vydal se na náměstí. Predátor se vydal hned za ním a když ho dohnal, šel vedle něho. Brzy na to vyšli ven z města a šli k městu. Lai se rozhodl, že chce vidět jestli Maličký něco uloví nebo ne.

** jéé on je vlastně nový den **

Sitiris: (zamávala Laiovi a zamručela. Jeho arogantní chování jí bočas vážně dostávalo. PO té zběhla do lesa a přinesla trochu dříví) " Kartis? můžeš prosím?" (požádala svou ohnivou přítelkyni. Kart kývla a trochu foukla. Oheň se rozhořel a Sit si vytáhla deku. Ustlala si u ohně a rukou pokynula Arach. Lekla si a Kart se stočila kolem ní) " DObrou" (řekla a uvelebila se na Kartisině noze)

Kartis: * Dobrou* (řekla a také položila hlavu a usnula)

Arachmyd: (jen děkovně přikývla a lehla si, Ärneus už si také lehl, opřela se o jeho břicho, bylo teplé, ale tvrdé jako kámen, protože velké břišní šupiny sloužily takřka jako pancíř. U jejího draka určitě. Pak mu sundala brašnu ze sedla a přitáhla si ji k sobě, vyndala z ní všechno tvrdé, knihu, jablka a jakousi krabičku, všechno dala pečlivě o trochu dál, pak brašnu použila jako polštář. Když se ovelebila Ärneus ji napůl přikryl) "Dobrou noc" pozdravila Sit a Kart) *Dobrou noc Drahý* (popřála i Ärneusovy)

Ärneus: *Dobrou noc* (i on popřál druhé jezdkyni a dračiči) *Spi sladce* (řekl jemně své jezdkyni, ta se usmála a vyčerpaně po dnečním dni usnula)

***Ráno***

Ärneus: *Kartis* (zašeptal a myslí se jemně dotkl té její, čekal až se probudí, on už byl vzhůru, Arach stále spala, ale podle jeho měřítek byla v bezpečí, vyčkal až se Kartis probudí) *Zdravím tě v novém dni, omlouvám se za probuzení, ale napadlo mě, že bych tě pozval na snídani, tedy, spíše na ranní lov, společný samozřejmě.* (řekl a i v mysli šeptal, ačkoliv ěml hlas hluboký, měl ho také jemný, proto mu šepot šel poměrně snadno) a nebyla to jen snaha o něj)

Kartis: (otevřela pomalu oči. ptáci na stromech už cvrlikali. Sit stále spala a Kart se podívala na Ärneuse. usmála se a nesměle přikývla) * DObré ráno* ( kývla hlavou) * ráda přijmu tvou nabídku. Už hlady skoro šilhám* ( řekla a poslala mu radostné pocity. pak se opatrně zvedla aby Sit neprobudila. Jakmile se pohla Sit se otočila a sklouzla z její tlapy. Kart se zarazila. SIt jen zamrumlala a otočila se na druhý bok. dál klidně spala) * můžeme?* ( zadívala se svýma žlutýma očima na Ärnea a protáhla si svůj dlouhý ohnivý krk)

Ärneus: (poslal jí pocit potěšení, pak poodešel nedaleko jezdkyň a protáhl si křídla, dvakrát s nima zamával a podíval se na Kart. Usmál se) *můžeme*(přitakal, načež se rozeběhl a po dtřech skocích mávl křídly a vznesl se do vzduchu, naoranžovělé ranní slunce zbarvilo jeho zlatobronzové šupiny a vypadal jako druhé ohnivé slunce)

Kartis: (vstala a také si protáhla křídla. Po té s nimi zamávala a vyšvihla se do vzduchu. slunce její šupiny zbarvilo do oranžova. VYpadalo to jako když hoří. Dohnala Ärneuse a náletem ho obkroužila) * tak kam?* (zrychlila a po chvilce opět spomalila. Dívala se jestli Arneus letí za nbí)

Zaradyn: Když došel se svou druhou-duší k lesu zastavil se a začal čichat. Chtěl na jít nejdříve svou snídani a pak se teprve pustit do jídla. Ještě chvíli se rozhlížel než se vydal, co nejtišeji, k místu kde cítil zajíce, kterého chtěl tolik chytit.
Skrz keř chvíli sledoval většího zajíce než vyrazil, několika skoky byl u něj a za chvíli už pyšně nesl zajíce zpět ke své druhé-duši. Něco ho, ale vyrušilo. Byli to dva obrovské stíny ve kterých poznal Velikého-Zlatého-bratříčka a Velikou-Ohnivou-sestřičku. Nakonec si jich přestal všímat i toho kde je jeho druhá-duše a pustil se do zajíce.

Ärneus: (chvíli Kartis pozoroval, a pak jí poslal obraz stáda jelenů) *Za mnou* (řekl jí a pak vyrazil k jihu, máchl křídly a vyletěl k mrakům, aby se v nich skryl, na Kartis nečekal, věřil, že jej dovede sledovat velmi zdatně)

Kartis: (kývla a oblízla se když jí Ärneus poslal obraz stáda. Když se jí ztratil v mracích letěla spříma za ním. Svůj dlouhý krk natáhla vzpřímeně dopředu a hbitě mávla křídly. následovala ho. Když ho dohnala otřela se o něho v mysli a ztratila se v mracích. vyletěla až nad ně. Slunce tam zářilo jasně. Kart dýchala čerstvý vzduch a nasávala přímé teplo) *kudy teď* (zeptala se když ji Ärneus dohnal)

Zaradyn: Když dojedl zajíce olízl si zoubky, ale i tak je měl stále od krve. Mysl napojil na svou druhou-duši a nakonec se vydal pryč z lesa. Blížil se trávou k dívkám, které leželi u ohniště. Byli vidět jen žluté oči, které sledovali svůj cíl. Tak se doplížil až k Sitiris a Arch. Když už byl u nich zavrtěl hravě ocáskem a skočil na jednu z dívek. Tedy přesněji na Sit. Vycenil zoubky, které stále byli od krve a přivřel očka. Chtěl si hrát.

Sitiris: ( slunce už bylo vysoko na obloze a Sit otevřela oči. Všimla si že Ärneus není u Arach a ani Kartis necítila u sebe. POmyslela si že se vydali na Lov a zůstala dál ležet. Uslyšela za sebou chrastit trávu. Nevěděla co to je ale spíš si to domyslela, když v tom na ní skočil Zaradyn. Sit se lekla ale chytla Zaradyna a převalila se s ním na záda) " Zare" (vyjekla) " Co blázníš" (zasmála se a uviděla jeho tlamičku od krve) " no fuj. mohl jsi se alespon umýt" (ušklíbla se a podrbala ho na hlavě) " kde je Lai?" (sedla si a pohladila ho. Rozhlížela se kolem sebe a podívala se i na spící Arach)

Zaradyn: *Ulovil jsem zajíce!* Řekl dívce radostně a vycenil více zoubky a nakonec poslal Sit obraz jak chytal zajíce a jak ho nakonec zakousl. Přitom dále radostně vrtěl ocáskem. *Ono to nešlo,* odpověděl jí a znovu si mlsně olízl zoubky jazýčkem, ale i tak tam dále zůstávala krev. *Sedí tam na kraji lesa.* Odpověděl jí a seskočil ze Sitiris a začal zvesela o kolo ní běhat.

Laivindil: Sledoval Zaradyna a Sit. Musel se usmát když Predátor skočil na dívku. Maličký mu celou dobu posílal šťastné pocity, a proto se Hnědovlasý rozhodl, že zůstane sedět na kraji lesa odkud je sledoval. Když viděl jak Zelený běhal o kolo dívky zakroutil hlavou a usmál se. Pak vstal a rozešel se k nim.

Ärneus: *Prostě leť a důvěřuj mi, dovedu tě tam*(řekl jí a máchnul křídly, trochu oskočil ve vzduchu, jak se zde změnil tlak a teplota v zduchu. Pak už zase letěl klidně) *Jsme tu* (řekl jí nakonec a vevduchu se zarazil, máchal křídly, ale zůstával na místě. Klesnul lehce pod mraky, odkud již byl výhled na stádo, které pse páslo a pilo nedaleko jezera) *Ideální čas* (řekl)

Arachmyd: (probudila se krátce potom co na Sit vyskočil Zaradyn, opřela se o lokty a trochu sebou trhla, dkyž se myslí chtěla spojit s Ärneusem, ale ten byl pryč. Rozhlédla se, i Kart byla pryč, to ji uklidnilo, asi jsou pryč někde spolu, posadila se a začala si protahovat přeleženou ruku)

Sitiris: ( otáčela se za Zarem a obrázku jak loví zajíce se raději vyhla. Pak se podívala na Kraj lesa a uviděla Laie. SMutně se usmála a začala si hrát se Zarem) " Dobré ráno Arach" (usmála se na ni) " jak se ti spalo?myslím že Kart s Ärnem si vyletěli na snídani" ( uchechtla se a podržela zara chvíli u země a držela ho věděla že se mu to nebude líbit ale dělala to naschvál v rámci hry. Lai mezitim šel směrem k nim Sit se na něho ani nepodívala. nemohla..nešlo to)

Kartis: *já ti důvěřuji* (usmála se svým dračím úsměvem.zarazila se když Ärneus řekl že jsou na místě. Zmizel mezi mraky. Kart se trochu lekla a proto se rychle ponořila do mraků a vyletěla pod nimi. zastavila se ve zduchu a uviděla hojné stádo jelenů) * nádhera* (řekla a pohlédla na Ärneuse. mlsně se oblízla) * jdeme na lov* (sykla a spustila se střemhlav dolů)

Vzduchem vál slabí vánek a do uší černovlasé zoe nesl zprávu že v dračím chrámu se tajemství skrývá a její srdce po jejím příchodu něco uvítá. Jen hlásek však promluvil do jejích uší * Pojď ke mně..Zoe...Pojď za mnou* hlásek se linul mnoho mil. Byl tichý ale ne natolik aby se k ní nedonesl. V dračím chrámu se totiž začalo opět pohybovat další vejce.

Zoe: Je to tu šílené.Respektive Calime je šílená.Šílí už jen z přítomnosti něčeho hadího a teď když to po ní ještě skočilo tak začne vřeštět ještě víc. Zoe zaječí a rychle začne skákat ke straně aby se vyhnula tomu drakovi co jí chce sežrat její maličkou lemuří opičku. Okamžitě začne kontrolovat sebe a pak i Calime jestli jim nic není.Ten přerostlej hadí ještěrák jí opravdu naštval. Zoe je zaměřená na upravování svého vzhledu když zaslechne ten hlásek.Začne se rozhlížet kolem ale není si jistá kdo to řekl,ale ví odkud se ten hlásek ozval.Sice jí nejde do hlavy jak se tne hlásek mohl dostat z dračího chrámu až sem, ale tady není snad nic normálního, tak proč by tohle mělo být normální. Bez jakýchkoliv okolků najde svého koně a na toho nasedne.Podívá se na toho přerostlího haďáka a vyplázne na něj dětinsky jazyk.Pak už jen nohami pobídne koně k cestě a ten poslušně vyrazí.

mimo hru // Zoe už je nový den přes týden // =D Zar už tam dávno není je zhruba odpoledne dalšího dnu ;-) =D

mimo hru// já vim ale já nějak potřebovala zahrát ten odchod protože se mi pak na jinejch RPG stává že postavu někde zapomenu

Zaradyn: Když se Arachmyd probudila, Zar jí zvesela pozdravil, ale potom co ho něčí ruka ukotvila k zemi začal sebou házet, máchat ocasem a všem v okolí posílat rozčílené pocity a i mírně vystrašené i když věděl, že ho drží Sitiris. Pokusil se jí dokonce i několikrát kousnout, aby ho Hnědovláska pustila. Nakonec se přestal ohánět a upřel na dívku svá smutná očiska, doufajíc, že ho dívka pustí.

Laivindil: Pomalou chůzí došel až k dívkám a jeho druhé-rozčílené-duši a přitom se musel usmát když viděl jak Sitiris držela Predátora u zemi. *No tak přestaň vždyťti nic neudělá.* Promluvil k Malému a pousmál se. "Zdravím," pronesl k Arch a Sit na pozdrav.