Tábor

(Trochu se lekne, ale kromě malého cuknutí sebou neudělá nic. Pousměje se a podrbá ho na čumáku, zatímco stále sedí a kouká kolem.) I tobě. Až se tvoje paní probudí, můžeš jí přismahnout tady tohle. (Veme do ruky a ukáže mu z kůže stažené zvířátka, co ulovila.) Já je ještě nechtěla péct, jelikož nevím kdy bude jíst. (Když to dopoví, položí se na záda a znuděně sleduje oblohu.)

Electra: (Ráno se probudí, ale když zjistí, že Arrgan ještě spí, rozhodne se ležet. Proto raději vyhledá myslí Kart.) *Kart? Přemýšlela jsem a... Nemyslím si že nejsme s Vlčkem tým. Mám ho ráda, on mě a co cítím cítí i on.* (Pronese. Opravdu o tom přemýšlela a došla k závěru, že jsou dvojice.)

Arrgan: (Probudí se o chvíli později než Electra. Pohladí jí po noze a pak vstane.) "Dobré ráno" (Pronese a vydá se hledat Reu.)

Rea: Konečně spatřila svého milého. Navzdory včerejším událostem se na něj musela usmát, byla ráda že jej vidí, a pokud jí to dovolil jej také hned objala. "Dobré ráno," řekla. "Ohledně včerejška... je vše vpořádku?" zeptala se opatrně a zároveň starostlivě.

Kartis: (stále čekala než se malí zaradyn probudí ale po chvilce to vzdala. Když se zvedla a chtěla odletět v hlavě jí zahučela elektra. Kart se usmála a musela ji poopravit jelikož elektra ji šptně pochopila)*Elektro..to je účelné proppojení mezi jezdcem a jeho drakem. To že vše cítíte navzájem. Vlček však necítí tvůj zármutek,ani tvou žárlivost na reu. S vlčkem jste tým ale musíte spolu mluvit a věnovat se sobě navzájem* (Kart už to nevydržela) * Ted mě prosím omluv...musím jít na lov..nebo tu zemřu hlady* (řekla a pomalu se vznesla aby nevzbudila zbytek tábora a zamířila si to k lesu)

Almer: *zasměje se "To není moc dobrý nápad, nejí zvířata." protočí oči "A přitom jsou tak dobrý!" zavrtí hlavou a slupne to za ní. "Ale já děkuju, máš dnes něco v plánu?"*

Tombak Bällas

Couvnul ještě dalších pět kroků před drakem, na čele mu vyrazil pot a ve spáncích cítil pronikavou bolest. V tom přišel někdo další Tombak nevěděl co se to děje dělalo se mu zle. Kvetha i vám odpověděl a lehce se uklonil. Cože? Cole ? reagoval na pozdrav nově příchozí, podíval se na něj a něco mumlal. * to nemůže být on * zamyslel se.

Cole

Otočil se na Sitiris. "Kvetha.." Pousmál se. "Ne, vůbec nerušíš, zrovna tady tomu pánovi hledám najít jeho bratra.." Ukázal na Tombaka. "Ano, Cole.. tak se jmenuji..? Tak co tedy udělal tvůj bratr..?" Zeptal se a trošku podezřele se na něj podíval.

Monëfa

Otevřela svoje velký oko a pohlédla na Tombaka.

Tombak Bällas

"Je hledán pro vraždu farmářovic syna, kterého násilně zabil a poté uprchl a skrývá se před zákonem" Rychle odříkal tyto slova a vyrazil k němu došel až na tva metry k němu. "Jmenuji se Tombak Bällas" řekl s důrazem na příjmení a díval se Coleovi přímo do očí s potlačovanou zlobou.

Cole

Vstal a pohlédl mu přímo do očí. "Dobrá, tady ho máš.." Dal ruce od těla. "Přiveď ho před ten tvůj zákon a zesměšni zbytek rodiny, že bráníš nějakýho ubožáka co zabil mého jediného bratra..!" Odplivnul si vedle něj. Slovo jediného dost zdůraznil. "Ukaž se.." Čelem narazil do jeho čela, trošku ho chtěl vyprudit aby dokázal co v něm je.

Tombak Bällas

Znovu couvnul, protože se trochu bál, něchtěl to dát najevo, ale i přes to jak je větší se ho nesmírně bál. "Pokud ti zbyla trocha cti, půjdeš sám". pak se také pevně rozkročil jako by očekával úder.

Cole

Znovu se usmál. "Chtěl bys mě zabít za to, že jsem pomstil smrt mého bratra? opravdu?" Mlátit ho nechtěl, ale nikam jít taky ne. "Má odpověď zní ne, nikam opravdu nepůjdu." Sedne si zpátky na kořen. "Takže můžeš asi zase jít a řekni jim že se tam už nikdy nevrátím.." Mávl rukou a pohladil Monëfu po hlavě.

Sitiris: (kousla se do rtu. Trochu nechápala co se tam děje ale pochopila že řekla to co neměla..když se ty dva začali pošťuchovat bylo jasné že Cole je odhodlán mu jednu vrazit ale ten druhý zase couvl. Sit už chtěla zasáhnout ale Cole se pak uklidnil. Když ten kluk řekl své jméno Sit spadla čelist) " Tombak?" (vyhekla na hlas a nechápavě se podívala na Coleho) " tvůj bratr?" (těkala očima mezi ním a tím cizincem) " co se tu děje?Cole?" (šla k němu trochu blíž)

Nejí zvířata? Nejí zvířata?! (Zasměje se) Z těch knih se jí asi zcvoknul mozek. (Zavtipkuje a posadí se, aby na Almera viděla.) V plánu nemám dlouho už nic od té doby co jsem zpět v Táboře. Všechny mise, úkoly a dobrodružství se mi vyhýbají obloukem. (Zašklebí se a protáhne se) Vlastně jsem se vrátila protože mi to všechno chybělo. Nudnej život dokáže člověka pěkně vydeptat a vytvoří ti takovej chaos v hlavě, že bys radši i proti dvaceti banditům sám běžel než abys každej den posedával doma.. (Vzdychne) Takže ne, nemám. Co ty a Joya?

Cole

Opět se zasmál. "Ne, nejni to můj bratr..chce mě odvést za to že jsem jako mladý pomstil vraždu mého bratra... takže to nejni můj bratr..!" Trošku zvýší hlas a už né tolik klidný pohlédne na Tombaka. "Takže moje odpověď zní NE, nikam s tebou nejdu..!" Zařval už směrem k Tombakovi. Měl takovou chuť do něčeho bouchnout.
Nakonec pohlédl do země a usadil se. "Jestli neodejde, tak ho zabiju.." Řekl takovým polohlasem.

Tombak Bällas

"Ty si snad myslíš, že jsi byl v právu ?! chápu bolest, ze ztráty našeho bratra, ale co jsi udělal ty to samé, víš jak se musela cítit ta farmářovic rodina?!" Začal doslova křičet na což nebyl zvyklý a zrudnul pak, ale zase pohlédl na obří dračí hlavu a ustoupil. " Nikam tě odvádět nebudu, přišel jsem ti jen říct, že jsi vrah a opustil jsi nás, nechal si nás na holičkách a nechal si na nás stín vrahovi rodiny" řval a už si vůbec nebral servítky což nebylo zvykem.

Sitiris: (opět nechápala co se děje.. sklonila se ke Colemu a chytla ho za ruku. Když viděla jak se rozčílil stiskla ji. Po té se otočila na Tombaka a vstala) " Jak můžeš osočovat svého bratra.. jak můžem se zastávat cizích. Jak můžeš? je to nepochopitelné. Farmářův syn byl vrah a zabil ti bratra. tak se vzpamatuj. Být tebou tak odsud táhnu" (řekla a opět se postavila za Coleho. Cítila jak to v něm vře. Nechtěla se do toho motat ale už to též nevydržela) " nejsi tu vítaný s tímto přístupem. Cole je dračí jezdce a my všichni stojíme za ním at je co je..at je jeho minulost jaká je. Ted je tady a ted a jestli ho chceš..tak musíš nejprve přezemne" (tím ukončila svou řeč a opět stiskla colemu ruku)

Cole

Vstal a též začal řvát. "Našeho bratra..?! Našeho..?! Tvůj bratr to rozhodně nebyl, ani já nejsem tvůj bratr..! Farmářova rodina..?! Jeho rodina má krvavé ruce za vraždu mého bratra! Já pouze pomstil jeho smrt, aby měla jeho i moje duše pokoj..!" Začli mu lehce vlhnout oči když myslel na minulost. Připomínalo mu to smrt jeho otce a bratra. A potom jezdkyně kterou tak miloval. Otočil se, zařval a plnou silou udeřil do stromu za ním, ten slušně polámal, ale sám si přitom zlomil zápěstí a roztrhal kůži na kloubech. "Myslíš že pro mě to nebylo těžký odejít? Nechat tam sestru a tebe? Měl jsem tě rád víš ty to? Miloval jsem tě, ale když tě vidím teď.. lituju že jsem tam nebyl a nenaučil tě aspoň trochu co ej to vychování a taky co znamená RODINA..!" Začal řvát směrem k němu, po tváři mu sjela slza.

Joya: (mezitim se probudí a po čyřech se doplazí k těm dvěma) Dobré ráno... (zabrblá rozespale a mne si oči) Měli jsme dneska naplánoáno, že se vydáme na dloouhou cestu na Západ přes Temný les na Nretuulm. Ještě nikdy jsme na Západě Liokke nebyli, víš? Byla jsi tam někdy? (usměje se na Hai)

Almer: ("Spíš dobré dopoledne, ospalče" postaví se a protáhne, čímž přiohne pár větví okolních stromů, další slova směřuje pouze Joye: "Proč jí neřekneš, že chceš do Bet-Ulmiew za tim mnichem, kvůli tamté věci?")

Joya: (přísně se na Almera podívá "Víš, že detaily, si máme nechávat pro sebe a kdybych řekla, že je to pracovní, tak usne nudou ještě než tu větu dokončim!")

Sitiris: (vylekala se když Cole vyjel a uskočila když Cole udeřil strom. Přeběhla před něj vzala mu obličej do rukou a namířila si jeho oči ke svým) " Cole klid" (snažila se aby se soustředil na ní) " Klíd prosím to bude dobrý dívej se na mě" ( utřela mu slzu a dále mu držela obličej) " uklidni se...prosím " (pak vzala jeho ruku a něco si zamumlala a přejela přes ruku. ta zazářila a opět byla zdravá. Po té se otočila na Tombaka.) " odejdi " ( o naznačila mu to i očima)

Tombak Bällas

"Ty mě chceš učit co to je vychování a rodina? Ty kdo jsi utekl a nechal to na mě?" Nyní už mluvil klidně a pomalu, ale mělce dýchal a hodně mrkal. té ženy si vůbec nevšímal, ani v nejmenším jen divným vychýlením krku mluvil jaksi za ní.
"Nepřišel jsem abych se ti pokusil ublížit, jenom jsem chtěl aby sis uvědomil kolik problémů jsi způsobil a jak moc si nám to stížil" Pak se otočil na patě, ale nedotočil se evidentně čekal na odpověď nebo na útok.

Cole

Pohlédl do země a vydechoval. "Takže bys raději žil a nepomstil smrt bratra? Prostě bys to nechal být..?" Poářd koukal do země, věděl že kdyby se na něj podíval tak mu jednu vrazí. Lehce mrknul po Sitiris, potom kouknul zase na zem. Nemohl se jí kouknout do očí.

Monëfa

Už se nevydržela jen koukat na toho Tyčkaře. Vůbec se jí nelíbil. Vstala, zavrčela a do vzduchu vypustila plamen. Drápy zaryla hluboko do země, stála naproti Tombakovi a zírala na něj. Začla na Tombaka silně útočit myslí, chtěla vědět co skrývá a sama mu chtěla lecos vysvětlit.

sitiris: (snažila se dostat do Coleho zorného pole. Její oči uplně zmodrali. To se stávalo vždy když byla smutná) " Cole" (řekla polohlasem a pohladila ho po tváři)"nech to být ...prosím" (viděla že mu to ubližuje a nemohla to snést. v tom Sit začal zářit Sitakart. Sitiris pustila Coleho a pohlédla na meč* Kartis jsi v pořádku??* (snažila se spojiit se svou dračící)

Kartis: *jsem na lovu. Jsem v pořádku něco se děje? (řekla a dál si pochutnávala na jelenovi)

Sitiris: * Sitakart září* (řekla a dá ho zkoumala)

Kartis: (rozhlédla se a chvilku poslouchala) *

Sitiris: (zvedla hlavu a podívala se na Coleho s vyděšeným a přece rázným pohledem) " máme návštěvu" (řekla a začala se rozhlížet kolem) *Monëfo..neslyšíš nebo necítíš něco??* ( chtěla se ujistit jeikož Sitakart nezářil jen tak)

(Pousměje se na Joyu, která právě vstala, a přikývne jí na pozdrav dobrého rána. Jakmile začne mluvit o jejich programu, nemusí to ani dopovědět aby se Hai rozšířily zorničky. Zbystří a v očích se jí zaleskne naděje) To vážně? To zní dost zajímavě, já vlastně nikdy.. no já.. ne, nebyla sem nikdy vlastně nikde kromě Linnielu a Táboru, Liokkë vlastně skoro neznám. (Uchechtne se) Tak to bych se moc ráda přidala, zdá se že tady mě v okolní době nikdo vyhledávat nebude (Dětská nadšenost z představy dobrodružství lehce vyprchá. Rozhlíží se kolem mezitímco to říká.) Ale když nad tím tak přemýšlím, není to trochu nebezpečné? (Lehce zvážní, jelikož o Nretuulmu hodně slýchala v krčmě, do které často chodívala za společností, když bývala ještě v Anlandienu.) Teda ne, že by mi to vadilo. (Dodá sebejistě a vrhne na oba takový přesvědčující pohled.)

Zaradyn: Dráček se už nějakou dobu převaloval. Spát v přírodě bylo něco úplně jiného než v rušném městě. Zvláště když všude byli draci. Ještě chvíli se díval za Kartis, která odletěla směrem k lesům. Když mu zmizela z očí, vstal a protáhl se. Poté se rozhlédl a vydal se k Sit a dvou mužům. Jednoho z nich znal, tedy spíše jeho dračici, která se objevila hned na to. *Co se tady děje?* Prohodil k Jezdcovi, muži u kterého teď byla Veliká a i Sit u které se posadil. Několikrát mávl ocáskem ze strany na stranu přičemž hadí hlavu natočil tak, aby viděl na všechny čtyři.

Laivindil: Když se Zar odlepil od lepil od jeho boku, otevřel oči a sledoval ho kam má namířeno. Ještě chvíli ležel a poté také vstal. Namířil si to za Predátorem. "Dobré ráno," prohodil Hnědovlasý směrem k lidem a dračici u kterých Zaradyn seděl.

Cole

Přišlo to právě vhod. Potřeboval se vybít a tohle byla dobrá příležitost. Poodešel trošku od Sitiris, ani nic neřekl a vytasil svůj černý meč, přitom ho dvakrát obtočil kolem ruky, aby to vypadalo aspoň trochu cool. ( )

Monëfa

Přestala vrčet a raději začla trošku vnímat okolí. Nemohla si to odpustit a kývla hlavou na pozdrav nově příchozím, tím myslela Háďátko a Zlodějíčka. Poté pohlédla na Sit. "Něco se blíží a nevoní to zrovna lákavě.." Po tom co to dořekla se trošku zamračila.

Cole

Pohlédl na nově příchozí. "Kvetha.." Nepravil zrovna radostně. Pohlédl na Monëfu. "Hlídej Tombaka, nedovol nikoho aby mu ublížil, jestli má zemřít, udělám to potom sám..." Poté opět kouknul kolem sebe. Zatím nic neslyšel, ani nic neviděl. "Sitiris, jak daleko musí být nepřítel aby tvůj meč začal zářit?" pohlédl na ní.