Tábor

Rea: Ifritka pokývala hlavou k Vii, že rozumí, ale pak si všimla, že se na scéně objevil někdo další. Kdesi v pozadí byl Andëmon, pravděpodobně i se svou jezdkyní, nicméně pro Reu byl teď důležitý někdo jiný. "Gane... kvetha," řekla vlídně, a pak sledovala, co dělá, nebo spíše co se pokouší dělat, a pomezito se snažila vnímat řeč Sitiris. "Jen se domníváme, že to je klíčem k Helwyrově moci.. ale ať už je to tak nebo jinak, měli bychom zjistit víc," podotkla ještě. Pak se Gan ocitl najednou přímo před ní a započal svou rozrušenou řeč. Rea mlčela, neboť vycítila Ganův úmysl a čekala, až sám zjistí, že se tu fyzicky vlastně nenachází. Navíc byla sama dost nesvá, když věděla, že jeho prsty jí projdou stejně tak jako vzduchem. Zatvářila se omluvně. "Promiň, nebyl jsi tu, abych ti to řekla. Odletěly jsme narychlo.."

Arrrgan: (Stále zmaten, ale ne již tolik se lehce uměle usměje.) "Eh jo... Víš... Musel jsem dlouho přemýšlet. Jen myšlenka na tebe mne trýzní... Nemůžu bez tebe být, jenže... Taky... Nechci ti ublížit. No, až se uvidíme pevně, snad si budeme moci lépe promluvit. Akorát mě děsí že si hrajete s magií. Mě vždycky učili že je zlá a ubližuje. To je pravda. Mám tě moc rád... Jo... Nechcete pomoct?" (Optá se s hlavou lehce nakloněnou a s očima zářícíma touhou po dobrodružství.)

Sitiris: "kvetha Gane" ( pozdravila přicházejícího Gana a potajmu mlčela. věděla že se do toho nemá plést. Když ovšem gan zjistil že se Rei nemůže dotknout zasáhla) " gane... tohle není věc pro tebe a neboj Rea je v bezpečí" (řekla omluvně a potom zavřela oči a opět se s reou ocitly v Anladienské knihovně)

** projekční přesun rei a Sit zpět do anladienu**

Hai: (V mžiku vstane a promění se na člověka v momentě, co Rea a Sit zmizí. Na cestě k Vie a Arrganovi se rukou očistí od trávy) Kvetha (Matně pronese k těm dvěma a přejede po nich pohledem) S dovolením, jak to neslušní lidé dělávají, jsem odposlechla kousek vašeho rozhovoru, říkali jste.. Ruff? (Rovnou se napráská)

And: (Cítí ve spánku Haininu dobrodružnost proudící tělem, takže to probudí i jeho. Rozespale se protáhne, až skoro ocasem shodí balvan. Pak se pomalu posadí a upřeně se z dálky dívá na Hai takovým podezřívavým pohledem.)

Via: ,,Velice ráda se k vám připojím, aspoň bude trochu zábavy a třeba přijdeme na něco velmi důležitého. Jistě, Arachmyd by možná pomohla více než já, ale také bohužel netuším kde se nachází." Po příchodu Gana se mlčky dívá na ty dva a když pronese, že je magie zlá, ihned se ohradí že nic takového není pravda, jen ji musí být dobře používána ať k dobrým či zlým účelům. ,,Bude opravdu lepší když zůstaneš tady a necháš to na nás. Dobře holky, počkám tady a potom společně vyrazíme."
Po tom co obě dívky zmizí, objeví se Hai s dotazem jestli se mluvilo o Ruff. ,,Ano, mluvily jsme o Ruff"

Rea: ifritka jen kroutila hlavou nad Ganovými slovy - nevěděla co na to říci, neboť sama byla momentálně dost zmatená. "Uvidíme s..." poslední slovo nedoznělo, když se obraz Rey ztratil stejně jako její hlas.

Mimo: nevím jak to vidíte, ale přešoupla bych to už na další den, cesta z Anladienu přece netrvá pět minut od zítra vyhlásím nový den (trochu netradiční v pátek, ale tenhle herní den se táhne už moc dlouho)

Arrgan: (Posmutněle se dívá na místo, kde ještě před chvílí stála Rea co nebyla Rea.) "Proč všichni říkáte, že to není pro mě? Vadí snad že jsem muž? Nebo že neumím kouzlit?" (Řekne lehce smutně, ale také naštvaně.) "Co kdyby... CO kdyby vás napadli? Já jsem přírodní odpuzovač náhodných armád..."

Via: Trochu smířlivě se na něj podívá ,,To, že jsi muž nám nevadí. To, že neumíš kouzlit je ale v tomhle případě troufám si říci holá sebevražda. Nevíme s čím se setkáme a čemu budeme čelit, tudíž je magie velmi důležitá."
Sedne si k ohni a začne podřimovat...

------
Ok, tak začneme další den

Hai: (Nestačí ani nic říct na Viino přikývnutí ohledně Ruff a hned jí nadšenost z očí veme její další věta.) Sebevražda? Někdy je na situaci třeba jen ostří čepele (Dodá docela vyhecovaným hlasem a upře na Viu oči, mezitímco si Via sedá k ohni.) Nikdy jsem s Ruff nemluvila (povzdychne a podívá se na Andëmona, který se na ní z po vzdálí dívá také. Pak k němu přijde, posadí se a opře se zády o jeho bok.)

Hai, ty jsi se zamotala v čase :-D

Arrgan: (Druhého dne, poté co si šel lehnout do lesa, jelikož potřeboval mít čistou hlavu, vyšel s úsměvem na tváři ven. Došel až ke stanu, kde vyndal mísu, čutoru s vodou, holící nástroje, nejlepší košili a kalhoty co má a stříbrnomodrý opasek. Oholí se a obleče. Poté s broukáním dojde k ohništi, kde si s tenkám malým nožem a kusem dřeva sedne. Ze dřeva se očividně snaží něco vyřezat.)

** přesun z Anladienu**

po pár hodinách....

Kartis: (zakroužila nad táborem jak to měla ve zvyku a vybrala si nejlepší místo pro přistání. Nijak holky nešetřila a přistála jak kámen do vody. Země se trochu otřásla a prach se vznesl do výšky. Když se trochu usadil. Kart odfrkla trochu kouře a zaklepala hlavou) *Vystupovat dámy.. bolí mě z vás krk* (řekla otrveně a zaklepala sebou aby naznačila vážnost situace)

Sitiris: ( věděla co od Kartis čekat a tak se připravila ale nebyla si jistá jestli Rea věděla co jí čeká. Proto se otočila a raději se ujistila že Rea žije. Po přistání Sit přistála a poplácala Kart. Ta se sehnula a Sit jí pohladila a políbila nad tlamu) " děkuji ti" (usmála se a čekala až Rea sleze. Po té sundala Kart sedlo a opřela ho o strom) *vydechni si máme před sebou dlouhý den* (řekla kart a Zamířila k Vie,Ganovi a Hai) " kvetha... je milé vás vidět v mém těle" (dodala s úsměvem. Po té se podívala na Gana a jeho ztrápený výraz) " co se děje Gane? vyvedla tě z míry naše projekce?" (ušklíbla se a podívala se na Viu. Přitom si rozpustila své mahagonové vlasy které se jí zpustili do půlky zad. Nasadila si kápi) " Půjdeš s námi do chrámu? " (sedla si k ní a vytáhla šunku s pečivem a čutoru s vínem. Položila to před ostatní a očima naznačila ať si nabídnou)

<< přesun z Anladienu

Dabaran: Vytrvale letěl za Kartis a všemi silami se snažil nebýt pozadu. Přesto do Tábora dorazil o pár minut později. Přistál na prostranství před táborem a hned se vydal k vodě, aby se pořádně napil.

Rea: Když přišlo na přistání, zděšeně vyjekla při rychlosti, s jakou Kartis narazila na zem. Prach, který se zvedl ze země se jí dostal do očí a přinutil ji kašlat. A tak se Rea mohla chvíli zdát dezorientovaná, nicméně rychle pochopila, že je na čase aby seskočila na zem a ulevila tak Kartis. Nezapomněla jí poděkovat. Potom v mysli pochválila Daba a pomalým krokem se vydala k ohni, kde byl její milý.


mimo: mám pocit že více lidí se tu ztrácí v čase.. Sit, že byli předešlý den všichni tři u sebe neznamená, že tak stáli celou noc a jsou na stejném místě i ráno

Via: Probudí ji dunivé přistání Kartis, takže si protře oči a zvedne hlavu. Počká, až holky přijdou k ní a poté se zvedne a protáhne. ,,Kvetha, trošku ho mrzí, že jsem mu zakázala jet s námi, ale je to pro jeho osobní dobro. Pokud se ovšem přidá, je to na jeho vlastní nebezpečí... Ano, pojedu s vámi velmi ráda."

Thëo: Ukáže se v táboře stejně nepozorovaně jako z něj zmizel. Je pořádně nažraný a odpočinutý.

Arrgan: (Uřpřeně a naštvaně se podívá po Vie.) "Promiň, připadá mi to jako diskriminace válečníků. Já jsem postrach všech tvorů krom draka a ty mi něco zakazuješ. Pokud jde o to, že neumím kouzlit... Fajn." (Poté vydá ze sebe zvuk, jako naštvaný vlk. Proto se raději prudce zvedne a poodejde od ostatních. Zády se se založenými rukami opře se o nohu Electry, která leží kousek od ohně a s nezájmem o okoloí si jazykem čistí tlapu od krve.) "Mám jen strach o Reu..." (Zašeptá si pro sebe a kysele se usměje, když se Electra zasměje dračím způsobem.)

Electra: (Zachytí mysl Rey i Daba, ale nechá je být, protože se jemně musí postarat o svého Vlčka.) *To je normální... Není ale malá a má u sebe mocného a velkého Draka. Ale pokud chceš, můžeme jet s nimi, kdo řekl že když ty jsi nekňuba bez kouzel že JÁ nic také neumím? Není toho moc ale...* (Poté se obrátí na přítomné u ohně.) *Vadilo by kdybych se k vaší výpravě vydala s Arrganem? Upřímně, kdo řekl že ani já jsem neznalá magie?* (Poté si odfrkne a provokativně nechá okolo sebe pulzovat elektřinu, ale tak, aby nezasáhla Vlčka.)

btw: předpokládala jsem že tam zůstanou když se tam rozešli :D:D a via psala že si ustlala

Sitiris: (nechápavě se koukala na Gana pak na Viu potom i na Electru) " co se to tu děje?" ( vážně nechápala co se tu děje a najednou ji to bliklo. Gan se asi chtěl přidat ale jelikož není kouzelník Via mu to nedovolila. Chvilku přemýšlela a potom se zvedla a řekla) " Počkej Gane a Electro... nikdo neřekl že se nemůžeš přidat,Via to myslela vůči tvému bezpečí,ale jde o to že potřebuješ ovládat magii aby jsi se mohl zapojit úplně a mohl nám pomoci tak jako Via. Vím že chceš jít kvůli Ree a proto ti já ani Via nemůžeme a nechceme bránit" ( usmála se a byla ráda že ji napadlo to to) " Jistě Electřina pomoc nám bude přínosem a tvůj doprovod bude neocenitelný" (šla pomalu k němu ale zastavila se s rozumným odstupem od Electry.Věděla že je tak trochu nevyspitatelná)" Můžeš nám krýt záda při práci. Budu ti za to velmi vděčná a nebudeme se alespoň bát nemilého překvapení" (mrkla na něho a potom se ohlédla na Reu a Viu) " co na to říkáte děvčata?..souhlasíte aby nám Gan s Electrou dělali doprovod?" ( postavila se a chytila se za opasek se kde se houpal Sitakart)

Kartis: (protáhla se když rea seskočila a ocasem ji nenápadně z boku jistila) * není zač Reo.. a omlouvám se za to nepříjemné přistání*

mimo: nemůžu za to že Andëmon spal a BUM je večer.. docela chvilku se tu nehrálo.

druhý den:
Hai : (V noci spala v lese, ráno v něm ulovila snídani a nyní se z něj vrací. Již na okraji Tábora vidí zase skupinku jezdců plánujících akci na dračího vraha. Dojde k Andëmonovi, který stále nehybně a tiše leží u ohně a sleduje je. Ani jeden z nich nepronese ani slovo, ani myšlenku. Jezdkyně si přisedne a z brašny vytáhne menší knížku v kožené vazbě, ve které se začne přehrabovat, mezitímco nenápadně opět odposlouchává Sitiris a spol.)

Via: Trochu dotčeně pohodí hlavou. Je zvyklá, že co řekne, to platí. ,,Ano, myslím to pouze pro tvé bezpečí, jak už řekla Sitiris. Pokud se ovšem opravdu chceš přidat, nemám právo tě tu držet, i když bych mohla. Ovšem můžeš být rád, že už kouzla nevyužívám tak hojně jako dříve. Ovšem, pořád jsem v nich dobrá." dodá smířlivě a obrátí se na Sit. ,,Krytí zad se vždycky hodí, i když se jedná jen o urgaly. Pořád se musíš hlídat kdy ti nějaký zmetek neskočí zezadu po krku."

Arrgan: (Znovu zavrčí. Nelíbí se mu, když mu někdo říká, co má dělat, protože je rád svobodný. o když svobodný až tak není, svazuje ho jeho divočejší část jeho já.) "Tak dík... Záda vám bude krýt ten nejlepší sekerník a bojovník co jste kdy viděli." (Poté se jemně zazubí.) "Mimochodem, Vio. Pokud jsi se snažila o výhružku, tak zcela neplatně, znám dračici a Jezdkyni, co by z tebe udělali kámen z času. Jejich magická moc je ohromná, takovou sem ještě neviděl. Jsou drobné, ale představují magické zjevení, alespoň pro mě. To byl taky důvod proč... Eh, chci říct... No nic, nech to plavat." (Pak se konečně podívá na všechny co došli. Z jeho lehce ztuhlého obličeje se stane láskyplný a něžný zjev. Rychlou chůzí dojde k Ree a, i když mu rozum říká ne, ji pevně sevře ve svém náručí a políbí ji na čelo.)

Rea: Sledovala rozhovor mezi Viou, Ganem a Sit. "Jistě, že jsem pro," špitla, než k ní Gan došel. Usmála se na něj a pak jej políbila. Rukou vyhledala tu jeho a pevně ji stiskla, jako kdyby chtěla dát najevo, že jí chyběl. "Na co tedy čekáme?" zeptala se všech. Stejně zatím měli namířeno jen k chrámu, kde nebezpečí nehrozilo... mezitím přemýšlela, o kom asi Gan mluvil? Viana byla jednou z nejstarších jezdkyní a vždy váženou autoritou... co ho přimělo tenhle fakt zpochybnit?

Via: Podívá se na Gana a začne se smát. ,,Vyhrožování? To není moje parketa, promiň..." Na chvíli se sice zamyslí koho tak může mít na mysli, protože ji napadá jen pár lidí jako Zilay, Ruff, Darkess, ale ani jednu z nich nepotkal.
,,Přesně tak, nemám tušení na co čekáme, jdeme..." řekne velitelsky a jde rovnou k Thëovi, který leží poblíž a čeká co se bude dít.

Thëo: Lehne si, aby na něj mohla Via vylézt. Podívá se na ni trošku vyčítavě, protože slyšel její rozhovor s Ganem, ale na druhou stranu chápe to, že je hrdá elfka a vždycky si stojí za svým. ,,Nepřehnala jsi to trochu?" řekne jí v mysli a když zahlédne její neústupný pohled, jen odfrkne a protáhne si křídla.

Arrgan: (Jen povytáhne jedno obočí, což si trénoval dva měsíce. Poté se obrátí na Reu.) "Má vyvolená, dovoluji si tě pozvat na hřbet mé dračice, Dab bude jistě unavený a..." (Poté si uvědomí, jak mluví. Jemně Archaicky.) "Eh, tedy... To je divné... Prostě, poletíš prosím se mnou? Ne že bych podceňoval sílu Daba, je to velká drak, ale letěl sem až z Anlandienu a tak si myslím, že by mu to prospělo." (Poté rychle odběhne pro Electřino sedlo, které jí s její spoluprací připevní. Taktéž si místo lehkého oblečení pro jistotu vezme hrudní plát z tvrzené kůže, rukavice, tvrdší kůži na holeně a pevné boty. Poté na sebe zase hodí staré oblečení a s Shadowem za pasem a dvojruční sekerou v jedné ruce dojde k Electře. Sekeru jen připne k sedlu.) "Vždy připraven a nerad cestuji nalehko, mohlo by i pršet." (Usměje se.)

Sitiris: (usmála se na Viu a kývla hlavou) " souhlasím..urgalové jsou nevyzpytatelní" (potom se otočila na Kart chtěla zkontrolovat jestli se někam nevypařila. Kart však stále ležela pod stromem. V tu chvíli uslyšela Gana a hned zbystřila. Jakmile Gan domluvil rozesmála se) " Gane ty asi nevíš co je Via zač že? neměl jsi tu čest....být tebou dám si pozor na to co říkám" ( koutkem oka sledovala Viu ale Gan najednou stichl a během okamžiku byl u Rei. Sit si povzdychla) " tak zas žádná legrace" (v duchu si nádavala za tu škodolibost ale a okolnosti jí nedovolil moc dumat nad ní samou. Jak byla tak zamyšlená sama nad sebou v hlavě se jí ozvala Kart)

Kartis: * nevšimla jsis že ostatní čekají jen na tebe?* ( a rovnou do ní trochu strčila ocasem aby se probrala)

Sitiris: ( jakoby probuzená ze sna rozhlédla se po ostatních) " oh..promiňte...zamyslela jsem se" (v mžiku seděla na Kartis) " Tak směr dračí chrám" (dala Kart znamení že můžou letět a už byly obě ve vzduchu a plnou rychlostí k chrámu který nebyl nikterak daleko)


**přesun dračí chrám***

Rea: "Ráda s tebou poletím na Electře," souhlasila ifritka a počkala, až Arrgan upevní sedlo, aby mohla nasednout. Byla připravená k odletu.

Dabaran: Spokojeně zamručel. *Poletím hned za vámi,* pronesl. To, že jeho jezdkyni neustále vozili jiní draci trochu drásalo jeho hrdost, ale na druhou stranu byl rád, že nemusí být tak moc namáhán a proto se zmohl jen na tiché zamručení.

Hai: (V knize se zastavila na stránce s velmi staře vypadající mapou. Nepohla žádnou částí těla, jen oči zvedla k partičce dobrodruhů plánující konat dobro a sledovala, jak Sit odlétá. Výraz v obličeji se jí změnil na trochu kyselý a pohodila pohledem po Andëmonovi.) Co my?

Andëmon: (Zamžourá a podívá se na ním koutkem oka) *My užíváme našeho klidu dokud můžeme* (Dodá, protáhne se a převalí se s tím, že znovu zavře oči.)

Via: Upevní Thëovi pořádně sedlo a vyhoupne se do něj. Chvíli jen tak čeká a když Sit odletěla, pobídla svého draka, aby se vydal také na cestu.

Thëo: Rozmáchne křídla, odrazí se a vyletí prudce vzhůru. Pak letí pomalu směr chrám.

>>> Chrám

mimo: Píšu krátce a pozdě, ale absolutně s ničím nestíhám...