Tábor

Dabaran: Ani dráčkova zvědavost nezaostávala; jak rudý uviděl skupinku u ohně, rozhodl se, že chce být ve středu dění a slétl k ohni, až se z proryvu větru zvedl popel z kraje ohniště. A aby toho nebylo málo, silně zařval, a to hned vedle Tarfira, aby oznámil svou přítomnost a všichni mohli obdivovat jeho zářivé ohnivě rudé šupiny. *Vyspal ses dobře?* zeptal se rudý nejmenšího přítomného muže a hned poté dodal: *Rád bych věděl něco víc o té poušti* a upřel na něj svá oranžová kukadla.

Laivindil: Mladý muž se zastavil na kraji tábora a rozhlídl se. Bylo to už velmi dlouho co zde byl naposledy. Poprvé zde byl když se seznámil s rudým dráčkem, Dabaranem, který ho sem dovedl. po druhé ho sem zavedla Sit se kterou už více jak týden nemluvil. Teď se, ale něco změnilo. I on patřil k dračím Jezdcům, kterých tady bylo velmi hodně. Sám nevěděl proč sem mířil, možná kvůli Zaradynovi, který se chtěl seznámit se svými dračími bratříčky a sestřičkami. Pomalými kroky si to namířil do středu tábora kde už byli i ostatní Jezdci a jejich draci.

Zaradyn: Zelený dráček šel celou cestu vedle své druhé-duše. Párkrát, ale vzlétl a chvíli letěl, protože ho nebavilo chodit pořád pěšky. Za ten týden co byli na cestách zas o něco povyrostl a zesílil. Teď Laiovi byl něco nad pás. Oba dva věděli, že Predátor za chvíli Hnědovlasého přeroste. Zaradyn vycenil zuby v dračím úsměvu. Poté se rozeběhl čímž předhonil svou druhou-duši a dříve než Lai se dostal k ohni.

(Sleduje Reina dráčka, který právě přiletěl, s velkým zájmem.) Je vážně povedený. (Pochválí ho Ree a chvíli ještě sleduje, jak se motá kolem nově příchozího muže oděného do písečných barev. Zůstává potichu. Za chvilku se ale k ohni přiřítí další malý dráček zelené barvy, tak chvíli upře svou pozornost na něj.) Kvetha dráčci (Pozdraví nakonec oba dva nově příchozí čtyřnohé létající tvory.)

Arrgan: (Podívá se na Tarfira.) "Eh, člověče, řekni své jméno a sedni si, místa je tu dost." (Poté se usměje, ale ihned své lehce zašpičatělé zuby schová. Poté se podívá na příchozího Laie a zelenou ještěrku. Nebo snad draka? Ano drak to je. Upozorní sám sebe. Poté se podívá na muže. Viděl ho někdy? Ach jo, zase ta paměť. Proč nejsou vlkodlaci sloňodraci? Měly bychom alespoň nějakou paměť. Proto raději jen pronese.) "Kvetha, člověče."

Electra: (Uvědomí si, že usnula u té mokré věci a tak raději vzlétne směrem k táboru. Když letí nad táborem, zahlédne nově příchozího draka-hada. Zařve mocně aby na sebe upozornila a poté mohutně dosedne a pomalu složí křídla. Vypne svou hruď aby bylo vidět že je mocnou dračicí. Poté v mysli pozdraví Reu, Arrgana a Daba, ostatní jí nejsou hodni jejího myšlení.)


///MMM///: Jinak to Rada - Tarf by se rád zeptal, kdy bude i on jezdcem. Ptám se za něj proto že je to trošku... No bojí se ptát i učitelů :-D

Rea: "Ano, to je," pousmála se na Hai. Potom vzhlédla, neboť slyšela něčí kroky. "Kvetha," pozdravila, když spatřila nové příchozí a překvapeně se rozhlížela, kolik jich bylo. Toho nejmenšího dráčka ještě neviděla; a musel být mladší, než Dabaran. "Gratuluji k drakovi, smím znát jméno nového dračího jezdce a jeho druhé duše?" zeptala se.

Dabaran: *Laivindile!* zvolal Dabaran v mysli a pocity, které do něj vložil značily radost z toho, že se člověk, kterého poznal, stál jezdcem. Poté dráček natáhnul krk k menšímu Zelenému a zkoumal jeho neobvyklou stavbu těla. *Jsem Dabaran,* představil se a šťouchnul do dráčka, snad aby zjistil, jak nový přírustek zareaguje. Byl tak zaujatý Zeleným, že se ani nepodíval na Electru, ačkoliv o její přítomnosti věděl dobře. A pro jistotu taky nevědomky položil ocas do kruhu kolem Tarfira, aby mu človíček náhodou neutekl.

Laivindil: Prošel o kolo Dabarana a brzy došel k ohni. "Kvetha," odvětil Hnědovlasý. Všechny si přitom prohlédl. Jednoho z nich si už pamatoval, ale pokud se mu představoval, jméno zapomněl. Najednou se ho někdo optal na jméno a na jméno jeho dráčka, a proto k té osobě otočil hlavu. "Děkuji. Jistě, mé jméno je Laivindil a můj hadí dráček se jmenuje Zaradyn. A vaše?" Představil sebe a i Predátora, který si zrovna prohlížel všechny přítomné. *Rád tě zas vidím Dabarane,* promluvil skrz mysli Laivindil přičemž se na Rudého podíval a usmál se na něj.

Zaradyn: Když dorazil k ohni, všechny přítomné si pečlivě prohlédl a poté se je pokusil i očuchat. Poté se rozhodl, že si prohlédne i Rudého draka, jenže najednou někdo velmi silně zařval a na zem se snesl drak. Tedy byla to nádherná modro-černá dračice což Zaradyna velmi zaujalo, a proto se místo k Rudému vydal k ní. Několikrát jí obešel do kola, aby si jí pořádně prohlédl jenže vypadalo to, že ho vůbec nevnímá, a proto se nakonec vydal k Rudému. *Já Zaradyn,* odpověděl Predátor Dabaranovi a vycenil zuby do dračího úsměvu. Když do něj Dabaran drcl čumáčkem, oplatil mu to což byla jistá výzva ke hře.

Rea: usmála se na Laie. "Já jsme Rea a můj drak se jmenuje Dabaran," představila sebe i Rudého. Dojedla králíka a zvědavě se podívala na Gana a v očích měla otázku, co dál?

Dabaran: Rudý měl v sobě stále dráčecí instinkty, takže se nechal Zaradynovou výzvou zlákat a provokativně klapl čelistmi vedle dráčkova hadího krku. Poté se přikrčil a čekal, až se na něj Zelený vrhne, přičemž divoce švihnul ocasem a trnem na konci zavadil o Tarfirovu košili. Ozvalo se trhnutí...


//mimo: jinak odpověď od Rady: až se rozhodně pro něj vyklubat drak třeba by mohl navštívit chrám za doprovodu Jezdce?

/mimo2: asi zas budem prodlužovat den jak to tak vidím no nevadí...

Laivndil: "Těší mě Reo a s Dabaranem už jsem tu čest měl," odpověděl mladík ifritce a obrátil se na Rudého a Predátora, který si spolu začínali hrát. Při tomto pohledu se musel usmát. Takhle šťastného ho ještě neviděl.

Zaradyn: Jeho větší-rudý-bratříček klapl čelistí vedle jeho hadího krku. Zaradyn vycenil zuby do dračího úsměvu, protože Dabaran jeho výzvu na hru přijal. Tedy alespoň tak to Predátor pojal. Přikrčil se stejně jako Rudý. A po chvíli skočil přičemž mířil na Dabaranova záda. Ocasem přitom švihl ze strany na stranu, ale naštěstí nikoho netrefil.

Cole

Pomalu kráčel táborem. Za těch spousty let co tu nebyl se příliš nezměnil. Prohrábl si vlasy a podíval se co se děje okolo. Nic zajímavého neobjevil. Zřejmě ho tu už nikdo jen tak nepozná, využije toho a usadí se na něco co připomíná lavičku, převře oči a pohlédne vzhůru. Zhluboka se nadechne. "Jsem doma.." Pomyslí si.

(Zdá se že si její žaludek všiml toho, že už se stmívá. Začne rejdit pohledem po okolí a snaží se zpozorovat něco k snědku, co by mohla dostat. Od doby co je v Táboře neměla čas na to jít lovit a tak jedla jen poskromnu. Podívá se na Reu) Jak moc by vadilo, kdybych změnila svůj názor o tom pečeném králíkovi co tu zbyl? (Velice opatrně a nenápadně se zeptá a dál poslouchá, jak její žaludek lituje svého ranního rozhodnutí.)

Rea: Podiví se, když zjistí, že Dabaran již Laivindila zná a šibalsky se podívá na svého dráčka, který si jí však nevšímá, neboť je zabrán do hry. "U všech živlů, Dabe, co jsi to udělal?" napomenula svého draka, když natrhl Tarfirovi košili. Ani teď však dráček nezareagoval a tak musela ifritka vzít věc do vlastních rukou. "Opravdu moc se omlouvám, zašiju to!" řekla muži, který choděl oděn v barvách písku. Letmo pak pozdravila nově příchozího strohým "kvetha", aniž by si jej nějak prohlížela; dost možná by totiž zjistila, že takovou tvář určitě už někdy spatřila, ačkoliv to muselo být mnoho let zpátky. Ohledně otázky Hai se tázavě podívala na Gana - to on králíka připravil a proto by správně měl dát svolení.

Dabaran: Netrvalo dlouho a zelený dráček se odhodlal ke skoku. Ačkoliv byl Dabaran už o kus větší, stále měl tělo i povahu dráčete a proto si přítomnost nového kamaráda náležitě užíval. Hadí drak dopadl na jeho hřbet, načež se Dabaran hbitě vyšvihl nahoru s cílem Zaradyna setřást.


//mimo: Tarfir se fláká

Cole

Náhle uslyšel to staré známe slovo kvetha. Pousmál se a upřel zrak na dívku co ho zdravila. "Kvetha" Odpověděl svým typicky hlubším hlasem. Poté od pasu odepnul menší koženou čutoru plnou vína. Napil se a uhasil tak svou žízeň. "Vychování mi říká že bych vám měl též nabídnou.." Pousmál se a zatřásl trochu s čutorou směrem k nim.

Monëfa

Odpočívala nedaleko tábora na menší mýtince. Stejně byla ovšem lehce nervózní z toho že jsou od sebe daleko. "Neboj se obeznámit mi každý problém Cole, okamžitě bych přiletěla. A též jestli si nepotkal už někoho známého" Promluvila mu svým jemným hlasem v mysli, i když v první větě byla znát dost velká nervozita.

(Trpělivě se stáhne zpátky na lavičku a když si všimne, že Rea pozdravila nově příchozího muže, podívá se na něj a přikývne na pozdrav též, ale dál mlčí a čeká, co vyleze z Arrgana. Mezitím se ale snaží nohama vyhýbat dvěma řádícím dráčkům.)

Arrgan: (Podívá se nechápavě po Ree, proč se ptá na králíka jeho, neboť jí ho dal.) "Mě je to jedno lásko, jestli jí ho dáš, je tvůj." (Řekne a usměje se. Neznámého ani nepozdraví, protože ho uchvátí hra malých dráčků. Se zájmem poodstoupí ke své dračici a opře se o její nohu.)

Electra: (Taktéž se zájmem sleduje mladé jak si hrají. Počkat? Mladé? Já nejsem stará! Pomyslí si a odfrkne si, což ale nebyl nejlepší nápad, jelikož jeden z jejích všudypřítomných výbojů zasáhne Reu. Zděšeně zamručí a skloní hlavu.) *Moc se omlouvám, Ohnivá, Vlčku... Vlčku, já nerada, já...* (Velmi jí to mrzí, ale co naplat, už se stalo a tak raději vzlétne a odletí pryč.)

///Tarf se nefláká, Tarf až moc pracuje :-)



Tarfir prudce vyskočil, jakmile mu dráček roztrhnul kočili. "Hej! Ta byla moje oblíbená!" Prohlásil a pokývnul hlavou směrem k rudovlasé dívce. "To se draci pořád takhle... Co to vlastně dělají?" Zeptal se, ale poté uviděl to, co provedla tmavá dračice, kterou již dříve s respektem pozoroval a raději se skrčil na svém místě. Poté se ale obrátil na rudovlasou řenu která prohlásila že jse jmenuje Rea. "Ehm... Paní Reo, mohu se zeptat na něco? Nepokládejte mne prosím za... No za neomalence, ale kde jste přišla k drakovi?" Zeptal se a při tom pozoroval dráčata.

Rea: "Tak můžeš," řekla Rea Hai a potom se nestačila divit sledu událostí. Chtěla zareagovat na Tarfira, když v tom se jejím směrem ozval černovlasý muž s čutorou a Rea vytřeštila oči, když se mu podívala do tváře a než stihla cokoliv říct, dostala pořádný elektrický šok od Ganovy dračice. Zkroutila se bolestí a pak setrvala schoulená na lavičce a začala kolem sebe šmátrat rukama, hledajíc oporu.

Dabaran: Čekal na Zaradynovu odezvu když v tom jeho jezdkyni zasáhla elektřina a rudý zařval na svou velikost tak mohutně, že i hadí drak musel být vyděšený.

Arrgan: "Reo!" (Vykřikne a přiskočí ke své milované. Něžně jí obejme.) "Jsem u tebe, neboj." (Zašeptá, objímajíc svou milou. Všimne si jak Dab zařve a lehce polekaně sebou škubne. Poté se ale myslí opře o tu Electřinu.) *Electro, poleť jsem, já vím že thle nebyl úmysl, kdyby byl, byla by jsi asi pečená ještěrka... Ale to víš... Hele, bude v pořádku a na tebe se nezlobím. Holt asi budeš muset znovu začít trénovat, tvé schopnosti dosahují vyšší intenzity než kdykoli jindy.* (Poté se znovu obrátí na Reu.) "Ona nechtěla, nezlob se na ní... Já... Ona nemůže za to že je... No nabitá..."

Rea: Ifritka padla do Ganova objetí a ještě chvíli měla zavřené oči. Poté je pomalu otevřela a rozhlížela se kolem sebe, jako kdyby se snažila rozpomenout, co se stalo před tím. V hlavě si přehrála, co jí řekl Tarfir. "Tu..košili.. mi dejte. Zašiju ji," naléhala. "Jen si hrají, Dabaran poprvé v životě potkal mladšího draka," pousmála se, přičemž vypadala jak po pár sklenkách vína. "kde jsem k Dabovi přišla? Vždyť to musí vědět každý, že v posvátném chrámu Tarukaah," řekla a na chvíli zase zavřela oči. "Vím, že nechtěla," špitla k Vlkovi, zatímco se o něj opírala. Potom si znova začala prohlížet tvář černovlasého muže a zkrabatila obočí, jak bylo namáhavé se probírat vzpomínkami. Táborem prošla spousta jezdců a s většinou Rea nikdy ani nepromluvila. Jenže Shandris určitě ano, a Rea ještě jako malá dívenka se svým dvojčátkem Ruou neustále svou opatrovatelku následovala. "Znal jste Shandris?" zeptala se - pro jistotu.

Cole

Nad těmi všem událsotmi co se nyní stali se musel lehce pousmát. Neví proč, ale řpišlo mu to vtipné, možná proto že je po takové době ve společnosti živých bytostí. Všiml si jak si ho Rea prohlíží, i to mu přišlo vtipné, věděl že ho nejspíš poznala. V tom se ho zeptala. Ucucnul si ještě naposledy z čutory a potom se podíval na Reu. Usmál se a přikývnul. "Samozřejmě že znám Shandris, na tu se nezapomíná. Koukám že máš zřejmě parádního pamatováka na tváře" Znovu se pousmál, byl šťastný že je mezi svými lidmi.

***přesun z Ave-durnu**

Kartis : (kroužila nad táborem a ucítila plno draků) * v táboře je nějako rušno* (začala pomalu klesat)

Sitiris: *dlouho jsem tu nebyli* (řekla a rozhlížela se pod nimi)

Kartis: (zprudka se rozlítla a přistála přímo uprostřed. prach se zvednul a než stačil kelsnout sit už byla na zemi a pomocí kouzla sundala za chůze Kartis sedlo. Ta si oddychla a uvelebila se na zemi)

Sitiris: (jen co sedlo kartis spadlo na zem ...ani prach se ještě pomalu nerozplynul..sit už si to mířila ke skupince lidí. uviděla reu) " kvetha reo..dlouho jsme se neviděly" (usmála se a pak uviděla někoho..koho neviděla už hodně hodně let) "cole" (vydechla a stuhla na místě. Srdce ji málem vyskočilo z hrudi)

(Než stačila vůbec uchopit svou večeři do ruky, začal tu být menší chaos. Stála na místě a s nechápavým výrazem sledovala co se to tu děje. V momentě kdy dračice která zjevně patřila Arrganovi vyfoukla elektrickou vlnu na Reu se její výraz tváře trošku změnil na starostný, ale dále mlčky stála na trávě a snažila se nepropadat panice jako zbytek.) Fíha (Odfoukla si pramen vlasů co jí spadal do očí zpátky z čela a nakonec, když si všimla že je vše v pořádku, se uklidněně pousmála a natáhla se pro svého vysněného králíka. Najednou ale lehce ztratila rovnováhu a zamotala se při prudkém zatřesení země. Raději se posadila a po chvilce uviděla, že to bylo přistání Sit a její dračice. Zakousne se do králíka a spokojeně sleduje jak se tu všichni zdraví a vítají.)

Zaradyn: Dabaran se vztyčil a Predátor měl štěstí, že se udržel jinak by už ležel na zemi rozpláclí. Ovšem Rudý ho vylekal když zařičel. Lekl se tak, že se na Rudém-bratříčkovi neudržel, ale křídla mu naštěstí posloužila k tomu, aby přistál na zemi. Najednou se zde ocitl nějaký další muž, kterého ale Zar neviděl přicházet, a proto si ho pořádně prohlédl. Chtěl se s ním jít seznámit, jenže někdo přiletěl. Někdo koho moc dobře znal. *Kartis! Sit!* Vykřikl dráček a namířil si to k nim. Nejprve šel, ale k veliké-ohnivé-sestřičce a zvesela jí drcl do nohy. Poté přešel k Sitiris a oplatil jí drcnutí do nohy.

Laivindil: Sledoval Zaradyna a Dabarana jak si hrají, jen občas se podíval na ostatní co právě dělají. "Kvetha," pozdravil nově příchozího, ale dále se s ním nezdržoval, protože neměl proč. Povšiml si, že modrovlasý muž se vydal k černé dračici, kterou předtím tak obdivoval Predátor. Nestihl ani pořádně postřehnout co se stalo, když se Rea skácela k zemi a Modrovlasý se jí začal omlouvat. Teď se, ale začal zabývat něčím jiným. O kousek dál totiž přistála Ohnivá se Sitiris, která si ho nejspíše nevšimla. "Kvetha," pronesl pouze směrem k Sit a zahleděl se na Zaradyna, který přišel k nim.

Cole

Uslyšel silné máchnutí křídla. Vedle přistál celkem mohutný drak, znal ho. Jeho jezdkyně se dostala z draka, i jí Cole znal. Pousmál se když uslyšel její nádherný hlas a to roztomilé zaražení. "Ano Sit?" Zeptal se takovým tónem jako by se nic nedělo, ale dlouho to nevydržel. Začal se prostě smát. "Pojď mě obejmout..!" Vstal a šel jí dost rychle naproti.

Monëfa

Pocítila Coleho nával radosti. Celkem se ji ulevilo. Už se těšila až ji zavolá a ukáže se sama všem ve své kráse.

Rea: Když Rea uslyšela kladnou odpověď, usmála se. "Ach ano, škoda, že tady není," řekal a na malinkou chvilku posmutněla. Potom se jí ovšem úsměv vrátil, když přiletěla Sit a poznala jednoho ze starších jezdců. Rea pozdravila a obrátila se k Hai. "Chutná?" zeptala se.

Dabaran: Jakmile Zaradyn přistál na zemi a přiletěla Kartis se Sit, jen se těm dvěma letmo otřel o mysl a poté se jedním skokem dostal do vzduchu s cílem vyhledat Temnou. *Elektro! Elektro, co jsi to udělala?*

Sitiris: (povšimla si že Rea se skácela k zemi) " jsi v pořádku?" (nepostřehla důvod proč se tak stalo, zaradyn jí drkl do nohy) " kvetha maličký!" (skloila se a pohladila jejího zeleného oblíbence)

Kartis: (postavila se na zadní našpulila zadní nohy a přední pokrčila. svůj dlouhý krk natáhla k zaradynovi. vypadala jako přerostlé dráče co si chce hrát) *zdravím tě predátore..tak co? už jsi se naučil lovit něco většího než jsou zajíci??* (poštouchla ho v mysli a strčila do něho čumákem)

sitiris: (uviděla Lai.usmála se na něho) "kvetha lai" (otočila ale okamžitě pohled ke Colemu) " jsi to ty!" (sit málem vyskočilo srdce v hrudi. rozběhla se k němu a skočila mu do náruče) " tak ráda tě vidím" (objala ho jak nejpevněji to šlo.vzala jeho obličej do rukou) " ty jsi se skoro nezměnil" (řekla a znovu ho silně objala) "kde jsi se tu vzal? jak se máš?? pověz mi všechno!" (Sit měla velikou radost..kartis se taky usmívala...cítila vše co cítí Sit a tak jí bylo fajn)