Uběhlo mnoho let od doby co Sitiris opustila Liokke a všichni,až na nějaké starší jezdce, na ni zapoměli. Až jednoho dne se nad táborem oběvil mihnoucí se stín a uprostřed tábora přistál ohnivý drak. Ten drak byla Kartis. Kartis ohnivá dražice s ostny od hlavy až po konec ocasu se rozhlédla po táboře a hromově zařvala až jí, z její obrovské tlamy vypálil oheň.
Sit: V klidu Kartis
poplácla jí po krku a seskočila z ní.
Sit: Jsme doma.
rozhlédla se a usmála
Kartis: já vím ale hodně se tu změnilo. nejsem si jistá.
Sitiris se rozhlížela po táboře a hledala známé tváře.....