Ëmoke a Ilfara

Jméno: Ëmoke

Pohlaví: žena

Rasa: určitě z jedné poloviny člověk a ta druhá polovina je zjevně elfská

Schopnosti: proměna ve vlkostříbřitou vlčici (v této podobě jsem to jisté míry imunní vůči kouzlům)

Odkud pocházím: Fjiorieet

Jak to bylo; z pohledu osudu:

Je tomu už téměř dvacet let, co Lïakatia jela se svým manželem do města Anlandien za jistými obchodními záležitostmi (obchod se týkal hlavně drahých látek, šperků, broušeného skla atd.). Ale co si budeme namlouvat. Lïakatia jela jako zdobný doprovod, který měl okouzlovat ty, kteří s jejím chotěm obchodovali. Její role byla hlavně reprezentativní a smlouvací, protože pouhá její přítomnost zaručila výhodnou koupi. Jinak si jí Ghutar (tak se totiž její manžel jmenoval) skoro nevšímal. Bral jí pouze jako nějaký začarovaný talisman a rád se s její krásou chlubil. Jinak s ním Lïakatia neměla spokojené soužití. Jakmile mu neměla posloužit jako nosička-dobrého-výdělku, nevšímal si jí a vůbec jí zanedbával. Byl totiž tak zabrán do své práce a hromadění majetku, že ničemu jinému pozornost nevěnoval. A tak mu nešťastná Lïakatia seděla po boku jen tehdy, kdy si jí zavolal, ale jinak mu bylo jedno, kde se nachází. Proto jejich manželství nebylo ani stvrzeno v podobě potomka; čemuž Ghutar nepřikládal žádný význam. Každou jinou by mohlo napadnout, že to, co jí nedopřává manžel, si obstará jinde. Ne však Lïakatiu. Ta ctila svazek manželský, ať byl jakkoliv nesnadný.
Ale stalo se, že jednoho dne se rozhodla projít se po městě. Na vycházce jí doprovázel pouze její věrný stařičký služebník Örkar. Byl jejím rádcem, zpovědníkem, utěšitelem a nejlepším přítelem, který své paní velice pomáhal v jejím těžkém údělu. Anlandien jí uchvátil natolik, že v jeho uličkách bloudila pokaždé, když měla volnou chvilku. A na jedné z procházek jistě potkala JEHO. Muže, který navštěvoval sny noc co noc, který ji pokaždé vyhledal, jakmile se ocitla z dosahu Guthara, který nalomil její věrnost, jako uragán lámající statné duby.
Naštěstí, než se mohlo něco stát, Guthar se rozhodl vrátit se zpět domů, do Slunečního království. Lïakatii opět posmutněl svět a byla rozhodnuta zapomenout. Jenže ONEN MUŽ jí následoval. Ano, cítila v sobě zmatek. Chtěla se mu vrhnout do náručí a být s ním opět šťastná, ale zase nemohla, protože byla vdaná. Tuto její pocitovou bouři a rozervanost ale on utl. Jednou na společné vycházce za městem. Po prvotním odolávání však spolu vpluli do přístavu, který zažila pouze jednou, o svatební noci. Ale tenhle byl úplně jiný; zářivý, vyčerpávající, smyslný… Ráno si uvědomila co udělala a přinutila Örkara, aby ho vyhnal. Což se služebníkovi povedlo.
Jenže Lïakatia se ho přece jen nedokázala zbavit, protože zjistila, že je těhotná. Propadala panice, hrůze, plačtivosti, depresím. Jak to vysvětlí manželovi? Takhle ho zostudit? Guthar odjel naštěstí na další cestu, ale smiloval se nad svojí ženou, když viděl, jak jí je špatně (těhotenské nevolnosti) a jak její zář pobledla kvůli psychickému stavu (no, smiloval se, tušil, že taková bledule by mu stejně v obchodech nepomohla), a tak zůstala doma se svým údělem.
V tom ale vysvitla naděje, když Örkar nabídl své paní pomoc. Konečně se dozvěděla něco o jeho minulosti. „Do porodu bude pán z domu, pak vezmu vaše dítě do kláštera v okolí města Fjiorieet, kde jsem byl vychováván já, a zde bude vaše dítě ukryto a vychováno. Nic se nedozví, “ přislíbil jí pomoc a Lïakatia souhlasila, i když jí rvalo srdce, že se vzdává vzácného plodu vzácného souznění.
A tak na svět přišla Ëmoke. Jen jednou spočinula v náručí své matky, a pak jí Örkar zavedl hluboko do hor a lesů, kde strávila zatím celý svůj život. Již nikdy se tito tři neshledali.

Z pohledu Ëmoke:

Co si pamatuji, byla jsem jen v klášteře. Od prvních krůčků jsem se učila jako všechny děti, které sem rodiče zavedli, aby si mniši vybrali ty pravé pro učení. Pravda, byla jsem zde jediná dívka, ale strýček Örkar zde byl velice vážený a nikdo jej odsud už nechtěl vypudit hloupými řečmi, a tak mě přijali mezi sebe. I když jistý odstup byl znát. Vstávala jsem brzo s ostatními chlapci, měla jsem vyholenou hlavu jako ostatní, nikdo mi v ničem neslevoval. Ale já to zvládala. Opravdu. Byla jsem na stejné úrovni jako všichni mí vrstevníci. Ano, bylo mi to velice divné, protože ženy lidské rasy jsou od přírody slabší než muži. A má matka byla lidská žena; což byla jediná informace, kterou jsem od Örkara vyzvěděla. A tak jsem přišla na to, že nemůžu být pouze čistého lidského původu. Snad byl můj otec elf? Jaké jiné vysvětlení by jinak měl můj fyzický stav? Jinak jsem měla veskrze lidské vzhledové znaky.
Čas ubíhal bojové tréninky byly náročnější a náročnější, ale já začala vynikat, což mi dávalo ještě větší chuť cvičit a učit se. A co jsem dělala ve volném čase? Meditovala- to mi umožnilo uchopit energii prapodstaty světa a přeměnit se na vlčici- určování rostlin (léčivek, jedovatých a jedlých) nebo jedla vegetariánská jídla. Dny probíhaly stejně a já dokázala rozpoznat pouze jaro, léto, podzim a zimu, ještě den a noc. Jinak se mi roky slily dohromady. Takže svůj věk můžu leda tak odhadnout; kolem pětadvaceti?

Nakonec jsem stanula před stařičkým Örkarem, který mi dovolil klášter opustit a najít si žáka, kterého přivedu sem a vycvičím jako to on udělal se mnou. Příslib ode mě dostal, ale v mé mysli se rodily plány jak učitelování odložit na dobu neurčitou.

Cestovala jsem kam se mi zlíbilo a vůbec mi nevadilo živobytí „z ruky do huby“. Dokonce jsem si nechala narůst vlasy, které mé domněnky o míšence potvrdily, protože se ve své hustotě třpytí stříbrnou barvou. Až nyní jsem si všimla, že takové barvy je i mé obočí a řasy a vůbec všechny chlupy na mém těle. Předtím jsem se tím nikterak nezabývala; výcvik byl přednější. Barva je to vskutku krásná, ale nepraktická pro někoho, kdo byl donucen si obstarat potravu v podobě masa (v zimě a při cestování se těžko zelenina hledá a získává), proto si vlasy schovávám buď do kapuci své vesty a nebo do tmavého šátku.

Převážně nosím tmavé přiléhavé oblečení s botami, které mají pružnou podrážku. Na hlavě uvázaný tmavý šátek. Na zádech připevněnou dřevěnou hůl (zbraň), překříženou lehkým kopím. Na opasku se mi zalesknou jehly, které jsou ale delší a tlustší než mají švadleny. A v pytli, který mam na zádech si nosím další věci, můj jediný majetek.


>>>>>>> DRAČICE <<<<<<<<

Jméno: Ilfara

Pohlaví: Dračice

Barva: Stříbrná

Vejce: ____

Vylíhlá: 7. 8. 2010 (11:06) chrám Tarukaah

Popis tělesné stavby: Ilfařiny šupiny se třpytí štříbrnou barvou už při lehkém dotyku slunečních paprsků. Jejich netypický tvar asi nejvíce připomíná pětiúhelník. Na spodní straně (od spudku čelisti, přes hrdlo, hrudník a břicho, po ocas) a na horní straně (od špičky čumáku přes šíji a páteř až po špičku ocasu) těla má však místo šupin pláty lesklé metalické barvy. Jak šupiny, tak tyto pláty jsou už na první dotek velice tvrdé, takže šípy vystřelené z luku či šipky vystřelené z ruční kuše (všechny typy, které může člověk uzvednout a používat je) jí nikterak nemůžou ublížit.
Od temene hlavy se jí po páteři po ocas táhne pás stříbrných ostnů s nádechem do černa. Nutno dodat, že při přechodu na ocasní část jsou ostny znatelně menší. Konec ocasu zdobí pak poměrně velká blanitá ozdoba, která jí víc než dobře prospívá v letu a kormidlování (asi jako zakončení ocasu u Bezzubky pro lepší představu). Silné ostré drápy na prackách a čtyři rohy zdobící Ilfařinu lebku jsou pak černé barvy se stříbrným leskem.
Ëmoke už od prvního pohledu na pomuchlané čerstvě vylíhlé dráče věděla, k čemu je Ilfara stvořená. Její enormě dlouhá (nebude snadné je mít úhledně složené tak, aby je nevláčela po zemi), velice silná (ani ta nejdivočejší bouře nemůže Ilfaru vyvést z míry), lehce opeřená křídla jsou více než výmluvná (+ již zmiňované blanité kormidlo), že bude mistrinní ve všech disciplínách letu a bude vynikat nad všemi draky už i v mladém věku. Co teprve až dospěje! Membrána i peří jsou zbarveny do neprůhledné mléčně bílé.
Co ještě uzpůsobuje Ilfaru k mistrnému leteckému umu je její celková kostra a osvalení. Její hlava i celé tělo má spíše protáhlejší tvar, což podtrhuje i nadprůměrně dlouhý ocas. Hrudník není nikterak hluboký a široký. Celkové její osvalení by se dalo výmluvně označit jako šlachovité.
Tato dračice je velice mrštná a rychlá, jak ve vzduchu, tak na zemi. Ovšem nebeskou náruč bude horko těžko měnit za prašnou, pevnou zem, a proto nebude snadné jí déle udržet na zemském povrchu.
Z toho popisu plyne, že hrubou, fyzickou silou zrovna nedisponuje. Proto by se měla vyhýbat přímým útokům od mohutnějších a silou obdařených protivníků. Aby je přemohla musí zkombinovat let své již zmíněné schopnosti se svým intelektem.


Charakter: Stříbrná dračice rozhodně nepatří k bytostem chladné hlavy. Ba naopak. Je horkokrevná, impulsivní a lehce vznětlivá. Proto by každý měl v její přítomnosti vážit každé slovo, které pronese, nebo se se zlou potáže. Mohlo by se zdát, že jí takto vznětlivá povaha přímo káže: Napřed jednat, potom myslet na důsledky svých činů. Není tomu tak. I když předvede nečekané agresivní vystoupení, které by se dalo označit za bezmyšlenkovité, tak si je Ilfara plně vědoma svých činů a jimi způsobených závěrů/následků.
Svojí jezdkyni doslova zbožňuje a nedá na ní dopustit, avšak i v tomto svazku se projeví Ilfařina další vlastnost: ráda do všeho mluví a ráda také kritizuje. Jak nápady či názory své jezdkyně tak i svého okolí. A ač se to nezdá, je dobré si vzít její slova k srdci.
Ilfary nejoblíbenější období je jaro, kdy se příroda probouzí z chladné zimy. Kdy vše rozkvétá, pučí a je zalito teplým slunečním svitem rozvířeným slabým vánkem.

Schopnosti: Ilfara nepatří k magicky nadanným drakům, přesto je u ní velice rozvinuta schopnost práce ze světlem. Dokáže měnit tmu na světlo, pomocí správného zakřivění světla měnit barvy a dokonce dovede zneviditelnění. Tato schopnost je pak nejsilnější v noci. A protože není jisté, jestli k něčemu ještě prokáže talent, tyto světelné schopnosti by se měly rozvíjet pomocí tréninku na maximum.
Co se chrlení ohně týče, tak na to si tato vykutálená dračice dlouho počká.

Obr 1

Obr 2

Obr 3

těším se na hru s tebou, zube.. XD

Že bych se odhodlala a taky o sobě něco napsala.....

Mno, to je pěkné, to se mi líbí :-D

Moc hezky vymyšlené a napsané

Děkuji za vřelá slova

Marsyas: nápodobně, štětičko

ten druhej je mi nejsympatičtější, úplně vidím jak to narychlo a přitom pečlivě přes noc vyhledávášXD že ty máš na disku celou dračí složku pro podobné příležitosti? jinak gratulace jsou na místě!

Mno tak znovu gratuluji. Za svoji dračici bych chtěl říct, že to tvoje dráče by ji nemělo štvát, je totiž celkem impulzivní a je jí jedno co je zač její protivník. Dráče se mi velice líbí. Povahou mi kapánek připomíná Electru :-D Jinam, Marsyas, s tou složkou, já ji mám, mám tam příběh sebe, obrázky a pod. Jsem velký blázen do draků, žeptej se ségry, řekne ti co mám na batohu do škly, na sešitech, jaký mám plakáty (z většiny) a pod.

Tak jsem se konečně dostala ke čtení a podle mě je to velmi pěkný příběh. Velmi se těším na tvého dračka.

Děkuji všem za vřelé gratulace

Gane: mno, podle toho co máš napsané v kartě bych Electru popsala jako tvrdohlavou a vzpupnou, ale ne lehce vznětlivou ale to jsou jen takové detailíky

Marsy: ne, složku nemám, ale menší netový maraton proběhl xD

Mno, ten kdo si umí dát dvě a dvě (čtyři), tak mu dijde že bude asi taky trošku vznětlivá... Ale to je jen detail, neber si to osobně :-D

hmmm, nebrat osobně a píšeš věci typu dvě a dvě jsou čtyři?

Jinak trošku (bez nadsázky a ironie, slovo má vyznít ve svém pravém významu) vznětlivá asi bude, no xD

Tím dvě a dvě (Čtyři, já si nemůžu pomoct) jsem myslel asi toto - Ten kdo si tohle přečte a pořád mu to nedojde je hloupej. tn en komu to dojde, je velmy dobrý člověk.

Ale, koukám že jsi zase najednou diplomatický, když ti jde o kůži :-D

Arrgan Vlčí oko napsal:

Za svoji dračici bych chtěl říct, že to tvoje dráče by ji nemělo štvát, je totiž celkem impulzivní a je jí jedno co je zač její protivník.

co tohle jako je? blázníš, Gane? máš draka o měsíc staršího než já a o dva než Ëmoke (která se na scéně s dráčetem ještě ani neukázala a nic nestihla ani říct) a děláš, jako by tu byla Electra pozemský bůh a král světa, i ve hře (to jak švihla ocasem.... za měsíc rozhodně nemohla vyrůst víc než ostatní, takže o tolik větší že by byla? tohle vyznívá spíš jako neohrabanost než velký růst)..... nikdo jinej tohle nedělá, a s prominutím pokud nepřestaneš, mám chuť přestat na tvůj megalomanismus reagovat i přímo ve hře.....:-/
Ëmoke prostě jen rozumně podotkla, že máš u popisky draka napsané něco trošku jiného, než tu tvrdíš, i když to ze sebe (ovšem ne vždy!) automaticky vyplývá*, a ty tu začneš Ëmoke i když možná nevědomky vyloženě nadávat


*tvrdohlavost, krvavá bojovnost a nedostatek empatie nerovná se (nemusí se rovnat) vznětlivost - viz "Electra je velmi chytrá a rozumná a než cokoliv udělá tak nad tím přemýšlí."

Hele, já se řídil podle tvého růstového programu. Takže podle tebe drak za měsíc nemůže tolik vyrůst? Tak to prr, drak, který je velký cca jako lidská hlava na začátku, taky asi nevyroste do velikosti koně jen tak za měsíc. Přečti si své příspěvky. Neohrabanost? Tak to snad vyznělo, aspoň doufám, vecí draci jsou často neohrabaní. Co se týče mého příspěvku, to měla být sranda. Ale jestli tě štvu, prosim, stejně si musim zlepšit známky, takže asi s DR zkočim. Budete tu mít stále ségru, bo ne, já za ni nemůžu mluvit, pokud li že mi to sama neřekne. Neříkám že jsu teď hned, ale jestli tu někomu vadim, jdu.

MŮJ růstový program? kde? nikde nepíšu že Lëah je velký jako kůň, a mimochodem Marsyas je maličká, asi dvojnásobně menší oproti tobě, takže by neměla mít problém, aby oproti ní víceméně všichni draci vypadali větší.. zato tvůj obrat s "okem velkým jako Ganova hlava", to vypadá na stoletého draka velkého jako hora.. a že jen o měsíc starší dračice téměř přehlíživě a omylem NEzraní Lëaha (plus to "uvítání" tady) mi přijde z tvé strany jako lehčí povyšování se, to se na mě nezlob..=/ neštveš a nikomu tu nevadíš, nemusíš si to hned brát, jen jsem se musela zastat Ëmoke - navíc, teď jsou prázdniny, kašli na učení a hraj dokud to jde.....;-)

Nepřeháněj Gane.Kdybych měla odejít po každé podobné poznámce na mou osobu ani sem se na začátku nemusela přihlásit.Marsyas ti řekla jenom svúj názor.Není to dúvod k odchodu.Kdyby ti někdo napsal,že máš odejít udělal by si to?(Tím nemám na mysli,že to mám v úmyslu. ) Zas se mýchám mezi néco do čeho mě nic není,ale neovládla sem se.

Dobrá tedy, Nemoudrý Vlk říkat, že se omluvati chce a že by rád, na znamení svého prozření, Rád vykouřitil dýmku míru. Dále nechť je oznámeno, že v Táboře těch, jenž jsou společníci nejvyšší moci, ruší všechny své komentáře, které byli pro vás urážejících a nehodících. Hau, domluvil Nemoudrý vlk.

Snad si to přeložíte, ale táta kouká na nějakej western a mě z toho hráblo :-D